Článek nabízí jako inspiraci způsob, jak v průběhu roku soustavně působit na žáky prostřednictvím vhodně zvolených environmentálních témat v oblastech, které jdou mimo vyučovací předměty. Ve své druhé části se článek zaměřuje na jedno ze zvolených témat – Ovzduší (zvolený obsah tématu a část kvízu pro žáky).

Článek předkládá ukázku zařazení prvků průřezového tématu environmentální výchovy do vyučování výtvarné výchovy. V textu je čtenář seznámen s problematikou environmentálně šetrného spotřebitele, konkrétně s tzv. ekoznačením výrobků a se způsobem, jak je možné pracovat s tímto tématem ve vyučování.

Text navazuje na článek „Nápady pro uplatnění environmentální výchovy v matematice na druhém stupni ZŠ, 1. část“, také se zaměřuje na obsahovou komplementaritu vyučovacího předmětu matematiky a průřezového tématu environmentální výchovy při využití prozaické stránky slovních úloh. V rámci tohoto textu se zaměřuji na úlohy k základům statistiky na ZŠ (závislosti a data).

Článek se zaměřuje na obsahovou komplementaritu vyučovacího předmětu matematiky a průřezového tématu environmentální výchovy. Vyučovací předmět a průřezové téma se mohou potkávat (a obsahově doplňovat) v textu vhodně sestavených slovních úloh. V rámci tohoto textu se zaměřuji na úlohy o procentech.

Článek se zabývá oblastí problematiky autonomie učitele jakožto autora výukových materiálů a činitele didaktické transformace učiva.

Text je čtvrtým a posledním ze série příspěvků věnovaných problematice kritického myšlení (Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole, 1.–4. část). Článek se tentokrát věnuje vědeckému přístupu jako další formě kritického způsobu uvažování a možnostem, jak jej přiblížit žákům základní školy.

Text navazuje na články Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole 1. a 2. část. Opět se zaměřuje na problematiku kritického myšlení (přesněji na problematiku kritického přístupu k informacím), tentokrát v kontextu některých přirozených lidských sklonů chybně interpretovat informace a činit chybné závěry.

Článek „Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole 2. část“ je dalším příspěvkem k tématu kritického myšlení. Tentokrát se zaměřuje na některé oblasti mediální gramotnosti související s posuzováním pravdivosti informací z médií.

Článek „Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole“ dává dvě témata uvedená v názvu textu do souvislosti jako žádoucí nástroje orientace žáků ve světě informací. První část článku se zaměřuje především na pojem „kritické myšlení“ a na způsoby, jakými bývá v oblasti vzdělávání interpretován (zejména v kontextu pedagogického konstruktivismu). Druhá část článku bude věnována spíše interpretaci pojmu kritické myšlení jako nástroje mediální gramotnosti.

Článek volně navazuje na mé předchozí články věnované vztahu mezi předmětem fyzika a průřezovým tématem environmentální výchova. Tentokrát se zabývá závažnými environmentálními problémy spojenými s atmosférou (konkrétně s problematikou globálních změn klimatu).