Metodický portál 

Velmi často je možné slýchat mezi učiteli, že odborné texty ke své praxi nepotřebují. Oni potřebují používat zdravý (selský) rozum. Takový rozum je pro učitele nesporně důležitý. Je založený na každodenní zkušenosti (možná až rutině), na viděném, na znalostech/vědomostech, které s ostatními sdílí a podle kterých činí. Podstatou je také zkušenost s bezprostřední blízkosti míst. Každý si takový zdravý (selský) rozum vytváří a denně si jej potvrzuje. V angličtině pro takový rozum mají pojmenování ‚common sense‘, něco jako společný, společně vlastněný rozum/význam. Takové vědomosti, ale i dovednosti (vykonávat činnosti/jednat) jsou každodenně sdílené, používané, denně ověřované a efektivně využívané – po jaru přijde léto, na jaře je potřeba zasít, po vydatných jarních srážkách přichází s krátkým zpožděním vzedmutá hladina řek, a můžeme pokračovat v podobném duchu. Naproti tomu je vědecké (kritické) myšlení, které vyžaduje vyhledávání, studium, logiku, bádání, kritické myšlení, argumentování v diskusi a obhajování vědeckých poznatků. V druhé části tohoto textu je pozornost zaměřena kvůli omezenému rozsahu článku pouze na vědecké myšlení, které vychází z přírodních jevů. Záměrně vzhledem k omezenému rozsahu pomíjíme zdravý (selský/přirozený) rozum v morálním usuzování, i když tato dimenze je také velmi důležitá. A nemůžeme se ani věnovat vědeckému myšlení v tzv. postfaktuální éře, ve které není zcela jasný původ a spolehlivost informací/faktů. Text se týká znalostí/vědomostí jako jedné z klíčových kompetencí v RVP a v malé míře také hodnotám a postojům.

Tento článek je součásti dvoudílného textu Učit (se) místem. První článek se věnuje této geografické koncepci obecně, druhý se zaměřuje za zkušenosti s touto koncepcí v přípravě budoucích učitelů zeměpisu a FP TU v Liberci. Použitá literatura je na konci druhého článku.

Článek je zařazený do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. Geografické téma demografického modelu je v tomto textu rozvinuto ze základního vzdělávání do gymnaziálního vzdělávání. Rozvíjí koncept spirálového kurikula a SOLO taxonomie o obsahovou dimenzi (Malthusova teorie).

Tato kapitola je součástí souboru textů tématu Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměříme se v ní na stav a vývoj vědeckého poznání v tomto tématu, abychom jej v následném článku (Transfer/zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího) prezentovali ve vzdělávání.
V povolání učitele jsou velmi důležité vědecké znalosti (vzdělávací obsah), které se ve vzdělávacím procesu přenášejí/zprostředkovávají do formálního vzdělávání. V tomto textu se zaměříme na téma desková tektonika a kontinentální drift. Nejdříve se seznámíme se stavem a vývojem vědeckých konceptů, teorií či modelů. Ty se v případě deskové tektoniky a kontinentálního driftu vyvíjely přibližně od roku 1910. K základní představě využijeme práci oxfordského geologa Anthonyho Hallama (1973), A Revolution in the Earth Sciences. From Continental Drift to Plate Tectonics (česky Revoluce ve vědách o Zemi. Od kontinentálního driftu k deskové tektonice) a Atlas of World Geography (2003).

Článek reaguje na výzkumnou zprávu, která má titul: Kurikulární reforma na gymnáziích. Případová studie tvorby kurikula. Základem výzkumu jsou individuální rozhovory s učitelem příslušného vzdělávacího oboru. Text tohoto článku se věnuje obecným kvalitativním přístupům (triangulace, hermeneutika), které jsou ve výzkumu použity, a zaměřuje se na případovou studii geografie/zeměpisu (historický vývoj, geografické pojmy a koncepce). Zpráva je dostupná z uvedené literatury u tohoto článku.