Metodický portál 

České školy čeká revize rámcových vzdělávacích programů. České geografické vzdělávání se prezentovalo první publikací Koncepce geografického vzdělávání (2017). Její recenzi může čtenář najít na tomto portálu (Vávra 2019). Jak se mění geografické vzdělávání v anglicky mluvících zemích? Jaké koncepty se tam uplatňují? Na tyto otázky se autor snaží odpovědět v následujícím textu.
Americký psycholog učení Robert Haskell (2001) ve své knize Transfer of Learning. Cognition, Instruction, and Reasoning (Transfer v učení, v kognici, ve výuce a v uvažování/přemýšlení) tvrdí, že je nutné se ve výuce posouvat od strategií směrem k řešení problémů a k paradigmatu, který je založený na znalostech. Podobně v případě geografického vzdělávání mluví britská odbornice na badatelský přístup Margaret Roberts (2003, 2013), která zdůrazňuje geografické myšlení a badatelský přístup.
Znalosti (knowledge) bývají základním srovnávacím etalonem jak pro jednotlivého žáka, tak pro učitele, pro školu, pro rodiče a širší veřejnost, tak pro instituce, které hodnotí efektivitu vzdělávacího (formálního) systému. Jak je to s kvantitou/kvalitou těchto získávaných znalostí?
Se znalostmi je však nutné dále pracovat, umět je využívat, například dalším objevováním/zkoumáním, ale třeba i kritickém myšlením. Dostáváme se k schopnostem (capabilities).
Celý text je vstupem do problematiky vzdělávání založeném na (geografických) znalostech a je doplněný základní literaturou, která dosud nebyla z angličtiny do češtiny přeložena.
Článek je rozdělený do dvou částí – v první části je zaměřený na znalosti a v druhé části na schopnosti. Doprovodné obrázky jsou v 2. části návazně číslované/pokračují z 1. části. Na konci 2. části je použitá literatura. Tam, kde to v textu bylo možné, jsou přímo odkazy na použitý zdroj, který se v případě zájmu a kliknutí na link otvírá v novém okně prohlížeče.

Velmi často je možné slýchat mezi učiteli, že odborné texty ke své praxi nepotřebují. Oni potřebují používat zdravý (selský) rozum. Takový rozum je pro učitele nesporně důležitý. Je založený na každodenní zkušenosti (možná až rutině), na viděném, na znalostech/vědomostech, které s ostatními sdílí a podle kterých činí. Podstatou je také zkušenost s bezprostřední blízkosti míst. Každý si takový zdravý (selský) rozum vytváří a denně si jej potvrzuje. V angličtině pro takový rozum mají pojmenování ‚common sense‘, něco jako společný, společně vlastněný rozum/význam. Takové vědomosti, ale i dovednosti (vykonávat činnosti/jednat) jsou každodenně sdílené, používané, denně ověřované a efektivně využívané – po jaru přijde léto, na jaře je potřeba zasít, po vydatných jarních srážkách přichází s krátkým zpožděním vzedmutá hladina řek, a můžeme pokračovat v podobném duchu. Naproti tomu je vědecké (kritické) myšlení, které vyžaduje vyhledávání, studium, logiku, bádání, kritické myšlení, argumentování v diskusi a obhajování vědeckých poznatků. V druhé části tohoto textu je pozornost zaměřena kvůli omezenému rozsahu článku pouze na vědecké myšlení, které vychází z přírodních jevů. Záměrně vzhledem k omezenému rozsahu pomíjíme zdravý (selský/přirozený) rozum v morálním usuzování, i když tato dimenze je také velmi důležitá. A nemůžeme se ani věnovat vědeckému myšlení v tzv. postfaktuální éře, ve které není zcela jasný původ a spolehlivost informací/faktů. Text se týká znalostí/vědomostí jako jedné z klíčových kompetencí v RVP a v malé míře také hodnotám a postojům.

Tento článek je součásti dvoudílného textu Učit (se) místem. První článek se věnuje této geografické koncepci obecně, druhý se zaměřuje za zkušenosti s touto koncepcí v přípravě budoucích učitelů zeměpisu a FP TU v Liberci. Použitá literatura je na konci druhého článku.

Článek je součástí souboru textů Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Tento text navazuje na předchozí článek s názvem Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift. Prezentujeme transfer/zprostředkování ve vzdělávání. Číslování obrázku a tabulek navazuje na předešlé texty.

Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. V tomto textu se zaměřím na konkrétní využívání tématu demografický model s využitím SOLO taxonomie a revidované Bloomovy taxonomie (dále RBT, více viz Vávra, 2011; Vávra, 2017) zaměřené na kvalitu geografického myšlení. Uvedu jednotlivé úrovně od nižších přes vyšší ročníky na 2. stupni základní školy.
Čísla obrázků navazují na předcházející text. Použitá literatura je uvedena na konci celého souboru článků s touto tematikou.