Metodický portál 

České školy čeká revize rámcových vzdělávacích programů. České geografické vzdělávání se prezentovalo první publikací Koncepce geografického vzdělávání (2017). Její recenzi může čtenář najít na tomto portálu (Vávra 2019). Jak se mění geografické vzdělávání v anglicky mluvících zemích? Jaké koncepty se tam uplatňují? Na tyto otázky se autor snaží odpovědět v následujícím textu.
Americký psycholog učení Robert Haskell (2001) ve své knize Transfer of Learning. Cognition, Instruction, and Reasoning (Transfer v učení, v kognici, ve výuce a v uvažování/přemýšlení) tvrdí, že je nutné se ve výuce posouvat od strategií směrem k řešení problémů a k paradigmatu, který je založený na znalostech. Podobně v případě geografického vzdělávání mluví britská odbornice na badatelský přístup Margaret Roberts (2003, 2013), která zdůrazňuje geografické myšlení a badatelský přístup.
Znalosti (knowledge) bývají základním srovnávacím etalonem jak pro jednotlivého žáka, tak pro učitele, pro školu, pro rodiče a širší veřejnost, tak pro instituce, které hodnotí efektivitu vzdělávacího (formálního) systému. Jak je to s kvantitou/kvalitou těchto získávaných znalostí?
Se znalostmi je však nutné dále pracovat, umět je využívat, například dalším objevováním/zkoumáním, ale třeba i kritickém myšlením. Dostáváme se k schopnostem (capabilities).
Celý text je vstupem do problematiky vzdělávání založeném na (geografických) znalostech a je doplněný základní literaturou, která dosud nebyla z angličtiny do češtiny přeložena.
Článek je rozdělený do dvou částí – v první části je zaměřený na znalosti a v druhé části na schopnosti. Doprovodné obrázky jsou v 2. části návazně číslované/pokračují z 1. části. Na konci 2. části je použitá literatura. Tam, kde to v textu bylo možné, jsou přímo odkazy na použitý zdroj, který se v případě zájmu a kliknutí na link otvírá v novém okně prohlížeče.

Tento článek je součásti dvoudílného textu Učit (se) místem. První článek se věnuje této geografické koncepci obecně, druhý se zaměřuje za zkušenosti s touto koncepcí v přípravě budoucích učitelů zeměpisu a FP TU v Liberci. Použitá literatura je na konci druhého článku.

Vzdělávací téma Teplá a studená fronta vychází z oborově vzdělávacího obsahu, který vychází z přírodní sféry a z její části atmosféry. Pro učitele a následně i pro žáky je důležité rozumět důsledkům pohybu Země, oběhu Země kolem Slunce.

Článek je zařazený do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. Geografické téma demografického modelu je v tomto textu rozvinuto ze základního vzdělávání do gymnaziálního vzdělávání. Rozvíjí koncept spirálového kurikula a SOLO taxonomie o obsahovou dimenzi (Malthusova teorie).

V přípravě budoucích učitelů zeměpisu na PF Technické univerzity v Liberci se zaměřujeme na vyvážený přístup mezi oborem (geografií) a pedagogikou. Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie.
V předloženém textu směřuji odbornost na využití SOLO taxonomie a dalších vzdělávacích konceptů (viz dále) v odborném tématu demografický model pro vyspělé a pro méně vyspělé státy světa ve výuce zeměpisu. Smyslem tohoto textu je, aby si učitel zeměpisu/geografie uvědomoval vědecký základ zvoleného tématu a jeho transfer do výuky, zaměřený na přiměřenost odborného obsahu, a aby si také uvědomoval mentální/kognitivní připravenost jedince/žáka zvládnout toto učivo a s ním spojené očekávané výstupy/standardy.