Článek pojednává o rozvoji vzdělávání žen na Moravě a ve Slezsku v období od vydání Všeobecného školského řádu dne 6. prosince 1774 až po vydobytí práva na univerzitní vzdělávání. Ač článek mapuje celé období rozvoje dívčího vzdělání od roku 1774, zabývá se především obdobím 19. a 20. počátku století, kdy docházelo k největšímu rozvoji dívčího školství. Článek se zaměřuje na vzdělávání dívek a dívčí školství na Moravě a ve Slezsku a popisuje také důležité mezníky v rozvoji dívčího školství i ty, kterých bylo dosaženo v Čechách, neboť autor považuje za důležité popsat celý rozvoj dívčího školství v České republice. Annotation: Development of women´s education: The article is about educational discrimination of woman before acceptation of the pact ensuring women the right to graduate university degree after the year 1774. Key words: women´s education, girl´s single sex school, coeducation, feminism, grammar school for girls, rigt right to free entry university study for women

Příspěvek popisuje pedagogický výzkum, který je svým obsahem orientován na oblast pedagogické komunikace. Ve výzkumu se jedná o pozorování a vyhodnocování komunikace ve školní třídě. Celý pedagogický výzkum vychází ze stanoveného výzkumného problému: Jak jsou ve výuce procentuálně zastoupeny jednotlivé činnosti učitele a žáka ve vyučovací hodině a jak spolu souvisí, jak se navzájem podmiňují? Pro získání konkrétních dat byla zvolena kvantitativní metoda standardizovaného pozorování, konkrétně technika interakční analýzy. Získaná data byla dále zpracována pomocí popisných a vícerozměrných statistických metod. Z vícerozměrných statistických metod jsme použili k testování hypotéz shlukovou a faktorovou analýzu. Vícerozměrné statistické metody jsme zvolili proto, že díky nim dostaneme popis vztahů mezi proměnnými navzájem, a tím si odpovíme na otázku, jak spolu jednotlivé kategorie popisující činnost učitele a činnost žáka ve vyučovací hodině souvisí. Pomocí popisných statistických metod, především procentuálního vyjádření zastoupení jednotlivých kategorií pozorovacího systému, získáme přehled o tom, které činnosti učitele a činnosti žáka ve výuce převládají.

Článek pojednává o odlišnosti mezi muži a ženami, původu této odlišnosti, genderu a jeho vlivu v oblasti vzdělávání. Popisuje jednotlivé teorie vzniku této odlišnosti: teorii sociálního konstruktivismu, biologického determinismu, transformativní pojetí vývoje genderu. V závěru popisuje také novou teorii genderové dekonstrukce, jež tvrdí, že rozdíly mezi muži a ženami se postupně „smazávají“ až nakonec budou existovat jen rozdíly biologické. V oblasti vzdělávání se zaměřuje na vliv genderu v této oblasti (což se projevuje například odlišnými preferencemi předmětů a studijních oborů, rozdílnými přístupy pedagogů k chlapcům a k dívkám) a vytváření rodově citlivé školy.

Pedagogická realita je velmi silně genderově zatížena, proto je třeba, aby si vyučující byli vědomi existence genderových stereotypů a byli schopni poučit o nich žáky. Občanská výchova je velmi vhodný předmět pro diskuze učitele se žáky o této problematice a boji proti genderovým stereotypům, a to nejen proto, že vzdělávací obsah i vyučovací metody používané v tomto předmětu jsou pro realizaci této myšlenky příznivé, ale i proto, že občanská nauka se podle mnoha výzkumů jeví jako nejvíce genderově neutrální předmět (CivEd in Kelblová, 2006; Dillon, 1982; Křížová, 2001). Autorka pojednává o výzkumu genderové korektnosti učebnic občanské výchovy používaných v současné době. Jejím cílem bylo prozkoumat učebnice a zjistit, jak se podílejí na genderově stereotypním zobrazování žen a mužů. K naplnění tohoto cíle použila kvantitativní obsahovou analýzu.

Tento text je určen pro studenty učitelských oborů, učitele na základních, středních a vysokých školách.

Text seznamuje čtenáře s výukovými metodami, popisuje ty výukové metody, které mohou nalézt uplatnění ve výuce na ZŠ a SŠ.

Text seznamuje čtenáře s výukovými metodami, popisuje ty výukové metody, které mohou nalézt uplatnění ve výuce na ZŠ a SŠ.

Text seznamuje čtenáře s výukovými metodami, popisuje ty výukové metody, které mohou nalézt uplatnění ve výuce na ZŠ a SŠ.

Článek nás informuje o kritickém myšlení, jeho podstatě a jednotlivých metodách kritického myšlení. V článku je ke každé metodě uvedeno několi příkladům, které jsou vhodné pro výuku zeměpisu.

Internet je velmi dobrým zdrojem informací a je možné jej s úspěchem využít ve všech předmětech, tedy i pro výuku geografie.