Metodický portál 

Článek přináší informace o vzdělávání učitelek působících v předškolním vzdělávání, soustřeďuje se především na přípravu učitelek mateřských škol (zpočátku nazývaných jako pěstounky opatroven) v 19. a 20. století v českých zemích.
Článek byl připraven vzhledem k chystanému kariérnímu řádu a s ním se pojícímu většímu důrazu na osobní rozvoj a další vzdělávání pedagogických pracovníků. V článku chci ukázat, že pedagogové pracující v předškolních zařízení se dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků účastnili již v období první republiky.
V článku chci také ukázat, že vysokoškolské vzdělání pro pedagogy předškolních zařízení bylo realizováno již dříve. První požadavky na vysokoškolské vzdělání pěstounek mateřských škol se objevily na Sjezdu pěstounek českých mateřských škol v roce 1908. Roku 1932 byla otevřena soukromá Vysoká škola pedagogických studií, na níž bylo realizováno soustavné vysokoškolské studium pro učitelky mateřských škol.

Článek přináší informace o vzdělávání, kvalifikaci a uplatnění učitelek z historického pohledu, především se zaměřuje na období 19. a počátku 20. století. Článek se také věnuje společenské prestiži učitelek a jejich životnímu stylu.

Příspěvek se zabývá kariérním systémem polských učitelů.

Učitelé na vesnické škole měli v dané obci významné postavení a sehrávali v životě lidu významnou roli. Článek pojednává o jejich postavení, kvalifikovanosti, vzdělanosti, osobnostních i mravních kvalitách v období od 17. do konce 19. století.

Komenský byl první, kdo se otázkou kázně systematicky zabýval. Zasadil tuto problematiku do svého systematického díla o výchově, v němž obsáhl úplnou soustavu pedagogických pojmů. V otázce kázně měl Komenský na svou dobu pokrokové názory, neboť doporučuje, že škola by měla být „plna bedlivosti a pozornosti ze stran učitelův i žákův“, nikoli „plna křiku, ran a pruhů. Mravní výchově přikládá Komenský velkou důležitost, této problematice se věnuje nejvíce ve Světě mravním.