Reflexe tvůrčí dílny s výrobcem lidových hudebních nástrojů, která může být přínosným podnětem i pro takto zaměřenou náplň hodin hudební výchovy.

Reflexe animačního muzejního programu zaměřeného na svět dětí v minulosti, která může být podnětem či předlohou pro další podobně koncipované projekty.

Příspěvek je scénářem stejnojmenného edukačního programu zaměřeného na dějiny Moravy, které jsou tu přibližovány prostřednictvím námětově souvisejících lidových písní a jejich průvodního komentáře. Představuje tedy nejen interdisciplinární téma dějepisu a hudebního oboru, ale také plodný podnět pro potenciální muzeopedagogickou aktivitu. V takovém případě by jeho realizace mohla být obohacena – kromě nehmotných pramenů, jakými jsou zde užité písně – také trojrozměrnými historickými artefakty muzejní povahy. Uvedený scénář je tak podrobnou osnovou jakéhosi folklórního pořadu realizovaného přímo ve školní třídě, v němž je zpívaný obsah střídán mluveným slovem.

Námět zaměřený na zpěvní interpretaci i vlastní písňovou tvorbu, jehož kreativní část je motivována neúplností zde zahrnuté hudební předlohy.

Příspěvek přináší několik podnětů pro začlenění nedostatečně přítomného tématu Tří králů do výuky, a to převážně na podkladě prvků tradiční lidové zpěvnosti a s nimi souvisejících zvyklostí.

Příspěvek naznačuje jednu z cest muzeopedagogické aktivity, kterou ilustruje na uskutečněném příkladu zaměřeném na tematiku města a jeho proměněné tváře. Ten proběhl na pozadí konkrétní výstavy nazvané „Malovaný Frenštát – zmizelá zákoutí města ve výtvarném umění“. Z ní vycházející edukační námět je zde rozvržen do dvou myšlenkových segmentů označených jako „Srdce města“ a „Duše města“, které je možné následovat v rámci obdobné, individuálně uzpůsobené aplikace, či je chápat pouze jako impuls k odlišným vyústěním vzájemné spolupráce školy a muzea.

Kreativita je jedním z klíčových témat pedagogiky a již nějakou dobu ne pouze té umělecké. Víme však, co si pod tímto pojmem máme přesně představovat? Je kreativita skutečně to, co si myslíme, že je? Pro odpovědi na tyto stále naléhavější otázky je potřeba se blíže zaměřit na aktuální výklady tohoto fenoménu v teoretické diskuzi poslední doby.

Příspěvek je věcným vstupem do oblasti zaniklé výtvarné techniky – podmalby na skle, která může být oživována také vlastní tvůrčí invencí žáků. Chápání tohoto fenoménu jakožto mnohotvárného a místně zasazeného specifika nalezne také své praktické vyústění v další části článku.

Příspěvek představuje ideová východiska a metodické přístupy uplatněné v projektu zaměřeném na poznávání a osvojování kořenů moravské lidové zpěvnosti. Toto směřování tak může být přínosným podnětem k dalším podobně zaměřeným pedagogickým aplikacím uskutečněným v rámci školní praxe.

Inspirace k tvořivé aktivitě čerpající z lidových forem zobrazení tradičního tématu, a to jak ve znějící, tak i ve vizuální rovině zpracování.