Příspěvek představuje ideová východiska a metodické přístupy uplatněné v projektu zaměřeném na poznávání a osvojování kořenů moravské lidové zpěvnosti. Toto směřování tak může být přínosným podnětem k dalším podobně zaměřeným pedagogickým aplikacím uskutečněným v rámci školní praxe.

Příspěvek představuje ideová východiska a metodické přístupy uplatněné v projektu zaměřeném na poznávání a osvojování kořenů moravské lidové zpěvnosti. Toto směřování tak může být přínosným podnětem k dalším podobně zaměřeným pedagogickým aplikacím uskutečněným v rámci školní praxe.

Kreativita je jedním z klíčových témat pedagogiky a již nějakou dobu ne pouze té umělecké. Víme však, co si pod tímto pojmem máme přesně představovat? Je kreativita skutečně to, co si myslíme, že je? Pro odpověď na tyto stále naléhavější otázky je potřeba se blíže zaměřit na aktuální výklady tohoto fenoménu v teoretické diskuzi poslední doby.

Kreativita je jedním z klíčových témat pedagogiky a již nějakou dobu ne pouze té umělecké. Víme však, co si pod tímto pojmem máme přesně představovat? Je kreativita skutečně to, co si myslíme, že je? Pro odpovědi na tyto stále naléhavější otázky je potřeba se blíže zaměřit na aktuální výklady tohoto fenoménu v teoretické diskuzi poslední doby.

Tvořivost představuje samostatný předmět všeobecných diskuzí napříč mezioborovým spektrem, v jehož jednotlivých disciplínách pak nabývá spíše specializovaného a aplikovaného charakteru. Podívejme se, jak se tato debata profiluje v hudebněpedagogickém prostředí, avšak při zachování jejího obecného hlediska. Kreativita je zde sledována jakožto forma myšlení, v rámci čehož zde dochází k rozpoznání krize exaktního nazírání na tuto problematiku a možného východiska z této situace skrze odlišný pohled na charakter hudebnosti a produkt tvůrčího úsilí.

Tvořivost představuje samostatný předmět všeobecných diskuzí napříč mezioborovým spektrem, v jehož jednotlivých disciplínách pak nabývá spíše specializovaného a aplikovaného charakteru. Podívejme se, jak se tato debata profiluje v hudebněpedagogickém prostředí, avšak při zachování jejího obecného hlediska. Jako problematika s kreativitou související je zde diskutován fenomén uměleckého osvícení a tvůrčí geniality, který zde odhaluje rozpor věcnosti a emocionality tvůrčího aktu, uzavírající se debatou o roli imaginace v okruhu hudební kreativity.

Příspěvek shrnuje základní teoretická východiska začlenění kompozice do oblasti hudební výchovy, která jsou v každé své vývojové etapě určována jak progresivními, tak i konzervativními koncepčními přístupy.

Příspěvek je scénářem stejnojmenného edukačního programu zaměřeného na dějiny Moravy, které jsou tu přibližovány prostřednictvím námětově souvisejících lidových písní a jejich průvodního komentáře. Představuje tedy nejen interdisciplinární téma dějepisu a hudebního oboru, ale také plodný podnět pro potenciální muzeopedagogickou aktivitu. V takovém případě by jeho realizace mohla být obohacena – kromě nehmotných pramenů, jakými jsou zde užité písně – také trojrozměrnými historickými artefakty muzejní povahy. Uvedený scénář je tak podrobnou osnovou jakéhosi folklórního pořadu realizovaného přímo ve školní třídě, v němž je zpívaný obsah střídán mluveným slovem.

Text se zabývá okolnostmi a příčinami dosavadní nepostižitelnosti kreativity, která je neoddělitelným prvkem umělecké pedagogiky. V této souvislosti je potřeba se stále ptát, co vlastně o kreativitě v umělecké oblasti víme; je pro nás umělecká tvořivost jevem dostatečně známým, nebo je jen prchavým pojmem bez pevnějšího určení? Na základě uvedených poznatků zjišťujeme, že jakési jeho metaforické a magické pojímání představuje i doposud vlivný způsob nazírání.

Příspěvek navrhuje některá základní teoretická východiska pro oživování tradiční lidové zpěvnosti jako součásti společné výchovné iniciativy školní a muzejní instituce.