Článek se zabývá adaptací dětí na mateřskou školu, popisuje proces adaptace, projevy maladaptace a zabývá se také zralostí dětí pro vstup do mateřské školy. Článek rovněž přináší příklad adaptačního programu používaného v polské mateřské škole v Rybníku jako příklad dobré praxe ze zahraničí.

Tento článek pojednává o problematice genderu, genderových stereotypů a možnostech, jak vysvětlit tuto problematiku žákům a žákyním. Možnosti podání této problematiky žákům a žákyním jsou ukázány na několika učebních aktivitách, které jsou představovány aktivizačními výukovými metodami, především výukovými metodami diskusními a scénickou hrou.

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měli možnost pobývat na dvou mateřských školách. Pracovní stáž probíhala ve městě Lancaster v těchto dvou institucích: LMC Treetops Nursery a Bowerham Primary and Nursery School. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů a metodických příruček užívaných v Anglii a Velké Británii.

Česko-polské vztahy jsou na Těšínsku ještě i dnes diskutovanou otázkou. Její aktuálnost spočívá v tom, že zde žije přibližně 10 % obyvatel polské národnosti, přičemž některé obce v této oblasti mají více než zmíněných 10 % obyvatel polské menšiny. Proto by bylo dobré žákům ve výuce dějepisu, zeměpisu, občanské nauky tuto problematiku přiblížit, a to tak, aby viděli nejen pojetí tohoto sporu z pohledu své národnosti, ale i té druhé. Pro výuku této problematiky použijeme metody kritického myšlení. Toto je inspirace pro výuku 9. třídy ZŠ, ve které se probírá v dějepisu téma vzniku Československa a sporu o Těšínsko.

V článku popisuji náměty pro výuku tématu Vánoce, a to ve třídě žáků na 1. stupni základní školy. Pro výuku anglického jazyka mladších školáků se mi nejvíce z výukových metod osvědčily didaktické a scénické hry. Pomocí těchto výukových metod si žáci fixují slovní zásobu, fráze a gramatická pravidla hravou formou.

Autorita učitele je v současnosti hojně diskutovaným tématem. Článek věnovaný tomuto tématu se zaměřuje především na činitele, kteří hrají rozhodující roli při budování autority učitelů. Autorita učitele hraje ve vztahu učitel–žák, učitel–žáci významnou roli. Autorita učitele má bezesporu velký vliv na kázeň ve třídě, ovlivňuje efektivitu práce učitele. Učitel, který je pro žáky autoritou, je pro ně také vzorem.

Příspěvek popisuje pedagogický výzkum, který je svým obsahem orientován na oblast pedagogické komunikace. Ve výzkumu se jedná o pozorování a vyhodnocování komunikace ve školní třídě. Celý pedagogický výzkum vychází ze stanoveného výzkumného problému: Jak jsou ve výuce procentuálně zastoupeny jednotlivé činnosti učitele a žáka ve vyučovací hodině a jak spolu souvisí, jak se navzájem podmiňují? Pro získání konkrétních dat byla zvolena kvantitativní metoda standardizovaného pozorování, konkrétně technika interakční analýzy. Získaná data byla dále zpracována pomocí popisných a vícerozměrných statistických metod. Z vícerozměrných statistických metod jsme použili k testování hypotéz shlukovou a faktorovou analýzu. Vícerozměrné statistické metody jsme zvolili proto, že díky nim dostaneme popis vztahů mezi proměnnými navzájem, a tím si odpovíme na otázku, jak spolu jednotlivé kategorie popisující činnost učitele a činnost žáka ve vyučovací hodině souvisí. Pomocí popisných statistických metod, především procentuálního vyjádření zastoupení jednotlivých kategorií pozorovacího systému, získáme přehled o tom, které činnosti učitele a činnosti žáka ve výuce převládají.

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měli možnost pobývat v mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v této instituci: Bornenes Kontor. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných v Dánsku.

Článek pojednává o demokratických školách, jejich charakteristikách, hlavních cílech a pravidlech. Zabývá se demokratickými školami, které vznikají v posledních několika letech také v Polsku.

Článek přináší náměty na řízenou pedagogickou činnost v mateřských školách na téma dopravní prostředky. Materiál je určen učitelům mateřských škol. Při psaní článku vycházím z vlastní zkušenosti. Tyto aktivity jsem realizovala v rámci tématu dopravní prostředky s dětmi tříletými a čtyřletými v evangelické mateřské škole v polském Těšíně. Při přípravě na toto týdenní téma jsem vycházela z polského metodického průvodce Przygoda z uśmiechem, jehož autorkami jsou Joanna Wasilewska a Bozena Godzimierska. Metodický průvodce byl pro mě inspirací, aktivity jsem si upravila tak, aby plně odpovídaly mé skupině.