Článek pojednává o waldorfské škole, její filozofii, organizaci výuky, způsobu hodnocení a dalších charakteristikách waldorfské školy.

Článek popisuje historii, filozofii summerhillské škole, organizaci výuky a organizaci komunitního života v této škole. Článek se zabývá také životem jejího zakladatele A.S.Neilla

Článek přináší informace o vzdělávání budoucích učitelů středních škol v minulosti. Především se zaměřuje na 19. a 20. století.

Příspěvek seznamuje s novými trendy ve výuce cizích jazyků v České republice a srovnává je se situací, která je v ostatních zemích EU. Článek se mimo jiné zabývá věkem, ve kterém je nejlépe začít s výukou cizího jazyka. A také popisuje legislativní ukotvení výuky cizích jazyků v ČR.

Tento článek jsem napsala na základě mého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měli možnost pobývat v mateřské a základní škole L´Opera Nazionale Montessori v Římě. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných v Itálii.

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měly možnost pobývat v mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v Prywatnym Przedszkolu Morska Kraina v Kolobrzegu. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných v Polsku.

Pedagogická realita je velmi silně genderově zatížena, proto je třeba, aby si vyučující byli vědomi existence genderových stereotypů a byli schopni poučit o nich žáky. Občanská výchova je velmi vhodný předmět pro diskuze učitele se žáky o této problematice a boji proti genderovým stereotypům, a to nejen proto, že vzdělávací obsah i vyučovací metody používané v tomto předmětu jsou pro realizaci této myšlenky příznivé, ale i proto, že občanská nauka se podle mnoha výzkumů jeví jako nejvíce genderově neutrální předmět (CivEd in Kelblová, 2006; Dillon, 1982; Křížová, 2001). Autorka pojednává o výzkumu genderové korektnosti učebnic občanské výchovy používaných v současné době. Jejím cílem bylo prozkoumat učebnice a zjistit, jak se podílejí na genderově stereotypním zobrazování žen a mužů. K naplnění tohoto cíle použila kvantitativní obsahovou analýzu.

Příspěvek čtenáře informuje o projektové metodě a projektové výuce.

Česko-polské vztahy jsou na Těšínsku ještě i dnes diskutovanou otázkou. Její aktuálnost spočívá v tom, že zde žije přibližně 10 % obyvatel polské národnosti, přičemž některé obce v této oblasti mají více než zmíněných 10 % obyvatel polské menšiny. Proto by bylo dobré žákům ve výuce dějepisu, zeměpisu, občanské nauky tuto problematiku přiblížit, a to tak, aby viděli nejen pojetí tohoto sporu z pohledu své národnosti, ale i té druhé. Pro výuku této problematiky použijeme metody kritického myšlení. Toto je inspirace pro výuku 9. třídy ZŠ, ve které se probírá v dějepisu téma vzniku Československa a sporu o Těšínsko.

Článek pojednává o základním vzdělávání ve Finsku. Popisuje cíle základního vzdělávání, způsob hodnocení, strukturu základního školství, zabývá se kvalitou finského školství, učebním obsahem ve finské základní škole. Tento článek je psán jako inspirace pro české školství, neboť finské školství je již několik let symbolem, vzorem efektivního školství. Školství, jehož žáci se v mezinárodních srovnáních znalostí ocitají na předních příčkách. Čím to je? Jaké dobré praxe by mohly být pro naše školství inspirující pro zkvalitnění našeho vzdělávacího systému?