Příspěvek seznamuje s novými trendy ve výuce cizích jazyků v České republice a srovnává je se situací, která je v ostatních zemích EU. Článek se mimo jiné zabývá věkem, ve kterém je nejlépe začít s výukou cizího jazyka. A také popisuje legislativní ukotvení výuky cizích jazyků v ČR.

Cílem příspěvku je čtenáře seznámit s problematikou málotřídních škol. Ve svém článku chci poukázat na dlouhou tradici málotřídních škol v České republice, zabývat se málotřídní školou jako alternativní školou a zamyslet se nad přípravou učitelů málotřídních škol.

Článek popisuje historii, filozofii summerhillské škole, organizaci výuky a organizaci komunitního života v této škole. Článek se zabývá také životem jejího zakladatele A.S.Neilla

Článek pojednává o waldorfské škole, její filozofii, organizaci výuky, způsobu hodnocení a dalších charakteristikách waldorfské školy.

Článek pojednává o základním vzdělávání ve Finsku. Popisuje cíle základního vzdělávání, způsob hodnocení, strukturu základního školství, zabývá se kvalitou finského školství, učebním obsahem ve finské základní škole. Tento článek je psán jako inspirace pro české školství, neboť finské školství je již několik let symbolem, vzorem efektivního školství. Školství, jehož žáci se v mezinárodních srovnáních znalostí ocitají na předních příčkách. Čím to je? Jaké dobré praxe by mohly být pro naše školství inspirující pro zkvalitnění našeho vzdělávacího systému?

Komenský byl první, kdo se otázkou kázně systematicky zabýval. Zasadil tuto problematiku do svého systematického díla o výchově, v němž obsáhl úplnou soustavu pedagogických pojmů. V otázce kázně měl Komenský na svou dobu pokrokové názory, neboť doporučuje, že škola by měla být „plna bedlivosti a pozornosti ze stran učitelův i žákův“, nikoli „plna křiku, ran a pruhů. Mravní výchově přikládá Komenský velkou důležitost, této problematice se věnuje nejvíce ve Světě mravním.

Příspěvek se zabývá kariérním systémem polských učitelů.

Článek přináší informace o vzdělávání učitelů na elementárních školách od středověku až po 20. století. Především se zaměřuje na 18.–20. století.

Učitelé na vesnické škole měli v dané obci významné postavení a sehrávali v životě lidu významnou roli. Článek pojednává o jejich postavení, kvalifikovanosti, vzdělanosti, osobnostních i mravních kvalitách v období od 17. do konce 19. století.

Článek přináší informace o vzdělávání, kvalifikaci a uplatnění učitelek z historického pohledu, především se zaměřuje na období 19. a počátku 20. století. Článek se také věnuje společenské prestiži učitelek a jejich životnímu stylu.