Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měly možnost pobývat v mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v Prywatnym Przedszkolu Morska Kraina v Kolobrzegu. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných v Polsku.

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měly možnost pobývat v mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v instituci Eudora Internationella Forsköla ve Stockholmu. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných ve Švédsku.

Článek pojednává o jeslích a mateřských školách ve Francii. Popisuje organizaci mateřské školy a jeslí, kvalifikaci personálu a dále se zabývá kurikulem. Článek poskytuje inspiraci pro zavedení nových forem péče do české praxe. Pro tuto inspiraci byl vybrán jako příklad francouzská denní péče, jeselská péče a mateřské školy. Francie je zemí s vysokou plodností a podílem rodin se třemi a více dětmi a je také zemí s vysokým zapojením žen-matek na trhu práce. Je tomu tak proto, že ve Francii existuje velmi rozvinutý systém nerodinné péče o děti v kolektivních zařízeních. Je zde také velmi efektivně propracován systém financování a kontroly služeb péče. Myslím si, že z toho důvodu je článek aktuální, zejména v současné době, kdy se řeší problém slaďování rodinných a pracovních povinností. Zajímavý je také popis francouzského kurikula v MŠ, které je odlišné od českého. Pro čtenáře může být přínosné také informace o kvalifikaci učitelek mateřských škol, neboť je v současné době na ni kladen důraz i u nás.

Lesní mateřské školy jsou dnes velmi populární, neboť si společnosti uvědomuje, že kontakt dítěte s přírodou je velice důležitý, přitom se dnešním dětem tohoto kontaktu moc nedostává. Většinu svého volného času dnešní děti tráví v uzavřeném prostoru školy, mateřské školy, kroužku či domova.

Úvodní část článku se zaměřuje na historické aspekty vzdělávání učitelů předškolních zařízení v Polsku. V této části představíme vzdělávání učitelů předškolních zařízení v Polsku z historického hlediska. Následuje přehled a analýza významných bodů z aktuálních odborných i širších společenských diskusí k tématu reformy vzdělávání učitelů předškolních zařízení. V textu dále přibližujme otázky spojené s přípravou studentů na práci učitele v předškolním zařízení.

Článek přináší informace o vzdělávání učitelek působících v předškolním vzdělávání, soustřeďuje se především na přípravu učitelek mateřských škol (zpočátku nazývaných jako pěstounky opatroven) v 19. a 20. století v českých zemích. Článek byl připraven vzhledem k chystanému kariérnímu řádu a s ním se pojícímu většímu důrazu na osobní rozvoj a další vzdělávání pedagogických pracovníků. V článku chci ukázat, že pedagogové pracující v předškolních zařízení se dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků účastnili již v období první republiky. V článku chci také ukázat, že vysokoškolské vzdělání pro pedagogy předškolních zařízení bylo realizováno již dříve. První požadavky na vysokoškolské vzdělání pěstounek mateřských škol se objevily na Sjezdu pěstounek českých mateřských škol v roce 1908. Roku 1932 byla otevřena soukromá Vysoká škola pedagogických studií, na níž bylo realizováno soustavné vysokoškolské studium pro učitelky mateřských škol.

Článek pojednává o preprimárním vzdělávání, jeho organizaci, modelech, tradici, povinné předškolní docházce v různých evropských zemích.

Článek popisuje metodu výuky čtení, se kterou jsem měla možnost se seznámit v mateřské škole v Polsku. Tato metoda je v polských mateřských školách hodně užívaná. Jejím velkým pozitivem je, že nenásilnou formou učí děti číst jednoduchá slova a dá se používat u dětí od nejmladšího věku. Metodu jsem viděla používat i děti ve věku 2,5 roku.

Příspěvek seznamuje čtenáře s metodou Batti Strauss, která je nazývaná jako metoda aktivního poslouchání hudby. Tato metoda spojuje různé formy aktivit: poslouchání hudby, hru na hudebních nástrojích, tanec, zpěv s užitím prvků pantomimy, prvky dramatické výchovy či výtvarné činnosti.

Článek přináší náměty na řízenou pedagogickou činnost v mateřských školách na téma dopravní prostředky. Materiál je určen učitelům mateřských škol. Při psaní článku vycházím z vlastní zkušenosti. Tyto aktivity jsem realizovala v rámci tématu dopravní prostředky s dětmi tříletými a čtyřletými v evangelické mateřské škole v polském Těšíně. Při přípravě na toto týdenní téma jsem vycházela z polského metodického průvodce Przygoda z uśmiechem, jehož autorkami jsou Joanna Wasilewska a Bozena Godzimierska. Metodický průvodce byl pro mě inspirací, aktivity jsem si upravila tak, aby plně odpovídaly mé skupině.