Příspěvek je scénářem stejnojmenného edukačního programu zaměřeného na dějiny Moravy, které jsou tu přibližovány prostřednictvím námětově souvisejících lidových písní a jejich průvodního komentáře. Představuje tedy nejen interdisciplinární téma dějepisu a hudebního oboru, ale také plodný podnět pro potenciální muzeopedagogickou aktivitu. V takovém případě by jeho realizace mohla být obohacena – kromě nehmotných pramenů, jakými jsou zde užité písně – také trojrozměrnými historickými artefakty muzejní povahy. Uvedený scénář je tak podrobnou osnovou jakéhosi folklórního pořadu realizovaného přímo ve školní třídě, v němž je zpívaný obsah střídán mluveným slovem.

Příspěvek přináší několik podnětů pro začlenění nedostatečně přítomného tématu Tří králů do výuky, a to převážně na podkladě prvků tradiční lidové zpěvnosti a s nimi souvisejících zvyklostí.

Kreativita je jedním z klíčových témat pedagogiky a již nějakou dobu ne pouze té umělecké. Víme však, co si pod tímto pojmem máme přesně představovat? Je kreativita skutečně to, co si myslíme, že je? Pro odpovědi na tyto stále naléhavější otázky je potřeba se blíže zaměřit na aktuální výklady tohoto fenoménu v teoretické diskuzi poslední doby.

Příspěvek je věcným vstupem do oblasti zaniklé výtvarné techniky – podmalby na skle, která může být oživována také vlastní tvůrčí invencí žáků. Chápání tohoto fenoménu jakožto mnohotvárného a místně zasazeného specifika nalezne také své praktické vyústění v další části článku.

Příspěvek přináší několik podnětů pro začlenění nedostatečně přítomného tématu Tří králů do výuky, a to převážně na podkladě prvků tradiční lidové zpěvnosti a s nimi souvisejících zvyklostí.

Příspěvek přináší praktická východiska pro oživování zaniklé výtvarné techniky – podmalby na skle, a to v návaznosti na svůj teoretický vstup v první části tohoto článku.

Tvořivost představuje samostatný předmět všeobecných diskuzí napříč mezioborovým spektrem, v jehož jednotlivých disciplínách pak nabývá spíše specializovaného a aplikovaného charakteru. Podívejme se, jak se tato debata profiluje v hudebněpedagogickém prostředí, avšak při zachování jejího obecného hlediska. Kreativita je zde sledována jakožto forma myšlení, v rámci čehož zde dochází k rozpoznání krize exaktního nazírání na tuto problematiku a možného východiska z této situace skrze odlišný pohled na charakter hudebnosti a produkt tvůrčího úsilí.

Příspěvek předkládá a komentuje několik podnětů pro hudebně tvůrčí činnost ve škole, jak ji koncipuje George Self ve své práci New Sounds in Class. Ta ani přes časový odstup více než čtyřiceti let nepozbyla na aktuálnosti a může i dnes napomáhat k poznávání zde dosud málo prozkoumaného hudebněpedagogického terénu, kterým je kreativita a svobodný umělecký projev.

Příspěvek přináší několik podnětů pro začlenění jednoho z předvelikonočních témat, jakým je „Liščí neděle“, do školní či muzejněpedagogické práce.

Příspěvek přináší méně známé poznatky týkající se fenoménu lidové písně, které mohou obohatit jeho konvenční pojetí v rámci výuky hudebního oboru. Nabízí tak pohled na píseň jako na mnohovrstevnatou veličinu komplexnějšího psychologického konstituování místo jejího běžného a zjednodušeného vnímání.