Příspěvek se věnuje tomu, jak lze využívat digitální technologie ve výuce oboru Výchova k občanství na 2. stupni základní školy a jaký je jejich přínos pro tento obor. Materiál přináší inspiraci pro pedagogické a didaktické uvažování v obecnější rovině (představuje např. koncept digitálního občanství) a pak také nabízí podněty a tipy pro konkrétní aktivity ve výuce. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Příspěvek přináší inspiraci pro tematickou výuku – spojuje tři významná výročí (pád Berlínské zdi, pád železné opony a vstup ČR do EU) s tématem svobody a bariér. Lekce využívá aktivizující metody jako je myšlenková mapa, názorová přímka, čtení s porozuměním, alfa box. Lekce je určena pro žáky vyšších ročníků gymnázií.

Tento text je úvodním článkem seriálu o tom, jak podporovat demokracii na školách. Příspěvek krátce popisuje projekt Pokusné ověřování občanského vzdělávání – co to bylo, jaký byl smysl a jaké typy výstupů vznikly. Na příspěvek navazují další články, které se věnují praktickým a ověřeným tipům pro fungování žákovských parlamentů a dalším možnostem, jak realizovat občanské vzdělávání na školách.

Ministerstvo financí zveřejnilo v létě 2017 revidovaný Standard finanční gramotnosti, který stanovuje cílovou úroveň finanční gramotnosti pro žáky základních a středních škol. V tomto revidovaném standardu došlo k posílení určitých témat. Zároveň byla také revidována definice finanční gramotnosti: Finanční gramotnost je souhrn znalostí a postojů nezbytných k dosažení finanční prosperity prostřednictvím zodpovědného finančního rozhodování.

Metodické komentáře nejprve vymezují tři úrovně obtížnosti (minimální, optimální a excelentní), a to přímo ve vztahu ke vzdělávacímu obsahu Výchovy k občanství. Následují ilustrativní úlohy k částem vybraných očekávaných výstupů. Podstatnou součástí ilustrativních úloh je metodický komentář pro učitele, obsahující postřehy z ověření ve výuce, a odkazy na informační zdroje. Úlohy jsou záměrně obsahově, metodicky i formálně pestré – materiál se snaží představit různé cesty uchopení vzdělávacího obsahu.

Komentář k úlohám Na trhu seznamuje učitele s konkrétním příkladem z pilotního testování finanční gramotnosti patnáctiletých žáků v rámci šetření PISA a představuje tento příklad v širších didaktických souvislostech.

Příspěvek informuje o ČS akademii občanského vzdělání, která se bude konat na podzim na Slovensku a které se za ČR mohou zúčastnit 4 týmy.

Komentář úlohy Nová nabídka, která je zaměřena na porovnání nabídek úvěrů, seznamuje učitele s konkrétním příkladem z pilotního testování finanční gramotnosti patnáctiletých žáků v rámci šetření PISA. Příspěvek také poukazuje na problematická místa v zadání i hodnocení této úlohy. Tyto nedostatky mohou vést k chybné interpretaci problému a mohou tak prohlubovat finanční negramotnost. V závěru článku jsou pak uvedeny konstrukčně správné typy úloh.

Článek přibližuje možnosti, jak využit digitální technologie ve výuce společenskovědních předmětů. Zabývá se digitálními kompetencemi žáků a představuje několik konkrétních témat, kde lze efektivně společenské vědy a digitální technologie propojit.

V roce 2012 proběhlo první mezinárodní šetření PISA pro oblast finanční gramotnosti. Do testování se zapojilo 18 zemí včetně České republiky. Česká školní inspekce aktuálně vydala k výsledkům národní zprávu. Příspěvek se věnuje třem zjištěním z tohoto šetření a komentuje je v širším kontextu.