Článek se věnuje problematice filtrování informací a informačních bublin. Snaží se ukázat význam tématu v kontextu středoškolského vzdělávání i učící se společnosti a současně ho spojuje s konkrétními didaktickými doporučeními. Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Žijeme ve světě, kde jsou informace všude kolem nás. Jednou ze zcela zásadních kompetencí pro to, abychom s nimi byli schopni efektivně pracovat, je kompetence k jejich organizaci. Ostatně organizace informací je vlastně klíčový koncept procesu učení. Článek bude na několika příkladech téma reflektovat jak teoreticky, tak také prakticky a otevře jeho perspektivy ve školní praxi. Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Článek se zaměřuje na problematiku vymezení datové gramotnosti jako klíčového konceptu pro mezipředmětovou výuku na středních školách. Snaží se ukázat, že nejde jen o téma matematiky či informatiky, ale skutečně o široce využitelný koncept, bez jehož dobrého zvládnutí se středoškoláci pravděpodobně v budoucnosti neobejdou. Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Chatbot je nesporně zajímavým tématem do hodin informatiky, ale třeba i češtiny nebo uměnovědných předmětů, ale současně může být zajímavým pomocníkem pro učitele, nejen v době covidu-19 a online výuky, na kterou si v určitém režimu budeme muset zvyknout. V rámci tohoto článku bychom se rádi podívali na to, jak je možné s chatbotem pracovat jako s učitelským pomocníkem. Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Článek se zaměřuje na tři metody hodnocení informací a snaží se nabídnout určitý společný pohled na to, jakým způsobem u tohoto procesu postupovat. Ukazuje, že schopnost posoudit informaci, zdroj nebo nástroj je jednou ze zásadních kompetencí, které si musí studenti ve 21. století osvojit. Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Cílem článku je ukázat některé přístupy a nástroje, které mohou pomoci s rozvojem tvorby vzdělávacích materiálů, které podporují nelineární způsob učení. Právě nelinearitu v edukačním procesu lze považovat za jednu ze základních a přitom poněkud zanedbávaných oblastí, ve kterých technologie mohou sehrát významnou roli.

Chatboti (konverzační agenti) jsou dnes poměrně standardní součástí fungování sociálních sítí nebo uživatelské podpory. Jejich tvorba může – ale také vůbec nemusí – vyžadovat znalosti programování. Mohou posloužit jako velice zajímavý nástroj pro výuku, ve které se objeví témata, jako je počítačové zpravování emocí, dialogové systémy, API nebo umělá inteligence formou, která je pro žáky poměrně snadno dostupná a pochopitelná. Současně jejich tvorba může pomoci s automatizovaným procvičováním nebo personalizovaným na dialogu postaveném vyučování.

Příspěvek se zaměřuje na postupy a nástroje, které jsou spojené s tvorbou videotutoriálů, které jsou tvořené ze záznamů z obrazovky. Ukazuje, jakým způsobem je možné s nimi pracovat ve školním prostředí, ať již z pohledu učitele jako tvůrce obsahu, nebo očima studentů, kteří participují na společné tvorbě.

Podcasty představují zajímavou formu předávání obsahu, která může být velice dobře použitelná i ve vzdělávání na základních a středních školách. Tvůrcem se může stát kdokoliv – učitel i student. Příspěvek se snaží provést učitele tématem a nabídnout mu základní kontury celého tématu. V druhém díle miniseriálu se zaměříme na tvorbu podcastu, základy postprodukce a publikování.

Článek popisuje různé možnosti implementace online kurzů do středoškolského prostředí (především v hybridní či blended learning formě). Jeho cílem je ukázat konkrétní možnosti aplikace do konceptů vzájemného hodnocení, převrácené třídy, náhrady klasické výuky a dalších aplikací. Současně také shrnuje základní trendy, které se v oblasti online kurzů objevují a které by měli rámovat učitelovo přemýšlení o celé problematice.