Podle RVP pro gymnázia se mají žáci seznámit se základy programování a algoritmizace. V následujícím článku se pokusíme ukázat, jakým způsobem k tomu užít grafického modelování procesů pomocí UML či Flowchart.

Informační etika patří mezi témata, která jsou v gymnaziálním vzdělávání stále poněkud nedoceněná a možná i trochu opomíjená. Jde o poměrně mladou disciplínu, avšak stavějící na dlouhých tradicích klasické etiky, která se snaží hledat odpověď na to, jakým způsobem eticky správě pracovat s informacemi.

Čtenářská gramotnost se v dnešní době ukazuje jako nanejvýš důležitá, ale přesto se jen velmi obtížně hledají metody její podpory. V následujícím článku se pokusíme ukázat některé technologie, které mohou čtení i psaní učinit pro žáky zajímavější a dostupnější. Zmíníme se o elektronických knihách a jejich čtečkách nebo například o Diigo či Instapaper.

Digitální storytelling představuje metodu tvorby příběhů za použití digitálních technologií. Typicky spojuje psané slovo a obraz. Tato metoda slouží pro rozvoj čtenářské gramotnosti, tvůrčího psaní, ale také ji lze použít v pedagogice, při mezigeneračním dialogu nebo v obchodní sféře. Vede k rozvoji kreativity a představivosti.

Tvůrčí psaní patří mezi velice diskutované kompetence, které by si měl žák během studia vypěstovat. Mimo klasická cvičení a postupy je možné užít řady technických prostředků, které mohou tuto činnost udělat zajímavější a zábavnější.

Řada pedagogů po odchodu z fakulty ztrácí kontakt s vědou a výzkumem, což je do značné míry zbytečné. Jejich role na školách jim naopak umožňují řadu drobných průzkumů či analýz provádět. Pakliže se jich dá dohromady více, mohou být výsledky mimořádně přínosné. Do společensko vědního výzkumu se mohou ale zapojit také studenti. V následujícím článku se pokusíme ukázat některé nástroje, které k podpoře těchto aktivit mohou sloužit.

Jestliže se chceme zabývat systematicky informační etikou, je třeba, abychom jasně definovali principy a paradigmata, ze kterých vycházíme. Mimo to je třeba se věnovat pramenům, které na tyto základní zdroje informační etiky odkazují a které jsou pro informační specialisty závazné. Prostor bude věnován také některým paradoxům, které mohou vzniknout při aplikaci principů na reálné situace.

Jednou z možností, jak systematickým způsobem projít informační etiku, je podívat se na ekosystém informací (někdy se mluví o ekologii informace). Jak již název napovídá, půjde nám o studium životního prostředí informace, tedy celého jejího životního cyklu – od jejího vzniku, přes zpracování, zpřístupnění, přenos až po její užití. V následujícím odstavci se tedy pokusíme některé fragmenty z ekosystému informace stručným způsobem okomentovat.

V současné době se stále více hovoří o tom, že je třeba zvyšovat kvalitu středoškolského vzdělávání a přinášet do něj nové technologie. V následujícím článku se podíváme na jednu z doplňkových metod výuky, které k tomuto účelu mohou dobře posloužit.

Většina lidí si pod pojmem operační systém vybaví Windows. Nabídka je ale mnohem pestřejší a bohatší. V následujícím článku se stručně podíváme na základní charakteristiky operačního systému Linux, který je většinou veřejnosti považován za nástroj pro IT odborníky či počítačové hackery. Opak ale může být pravdou.