Tento text vznikl jako aktivita v rámci projektu Výuka k různosti jako součást multikulturní výchovy a vzdělávání, CZ.1.07/1.2.00/08.0110, OPVK. Přináší příklad dobré praxe využití výukové opory, která v projektu vznikla, v konkrétní vyučovací dvouhodině. Vyučování proběhlo 16. 2. 2012 v ZŠ a MŠ pro zrakově postižené a vady řeči, Plzeň, popisuje Mgr. Petr Koubek, jméno pedagožky: Mgr. Irena Štychová.

Článek představí prakticky ověřený přístup k učení práce s uměleckým textem. Zaměřuje se na budování dovedností poučené percepce, analýzy, srovnávání a hodnocení básní. Měl by také polemizovat s obvyklými postupy analytického přístupu k básnickému textu. Ukazuje možnost využít celostního působení textu při jeho čtení a hodnocení. Může být inspirací pro učení čtení poezie jako zdroje pobavení a relaxace alternativně k jiným způsobům (nečtenářského) trávení volného času dětí a mládeže. Česká literatura byla po většinu druhé poloviny XX. století rozdělena vnějšími okolnostmi na oficiální, šedou zónu a literaturu v exilu a samizdatu. Protože se pracuje s texty právě z tohoto období, navržené aktivity implikují přesahy do výuky soudobých dějin a občanského a společenskovědního základu. Literární komunikace je komunikace mezi čtenářem a uměleckým dílem, její cíle (tudíž také cíle tohoto příspěvku) se překrývají s cíli společného základu pro hudební a výtvarný obor gymnaziálního studia. V představených hodinách se věnujeme hodně modelování návyků čtenáře. Tím směřujeme k rozvíjení osobnosti žáka. Žák dostává kreativní domácí úkoly, které jej vedou k metodickému řešení problémů. V neposlední řadě detailní setkání a porozumění uměleckým textům a jejich kontextu posiluje žákovy návyky v oblasti učení.

Metodická doporučení jsme rozdělili do čtyř článků, tento je prvním z nich. Texty přinášejí další z řady konkrétní metodické pomoci posilování čtenářské gramotnosti ve školní výuce.

Dvouhodinovka věnující se práci s částí novely Petry Soukupové K moři, konkrétně s částí kapitoly Cesta. Ve čtené kapitole se čtenář setká s hlavními postavami příběhu a zobrazí se mu velmi plasticky ve fázi počáteční kolize fabule. Novela ukazuje různé stránky života 4 sester, dcer dvou matek a jednoho táty, jež jedou se svým otcem na dlouho plánovaný výlet k moři. V uzavřeném prostoru auta se odehraje řada dialogů a scén, které dětskému čtenáři mohou připomínat jeho vlastní „žitý“ život. Čtení této novely může mladého čtenáře zaujmout a dokážeme si představit zařazení této knížky do žákovské četby i na běžné základní škole.

Tento text vznikl jako aktivita v rámci projektu Výuka k různosti jako součást multikulturní výchovy a vzdělávání, CZ.1.07/1.2.00/08.0110, OPVK. Přináší příklad dobré praxe využití výukové opory, která v projektu vznikla, v konkrétní vyučovací dvouhodině. Vyučování proběhlo 16. 2. 2012 v ZŠ a MŠ pro zrakově postižené a vady řeči Plzeň, popisuje Mgr. Petr Koubek, jméno pedagožky: Mgr. Marcela Kulíšková.

V článku krátce představím exkurzi, kterou jsme realizovali v podzimním období roku 2006 s tercií osmiletého gymnázia Open Gate – Boarding school, osmileté gymnázium v Babicích, s. r. o. Exkurze byla součástí protidrogového plánu školy, zahrnovala výstupy oboru český jazyk a literatura do kontextu osobnostní a sociální výchovy a práce třídního učitele. Chtěli jsme ukázat, že lze takto integrovat docela vzdálené obsahy kurikula a zároveň učinit školní práci pro žáky i pedagogy atraktivnější. Pokusíme se též zhodnotit efektivitu dosažení dílčích cílů exkurze a to s využitím reflexe, kterou provedli sami žáci a také porada OSV na gymnáziu po našem návratu

Učitel využije k výukové situaci text, o němž ví, že je o trochu náročnější, než jaké jeho žáci čtou. Cílem aktivity je posílit dovednost žáka orientovat se v textu a aplikovat při čtení vhodné postupy, využívat vlastní životní a čtenářské zkušenosti, vědomosti a dovednosti z literární výchovy.

Tento text vznikl pro konferenci Máchův kraj v jazyce a literatuře, která proběhla ve dnech 17.-19. 11. 2010 v Ústí nad Labem v rámci projektu katedry bohemistiky PdF University J. E. Purkyně \"Vzděláváním k multikulturalitě, kompatibilitě a adaptabilitě\". Příspěvek je otištěn ve sborníku z této konference. Vzhledem k tomu, že je příspěvek recenzovaným odborným příkladem dobré praxe a že náklad sborníku byl velmi nízký, považujeme za vhodné příspěvek publikovat se souhlasem vydavatele sborníku také na Metodickém portálu www.rvp.cz, a tak jej zpřístupnit učitelům základních a středních škol.

Zvolená metoda se přímo nabízí pro rozvíjení schopnosti žáků záměrně využívat takový způsob čtení, který je vhodný vzhledem k textu a jejich čtenářskému záměru, tedy vnímat, proč a jak čtou (metakognice). Citovaná publikace ČŠI k tomu uvádí: „Metoda ‚učíme se navzájem‘ patří k těm, které míří na rozvíjení čtenářských strategií nebo dovedností. Pomáhá v tom, aby si žáci dobře procvičili a zažili čtyři základní porozumívací čtenářské strategie a aby si uměli poradit i s textem, který je pro ně náročný a mohl by je odradit. Žáci si v tom navzájem pomáhají. Tak je třeba chápat název ‚učíme se navzájem‘ – učíme se s pomocí druhých zvládat strategie porozumění textu tím, že střídavě modelujeme, hlasitě přemýšlíme, pozorujeme se při tom, diskutujeme, reflektujeme.“

Tento text vznikl jako aktivita v rámci projektu Výuka k různosti jako součást multikulturní výchovy a vzdělávání, CZ.1.07/1.2.00/08.0110, OPVK. Přináší příklad dobré praxe využití výukové opory, která v projektu vznikla, v konkrétní vyučovací hodině. Vyučování proběhlo 24. 2. 2012 v ZŠ Vodňanská 287, Prachatice. Popisuje Mgr. Petr Koubek. Jméno pedagožky: Mgr. Jana Červenková.