Nejen v naší populaci se stále častěji setkáváme s diagnostikou ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder – porucha pozornosti s hyperaktivitou) u dětí. Tyto děti mají největší problém s tím, aby udržely pozornost, trpí nadměrnou aktivitou, impulzivitou, neutlumenými projevy chování a chabou seberegulací vlastních reakcí na nejrůznější podněty, často bývají nepochopené svým okolím. U těchto dětí velmi záleží na vhodném působení všech činitelů, které se vyskytují v jejich okolí. Nezbytná a velmi důležitá je všestranná péče o tyto děti, dostatek tolerance, citlivého přístupu a správné pedagogické působení jsou vždy namístě.

Seznámení s metodou Dobrého startu a praktická ukázka z projektu „Malované písničky“ prostřednictvím jedné lekce. Ukázka zachycuje výtvarné vyjádření písní na základě jejich rytmického schématu a grafického vzoru. Je výstižně popsána a ilustrovaná mnoha fotografiemi z průběhu lekce. Metoda Dobrého startu se úspěšně podílí na rozvoji motorických dovedností i rozvoji smyslového vnímání. Má pozitivní účinky a velký vliv i na celkový rozvoj dětí, samozřejmě s ohledem na jejich individuální možnosti a schopnosti.

Tento článek se zamýšlí nad přístupy k dětskému výtvarnému projevu v období předškolního věku. Vyzdvihuje zde důležitost a opodstatněnost humanistického pojetí výchovy a integrativního přístupu v současné době se zřetelem na výtvarný projev dítěte. Když si uvědomíme, že tou nejdůležitější a nejtypičtější činností v tomto věku je hra, související v našem případě s hrou výtvarnou a její prožitkovou složkou, neměli bychom zapomínat na náš pohled a přístup. A to v podobě nedirektivního přístupu, který je uplatňován i vzhledem k výtvarnému projevu dětí (autenticita, akceptace, empatie). Právě ona úloha dospělého (rodiče či pedagoga) nese společně s uplatňováním uvedených přístupů tak velký význam, byť se dospělý nachází vzhledem k dětské výtvarné tvorbě v roli diváka a zúčastněného pozorovatele.