Pro děti je velmi důležitý rytmus. Díky poezii můžeme u dětí rytmické cítění rozvíjet. Dále rozvíjíme vztah k umění, lidem a přírodě. V cílech čtenářské gramotnosti rozvíjíme jazykový cit, slovní zásobu, zkvalitňujeme výslovnost a komunikaci. Seznamování dětí s poezií by mělo vycházet z prožitkového a situačního učení. Aktivity jsou navrženy tak, aby bylo možné si na procházce obsah básně znovu prožít a vyzkoušet. Dalším důležitým aspektem při seznamování a při motivaci k básni je pohyb. Děti by měly mít možnost báseň prožít i pohybově. Např. pohybovat se jako zvířata na obrázku, pantomimicky ztvárňovat jednotlivé obrazy. Doplňkem mohou být i hudební a rytmické nástroje, které podpoří rytmus. Při výběru básní jsem akcentovala úvodní formuli „Byla jedna,“ která je typickým znakem začátků pohádek a básniček. Vyjadřuje časovou a místní neurčitost, a děti musí pracovat s vlastní fantazií. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut ČR.

Informace o činnosti šéfa Mulago Foundation a teoretika systémových změn, který se snaží definovat podmínky jejich úspěšné realizace.

Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Článek je třetím ze série stejnojmenných článků navazujících na teoretický úvod v prvním z nich. Praktické ukázky přinášejí příklady společného tvoření předškolních dětí. Popsané aktivity v sérii článků posilují jeden z možných způsobů, jak nejen posilovat vzájemné vztahy při plnění společného úkolu, ale také vedou k upevňování odpovídajících dovedností v oblasti jemné motoriky, výtvarného vyjadřovaní a posilují pracovní a činnostní kompetence. Závěr každé popsané a zdokumentované aktivity pak tvoří pedagogická reflexe.

Příspěvek se zaměřuje na nástroje, které může učitel se svými studenty na střední škole používat k tomu, aby efektivně prováděli kvalitativní výzkum. Konkrétně se zaměřuje na nástroje pro práci s rozhovory a videem. Nabízí aplikace pro přepis a kódování rozhovorů nebo videa. Cílem příspěvku je dát učiteli k dispozici přehled aplikací, které může použít pro rozvoj odborného bádání u svých studentů.