| Anotace | Myšlenkové mapy jsou nesporným fenoménem v učení i osobním rozvoji, o kterém se stále více mluví a píše. V následujícím článku se pokusíme ukázat sedm zajímavých možností, jak využít myšlenkové mapy ve výuce – ať již při rozvoji dovedností žáků, při učení nebo testování. | Poslední komentář | Těch sedm tipů je báječná věc. Je ovšem dobré si uvědomit, že myšlenková mapa má přesně stejnou vyjadřovací schopnost jako několikaúrovňový odrážkový seznam (v tom případě napíšu ústřední pojem doleva nahoru, struktura se nemění). Takže myšlenkovou mapu lze plnohodnotně napsat třeba i v textovém editoru pomocí odrážek.
Když mě hierarchická struktura myšlenkové mapy omezuje v myšlení, mohu kreslit starou dobrou obecnou sémantickou síť (pěkný příklad viz v knize Douglase R. Hofstadtera Gödel, Escher, Bach: an Eternal Golden Braid, Basic Books, 1979, fig. 70). Jediný rozdíl je v tom, že sémantická síť nemusí být hierarchická, může to být klidně jakékoli "vrabčí hnízdo" (jak se říká, génius zvládá chaos). Hierarchie jednak brání v tvůrčím rozletu (neobjevíte nezvyklé souvislosti), také např. rekurze porušuje hierarchii (např. aritmetický výraz se závorkami nepopíšete čistě hierarchicky), jednak brání ve sdílení společných podsystémů (to by se nám větve hvězdy zase spojovaly tam, kde se mají dál rozvětvovat). Takže pozor: myšlenkové mapy nejen podporují pojmové myšlení, ale také mu brání.
K plnohodnotnému analyzování problémů a k modelování pojmových systémů slouží různé druhy konceptuálních diagramů a případně s nimi spojené doporučené metodické postupy systémové analýzy. Nejvíc se mi líbí Harelovy statecharts (taky se skládají hierarchicky, ale struktura pojmového modelu se neomezuje na hierarchie). V současnosti se asi nejvíc používají diagramy UML. Podrobněji o tom píšu na tomto portálu v článku Nahraďte algoritmizaci systémovým přístupem: „Pokud totiž máme studenty naučit systémovému přístupu k analýze informací…, musíme je naučit postupy analýzy systémů. Zde pak vedle sémantických sítí (příp. myšlenkových map), které konstruujeme intuitivně a vesměs naivně, přicházejí na řadu modely systémů v diagramech UML (Unified Modeling Language). Diagramy UML dokážeme konstruovat podle metodického postupu prověřeného zkušeností mnoha profesionálních analytiků, takže ve srovnání s intuitivní konstrukcí sémantických sítí máme daleko větší šanci, že model v UML bude správný.“
Myslím si, že sémantické sítě a konkrétně myšlenkové mapy (jako jejich zvláštní případ) jsou výborným nástrojem ke znázornění pojmových systémů (a tedy i k prozkoumání a pochopení složité látky a k její prezentaci). Mají-li však myšlenkové mapy být dobrým sluhou a ne zlým pánem, měli bychom si uvědomit i meze jejich použitelnosti. |
|---|