| Název materiálu | Anotace | Autor | Typ příspěvku | Pro | Top | Inspiromat | Hodnocení | Komentáře | Publikováno | Zobrazení |
| | rvp.cz | uživatelé | |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Role školních knihoven v informační výchově
|
 | Zuzana Černá |
|
|
|
|
| |
|
11. 04. 2012 |
168 |
| Anotace | Jednou z klíčových dovedností, kterou by si žáci ze škol měli odnášet, je schopnost práce s informacemi. Zcela zásadní roli zde hrají školní knihovny, jejichž význam je často podceňován. V následujícím článku se pokusíme ukázat některé vybrané aspekty, ve kterých se má knihovna především v oblasti informační výchovy aktivně projevovat. | Poslední komentář | |
|---|
|
| Vnitřní předpoklady mediální výchovy
|
 | Jiří Zajíc |
|
|
|
|
| |
|
30. 03. 2012 |
250 |
| Anotace |
Mediální výchova je jednou z aktivit projektu NIDM Klíče pro život. Následující článek zasazuje problematiku mediální výchovy do širšího antropologického rámce.
| Poslední komentář | |
|---|
|
| Aktuální politické téma a jeho prezentace politiky a dalšími osobnostmi v médiích – polemika jako téma hodiny slohu
|
 | Miloš Mlčoch |
|
|
|
|
| |
|
14. 12. 2011 |
354 |
| Anotace | Tato vyučovací hodina je zaměřena na percepci konkrétního mediálního sdělení a na jeho další využití našimi politiky a umělci v médiích. Žáci pracují samostatně, ve dvojicích a ve skupinách. V rámci přípravy polemiky, její realizace a jejího hodnocení se žáci učí argumenty připravovat, formulovat, obhajovat a také posuzovat. | Poslední komentář | |
|---|
|
| Politická kontrola masových médií během ozbrojených střetů
|
 | Lukáš Pfauser |
|
|
|
|
| |
|
11. 11. 2011 |
268 |
| Anotace | Následující text rozebírá způsoby, jimiž mocenské elity kontrolují během válečných střetů masová média. Uvedený problém autor demonstruje na příkladu války v Perském zálivu a v návaznosti na své další články zveřejněné Metodickým portálem. | Poslední komentář | |
|---|
|
| Mediální zpravodajství pohledem sociologie vědění
|
 | Lukáš Pfauser |
|
|
|
|
| |
|
25. 10. 2011 |
373 |
| Anotace | Příspěvek rozebírá zpravodajství prizmatem sociologie vědění. Přístupnou formou vysvětluje koncept sociologie vědění a poté do něj obecným způsobem zasazuje mediální produkty (zprávy). | Poslední komentář | |
|---|
|
| Zpravodajství v pojetí Guye Tuchmanové
|
 | Lukáš Pfauser |
|
|
|
|
| |
|
21. 10. 2011 |
333 |
| Anotace | Následující text se zaměřuje na shrnutí hlavních tezí mediální socioložky Guy Tuchmanové, která se zaměřuje na redakční procesy v mediálních institucích, a na její sociokonstruktivistická východiska (zpravodajskou síť a typizace událostí). | Poslední komentář | |
|---|
|
| Ideologie v mediálním kontextu
|
 | Lukáš Pfauser |
|
|
|
|
| |
1 komentář |
06. 10. 2011 |
597 |
| Anotace | Text rozpracovává ideologii v mediálním kontextu v rámci popisu vztahů médií a společnosti. Drží se pěti základních přístupů – paradigmatu konkurence, paradigmatu dominance, modelu chaotického toku, hegemonního modelu a modelu pluralitního. Učitelům, ale i dalším čtenářům by mohl text pomoci rozšířit si poznatky o diskutovaném a teoreticky velmi hutném pojmu ideologie, který se vzhledem k rozmachu médií stává v poslední době čím dál více aktuálním. | Poslední komentář | Brian McNair sice usiluje o vytvoření "třetí cesty" mezi paradigmatem konkurence a dominance, obávám se ale, že jeho koncepce stojí na vratkých nohách. Především zůstává významnou asymetrie v přístupu do médií coby zdroj sdělení. McNair má pravdu, když píše, že dobře zorganizovaná PR akce přitáhne pozornost médií i ktěm myšlenkám a názorům, které se s oficiální ideologií neshodují (viz Occupy Wall Street). Problém je, že zatímco občanská společnost musí vyvinout značné úsilí, aby její sdělení vůbec proniklo do médií (pořádat hapeningy, performance, demonstrovat, dělat nátlakové akce typu akcí Greenpeace atd.), zástupci mocenské elity jsou považováni za relevantní zdroj informací jaksi automaticky. Jak poukazuje R. McChesney, profesionální žurnalistika je existenčně závislá na oficiálních zdrojích, protože oficiální instituce státu (a trhu - korporace) jsou pro ni místem, kde se události "odehrávají". Patrný je tu i vliv objektivity, která považuje byrokratizované a neosobní instituce pod demokratickou správou za objektivní, jelikož jejich organizační uspořádání vylučuje jakékoliv subjektivní hledisko. Také proto, jak dokládají např. studie organizace FAIR, tvoří oficiální vládní zdroje společně s korporátními absolutní většinu zdrojů v médiích (viz např. http://www.fair.org/index.php?page=2967 a http://www.fair.org/index.php?page=1865), zatímco např. zástupci pracujících (odbory) nebo obecně nižších společenských vrstev jsou z mediální komunikace systematicky vylučováni. Druhým problémem pak je samotný koncept objektivity, který znemožňuje vznik angažované žurnalistiky, která by mohla zohledňovat subjektivní zájmy rozličných společenských skupin. Model chaotického toku navíc nezohledňuje moc vlastníků médií a významných inzerentů rozhodovat o obsahu mediálních sdělení, v jejichž zájmu není poskytovat prostor sdělením, které by zpochybňovaly jejich ekonomické a politické zájmy (např. hrozba ztráty zisku z inzerce funguje velmi dobře jako nástroj eliminace nepohodlných názorů v médiích, viz např. dopis Chrysler Corp. z roku 1994 nebo studie Soley a Craig z roku 1992, která na základě výpovědí vydavatelů novin a časopisů dokládá významný tlak inzerentů na obsah mediálních sdělení). Korporátní média tedy nemají vlastnosti jakéhosi fóra, v němž se mohou střetávat různá hlediska svobodně a volně, jejich organizační uspořádání a pracovní postupy mají spíše "přirozenou" tendenci některé názory akcentovat a jiné zcela vylučovat, což odpovídá paradigmatu dominance nebo hegemonnímu modelu uvedeným v tomto článku. |
|---|
|
| Šikana a kyberšikana na webu Kecejme do toho
|
 | Michaela Tužilová |
|
|
|
|
| |
1 komentář |
28. 09. 2011 |
698 |
| Anotace | Projekt Klíče pro život se logicky věnuje tématům, která jsoupro život dnešních mladých lidí zvlášť aktuální a mají společenskou závažnost. Jedním z těchto témat je mediální výchova, v rámci níž se v posledních letech věnuje zvláštní pozornost kyberšikaně. I proto se jí zabývá projekt České rady dětí a mládeže Kecejme do toho, z něhož Vám nabízíme nejdůležitější souhrn. | Poslední komentář | Ano, máte úplnou pravdu pane Kocourku. Takto to dopadá, když se tradiční myšlení potká s možností získat grantové peníze. A to si dovoluji tvrdit, že tento případ ještě nepatří k těm nejkřiklavějším.
Zde navrhovaná cesta vede k tomu, že se žáci budou snažit pravidla obejít a ve škole budou muset dělat to, co je absolutně nezajímá. Vynahradí si to ale hned, jak ze školy vypadnou. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby důsledkem bylo výrazné zvýšení šikanování učitelů ze strany žáků.
Jedinou cestou kupředu je dovedení dětí ke smysluplné činnosti technologie využívající, a to (bohužel) včetně sociálních sítí! |
|---|
|
| Konfrontace základních teoretických definic mediální objektivity
|
 | Lukáš Pfauser |
|
|
|
|
| |
1 komentář |
19. 09. 2011 |
605 |
| Anotace | Mediální objektivitu charakterizují v odborných publikacích dva vzájemně si odporující teoretické pohledy. První považuje objektivitu za stav dosažitelný prostřednictvím rutinizovaných postupů v novinářské praxi, druhý její nedosažitelnost podpírá argumenty spojenými se strategickým rituálem. Ten předpokládá, že novinářské postupy umožňují pracovníkům ve zpravodajství pouze tvrdit, že jsou objektivní, ale samotnou objektivitu nepřinášejí. | Poslední komentář | Pokud si kladu otázku, zda lze či nelze dosáhnout mediální objektivity, měl bych si napřed ujasnit, co je to objektivita, a zda, případně jak se jí dá dosáhnout. Diskuse mezi liberálními pozitivisty a liberálními skeptiky nic nevysvětluje, protože je zaslepená liberální předpojatostí a nejde ke kořenu věci. Zajímavější by byla diskuse mezi liberály a marxisty nebo liberály a fenomenology. |
|---|
|
| Mediální výchova v praxi – I. Jak fungují média – 1. Média a jejich využití v praxi
|
 | Petr Hlavatý |
|
|
|
|
| |
|
06. 09. 2011 |
716 |
| Anotace | Studie „Mediální výchova v praxi“ a její jednotlivé články si kladou za cíl uvést čtenáře do problematiky světa médií a komunikace pohledem z praxe. V na sebe navazujících textech se postupně čtenář seznámí s fungováním jednotlivých druhů médií, reklamy, komunikace a agentur, které za veškerými způsoby tvorby a přenosu sdělení směrem k jeho recipientovi stojí. | Poslední komentář | |
|---|
|