Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Občanská společnost

Ikona teoreticky

Občanská společnost

Ikona odbornost
Autor: Věra Jirásková
Anotace: Na konkrétním příkladu je popsáno fungování občanské společnosti - možnosti občanů sdružovat se k prosazení společných zájmů. Článek je součástí cyklu Výchova k občanství.
Obor příspěvku:Výchova k občanství
Klíčová slova: sdružování, sdružení, občanská společnost, občanství

Text článku:


Článek je součástí cyklu Výchova k občanství.


Nedávno Honzu navštívil jeho kamarád Petr ze Šumavy. Dlouho se neviděli, a tak si měli o čem povídat. Když probrali všechny společné známé, přišla řeč i na novinky ze Šumavy. A Petr své vyprávění zakončil: "Tak jsme nakonec založili nezávislou občanskou iniciativu a věříme, že to k něčemu bude. Lidé přece musí mít v demokratické společnosti šanci prosadit svůj názor. Občanská společnost musí být schopna se bránit." Honza věděl, o čem je řeč, ostatně znal tento příběh i z novin:


"Nechceme tu žádný Klondajk".

Na břehu Zlatého potoka nedaleko Kašperských Hor na Šumavě jsou naleziště zlata. Podle geologického průzkumu, který provádí kanadská firma TVX Gold Inc., by těžba zlata v této oblasti byla rentabilní. Pokud by se zde zlato těžilo, místním občanům by to přinesl řadu výhod:

  • zlepšení infrastruktur ve městě,
  • zvýšení tržeb ve městě,
  • zvýšení možností zaměstnání,
  • nárůst oběhu zboží a rozšíření sortimentu.

Přesto jsou obyvatelé Kašperských Hor proti těžbě. Výhody na jedné straně jsou provázeny řadou nevýhod na straně druhé:

  • devastace krajiny a neporušené přírody ukládáním vytěžené hlušiny v krajině, jež by měla být krajinou turistického ruchu;
  • nebezpečí úniku jedovatého kyanidu používaného při úpravě zlaté rudy by mohlo znamenat zamoření pramenů řek, které jsou zdrojem pitné vody.

Mají občané naději na ochranu (možná dokonce záchranu) svého životního prostředí? Jakým způsobem mohou dát najevo, že nesouhlasí s těžbou zlata ve svém regionu? Mají možnost ovlivnit budoucnost svého kraje?

Přitom je zřejmé, že firma TVX Gold Inc. jedná v souladu s platnými zákony. Jediný, kdo má zájem na tom, aby těžba zlata nebyla povolena, jsou místní občané. Daný problém se rozhodli řešit tak, že založili nezávislou občanskou iniciativu Šumava nad zlato, jejímž cílem je zabránit těžbě zlata na Šumavě.

Honza z našeho příběhu sice pozorně poslouchal a souhlasně přikyvoval, ale už tak moc nerozuměl tomu, co Petr říkal o souvislosti demokracie a občanské společnosti. Důvody, proč se Honza nemohl zorientovat v tom, co je vlastně občanská společnost a jakou to má souvislost s iniciativou a sdruženími občanů, spočívají v poměrně rozšířeném názoru, že občanská společnost znamená prostě společnost občanů. Je to ale složitější.

Podstatu občanské společnosti totiž nemůžeme redukovat pouze na "společnost občanů" ani ji jednoduše vymezit jako "protiklad státu". Občanská společnost představuje sociální "meziprostor" mezi světem privátních, vesměs neekonomických zájmů a "světem" státu, přičemž je však vždy oblastí veřejného. V moderní době se realizuje formou občanských organizací, sdružení, spolků atd., které jsou výrazem iniciativ občanů pro vyjádření jejich konkrétních zájmů v rámci celé pospolitosti. Často bývají tyto zájmy označovány jako partikulární (částečné, dílčí), což ovšem neznamená sobecké či egoistické sledování pouze svých zájmů. Spíše se jedná o možnost konkrétního, podrobnějšího zohlednění a uchopení problému - ovšem s poukazem na zájem nikoli individuální, nýbrž zájem celku. Proto mluvíme o oblasti veřejného. Například v našem případě založením sdružení občanů Kašperských Hor občané sledují zájem na uchování přírodního prostředí.

Důležitým rysem občanské společnosti je to, že všechny iniciativy občanů vyjadřují zájmy občanů v rámci principů vlády zákona ("rule of law" čili vlády práva, právního státu), to znamená, že jsou výrazem právně a ústavně garantovaných individuálních práv a svobod. Tím, že tato práva a svobody občanů jsou v občanské společnosti uplatňována prostřednictvím horizontálně působících společenských institucí (tj. sdružení, asociací, spolků atd.) a nikoli vertikálně působících vztahů (tj. na principu nadřízenosti a podřízenosti), dochází k omezování a relativizování primárně mocenské funkce státu.

Skutečně rozvinutá a fungující občanská společnost tak umožňuje řešit řadu problémů bez toho, že by se nejdříve musely stát předmětem politického boje. To je důležité, protože tím se brání či zamezuje tendencím například politických stran převést původně věcný problém na stranický spor, kdy je pak daný problém posuzován víceméně z hlediska výhodnosti či nevýhodnosti pro určitou stranu.

Samozřejmě občanská společnost vyžaduje odpovědné a samostatné rozhodování občanů o svých (jejich) společných zájmech, potřebuje veřejnost dostatečně zralou na to, aby dokázala ochránit a plně využívat všech svých práv.

Stručně bychom mohli občanskou společnost vymezit jako "vše, co není stát". To znamená, že struktura občanské společnosti (vztahy a společenské instituce - spolky, sdružení, asociace...) musí být nezávislá na státní moci. Stát nezasahuje do jejích aktivit (pokud nejsou v rozporu se zákonem), neurčuje, kdo bude ve vedení organizací či jaké akce budou podnikat. Nejsou na státu závislé ani ekonomicky - prostředky na svou činnost získávají především ze soukromých zdrojů, od různých sponzorů, nadací apod. Stát však může některé jejich aktivity dotovat a může vytvořit příznivé podmínky pro to, aby neziskové organizace mohly co nejlépe fungovat.

Občanská společnost plní velmi důležité funkce:

  • Brání tomu, aby stát pronikal i do sféry, jež mu nepřísluší, tj. do zájmových veřejných aktivit občanů.
  • Prostřednictvím institucí občanské společnosti dostává politická sféra nejspolehlivější zpětnovazební signály, protože občané svými aktivitami upozorňují na problémy, které ve společnosti existují, které pociťují jako palčivé (např. v oblasti ekologie), a tím nutí politiky, aby se jimi zabývali.
  • Je školou demokracie. Umožňuje účast občanů na rozhodování a řešení konkrétních problémů tam, kde se nabízené rozhodnutí neshoduje se zájmy těchto občanů (viz uvedený příklad). V tomto smyslu funguje občanská společnost jako korigující prvek (často dokonce jako protiváha) vlivu státu. A v neposlední řadě posiluje i vědomí sounáležitosti a odpovědnosti občanů za "své věci".

Lze říci, že demokracie je natolik silná, nakolik je v ní rozvinutá a fungující občanská společnost, protože taková společnost se stává garancí proti pokušení každého státu stát se všemocným a působí i proti možnému degenerativnímu sklonu demokracie stát se tyranií většiny.

Občanská společnost

  • umožňuje jednotlivým skupinám uplatnění zájmů prostřednictvím bohaté vnitřní strukturace společnosti a prostřednictvím procedur, které tyto zájmy zajišťují,
  • představuje prostor, v němž si občané uvědomují své společné zájmy a prostřednictvím horizontálně působících (na rozdíl od vertikálně působících, tj. na principu nadřízenosti a podřízenosti) společenských institucí (iniciativ, asociací, sdružení, společenských organizací, církví, odborů, spolků atd.), tedy nezávisle na státu, tyto zájmy prosazují.

Řekli jsme, že občanská společnost je prostorem mezi oblastí čistě privátních, vesměs neekonomických zájmů a státem. Privátní však neznamená soukromé. Naopak, občanská společnost je "světem" veřejného - vždy se totiž pohybujeme jakoby ve dvojí rovině - ve sféře soukromé a ve sféře veřejné. Rozdíl mezi těmito sférami jako první tematizovali Řekové, kteří sféru soukromého nazývali oikos (tj. domácnost) a sféra veřejného byla pro ně polis (tj. obec, stát) - odtud jsou také odvozeny pojmy jako polites (občan), politiké (občanská politická nauka a umění, politika).

Protože rodina je původním místem práce, rozvíjí se politický život v polis, sice na nutném podkladě rodinného oikos, ale v protikladu k jeho uzavřenému generativnímu soukromí. Polis jako sféra veřejného je pak prostorem pro uskutečnění možnosti předvést to, čím člověk může být v soupeření se sobě rovnými. Filozoficky řečeno, akceptace, která je určující pro sféru oikos, je nahrazována iniciativou, převládající ve sféře polis. Politický život čerpá sice své svobodné možnosti z domova a domácí práce, ale domov naopak nemůže existovat bez obce, která jej nejen ochraňuje, ale dává mu smysl.

Ve sféře soukromého probíhá tzv. neveřejná sebeidentifikace člověka, ve které jde o způsob, jakým člověk sám sobě rozumí, jak interpretuje cíle a účely svého jednání, jak rozumí tomu, co je dobrý život.

Ve sféře veřejného pak mluvíme o veřejné identitě člověka, která vždy probíhá v politicky integrované společnosti a kde si uvědomujeme společné sdílení našeho světa.

Vrátíme-li se zpět k našemu příběhu, můžeme konstatovat:

  1. Občané měli společný zájem na uchování neporušené šumavské přírody.
  2. Občané si přáli vyjádřili svůj názor a začali usilovat o přijetí takových opatření, jimiž by se zabránilo těžbě zlata v tomto kraji, i když by jim samotná těžba přinesla i určité výhody (ekonomické, možnost zaměstnání apod.).
  3. Společně proto vytvořili občanskou iniciativu, která sdružuje občany se stejným zájmem k jeho prosazení (zákonným způsobem).
  4. Občané Kašperských Hor tak založením občanského sdružení naplnili právo svobodného sdružování ve spolcích, společnostech a sdruženích, které je zakotveno v Listině základních práv a svobod (čl.20).
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 08. 11. 2005
Zobrazeno: 9428krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
JIRÁSKOVÁ, Věra. Občanská společnost. Metodický portál: Články [online]. 08. 11. 2005, [cit. 2017-04-25]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/387/OBCANSKA-SPOLECNOST.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.