Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Jak velkou moc má MOOC? Další vývoj masivních otevřených online kurzů
Odborný článek

Jak velkou moc má MOOC? Další vývoj masivních otevřených online kurzů

13. 12. 2012 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Jana Ružbacká

Anotace

Článek o tom, jak pokračuje vývoj masivních otevřených online kurzů (MOOC) postavený hlavně na informacích o jednom z největších poskytovatelů těchto služeb Coursera doplněný o jeden pohádkový příběh Kazachstánce Askhata Murzabajeva, který díky úspěšnému absolvování takového kurzu získal zajímavé zaměstnání.

Masivní otevřené online kurzy (MOOC) se pomalu stávají běžnou součástí výuky. Jedno z nejznámějších konsorcií, Coursera, má již téměř 2 miliony uživatelů. Jsou do něho zapojeny univerzity zvučných jmen (Princetown University, Stanford University, University of Washington, The Hong Kong University of Science and Technology ad.). Je jich nyní již celkem 33. Tato čísla jen dokládají, že kurzy MOOC procházejí bouřlivým rozvojem. Podívejme se na skutečný příklad ze života, v němž jeden student s pomocí MOOC nalezl práci svých snů.

Askhat Murzabajev, 22letý student informačních technologií z kazachstánské univerzity se zapsal do Coursera kurzu umělé inteligence Stanfordské univerzity. Takový typ kurzu totiž jeho univerzita nenabízela. Společně s dalšími studenty z celého světa sledoval prostřednictvím internetu přednášky na videu, plnil průběžně úkoly, dělal testy a zapojoval se do online diskuzí. Na konci složil závěrečnou zkoušku a byl mu udělen certifikát. Účast v kurzu mu poté pomohla při hledání práce. Výsledek zní možná jako z pohádky, ale je to skutečnost. Askhat získal práci v pobočce americké společnosti Twitter v hlavním městě Kazachstánu, Almaty. [1]

Jeden ze zakladatelů Coursery, profesorka informačních technologií ze Stanfordu, Daphne Koller tradiční způsob výuky na univerzitách nezavrhuje. Některé aspekty výuky nemohou být aplikovány na online kurzy (face-to-face přístup bude stále důležitý). Co ale vyzdvihuje, je to, že studenti, kteří by nikdy v životě nemohli studovat na prestižních univerzitách (a to hlavně z finančních důvodů), mají nyní možnost se k poznání na takto vysoké úrovni alespoň částečně dostat. Zdůrazňuje však, že kurzy absolvované online a kurzy absolvované skutečným docházením na univerzitu nelze považovat za rovnocenné.

Hlavním cílem, který mají MOOC konsorcia společný, je demokratizace studia, najít nového Marka Zuckerberga či Billa Gatese i na takových místech, jako je Indie či subsaharská Afrika.

Všichni si uvědomují, že informační technologie mění vysoké školství. Otázkou je, zda to pro nás může být přínosné a jak se tomu přizpůsobit“, říká jeden z profesorů z University of Pennsylvania [1]. Umístění kurzu online stojí univerzitu přibližně 50 000 USD. Z této částky plyne pouze malý obnos jako odměna pro učitele, který vede kurz. Uvažuje se o tom, že by v budoucnosti díky malým poplatkům za kurzovné mohla tato odměna vzrůst. Zavedením poplatku za účast by ale tato platforma musela změnit název, neboť vybírání peněz by nekorespondovalo s částí názvu – otevřené kurzy, tedy zdarma a pro každého. Podrobněji se této problematice věnuje článek uveřejněný na stránkách Spomocníka pod názvem Velký MOOC boom pokračuje.

Proto se poměrně hodně diskutuje o tom, jak tyto kurzy financovat. Peníze by mohly přinést poplatky za získání certifikátu, popřípadě by se dalo účtovat něco firmám, jež by za poplatek mohly získat díky MOOC přístup ke kvalitním zaměstnancům. Daphne Koller tomu říká „matchmaking“. Kdoví, jestli právě Askhat Murzabayev není prvním příkladem podobné výhodné spolupráce.

Coursera v minulosti musela řešit z mého pohledu absurdní konfliktní situaci se státem Minnesota, který zakazoval svým obyvatelům tuto platformu používat. Jako důvod uvedl, že Coursera nikdy nedostala pro univerzity povinné povolení operovat na území tohoto státu [2]. Otázkou je, jak by bylo kontrolováno případné porušení tohoto zákazu. Zda by se místní vláda rozhodla celou službu zablokovat, jako se to často děje třeba v Číně. Okamžitě se ale zvedla vlna nesouhlasu ze strany obyvatel. O několik dní později byl tento zákaz odvolán [3].

Jiným problémem je způsob hodnocení výsledků studia. Převážná většina v kurzech použitých testů je dělána formou multiple choice – tedy výběr odpovědi z několika variant. Jak ale posuzovat delší tvořený text? Není v silách lektora kurzu opravovat všechny práce, je-li počet účastníků kurzu opravdu masivní. Vývoj systému automatického hodnocení je stále ještě na začátku. Stroje dnes již dokážou zkontrolovat texty z hlediska gramatiky a úrovně slovní zásoby, popř. z hlediska toho, zda se jedná či nejedná o plagiát. Neumí však poznat to, jestli má text smysl (zda je kohezní a koherentní) [4]. Proto někteří realizátoři MOOC kurzů experimentují se vzájemným hodnocením prací mezi spolužáky [5].

Souhlasím se slovy profesora Michaela Kearnse z University of Pennsylvania, který nepředpokládá, že by díky MOOC ty nejlepší kamenné univerzity zanikly. Změní se však způsob výuky. Nárůst počtu uživatelů MOOC během necelého roku dává jasný signál – s online kurzy dostupnými volně všem je třeba počítat. [1]

 

Pozn: Tento příspěvek je výstupem předmětu Vzdělávací technologie 21.st.

Literatura a použité zdroje

[1] – Online Education Grows Up, And For Now, It's Free. 2012. [cit. 2012-11-25]. Dostupný z WWW: [http://www.npr.org/2012/09/30/162053927/online-education-grows-up-and-for-now-its-free].
[2] – MANGAN, Katherine. Minnesota Gives Coursera the Boot, Citing a Decades-Old Law. 2012. [cit. 2012-11-25]. Dostupný z WWW: [http://chronicle.com/blogs/wiredcampus/minnesota-gives-coursera-the-boot-citing-a-decades-old-law/40542].
[3] – MANGAN, Katherine. Facing Backlash, Minnesota Decides to Allow Free Online Courses After All. 2012. [cit. 2012-11-25]. Dostupný z WWW: [http://chronicle.com/blogs/wiredcampus/facing-backlash-minnesota-decides-to-allow-free-online-courses-after-all/40588].
[4] – BRDIČKA, Bořivoj. Je současná umělá inteligence schopna hodnotit tvořený text?. 2012. [cit. 2012-11-25]. Dostupný z WWW: [http://spomocnik.rvp.cz/clanek/15931/].
[5] – CRONENWETH, Scott. Peer Assessment in MOOCs and Online Courses. 2012. [cit. 2012-11-25]. Dostupný z WWW: [http://blog.socrato.com/peer-assessment-in-moocs-and-online-courses/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jana Ružbacká

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.