Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > gymnaziální vzdělávání > Svědectví pamětníků

Ikona prakticky

Svědectví pamětníků

Ikona inspiraceIkona blok
Autor: Franca Verheijen
Anotace: Příspěvek představuje vzorovou hodinu (například Dějepisu nebo Občanského a společenskovědního základu) s integrací průřezového tématu Multikulturní výchova. Může také sloužit jako inspirace pro hodinu samostatné MKV. Prostřednictvím konkrétních příběhů pamětníků holocaustu se žáci dozvědí o jeho příčinách a důsledcích a zasadí ho do širších souvislostí.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k učení » kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  2. Gymnázium » Kompetence komunikativní » vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Občanský a společenskovědní základ » Člověk ve společnosti » respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky
  2. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Občanský a společenskovědní základ » Občan ve státě » rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády)
  3. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Dějepis » Moderní doba I - situace v letech 1914-1945 » vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Multikulturní výchova » Vztah v multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí
  2. Gymnaziální vzdělávání » Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech » Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce
  3. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: Vzpomínky pamětníků uveřejněné na internetových stránkách www.holocaust.cz v sekci vzpomínky nebo v Židovské ročence.
Vytisknutá mapa Evropy (s hranicemi z roku 1938), papír a psací potřeby, popřípadě přístup na Internet.
Klíčová slova: Multikulturní výchova, Občanská a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, antisemitismus, nacismus, holocaust, koncentrační tábor

Text článku:

Příspěvek Svědectví pamětníků je příležitostí k integraci průřezového tématu Multikulturní výchova (MKV). Popsaný příspěvek představuje žákům holocaust prostřednictvím konkrétních příběhů a tím ho přibližuje jejich vlastnímu životu a zkušenostem a umožňuje jim ho lépe pochopit. Právě osobní příběhy totiž slouží jako klíč k porozumění historickým událostem a jejich širším souvislostem.

Aktivitu lze realizovat během dvou vyučovacích hodin, například v rámci samostatného předmětu MKV. Protože se jedná o tematicky rozsáhlý celek, může se jevit jako vhodnější integrace do určitého vzdělávacího oboru. Žáci tak dostanou příležitost prohloubit své poznatky, zařadit je do širších souvislostí a uplatnit dovednosti, které už si v oboru osvojili. Ideální prostor k integraci nabízí Výchova k občanství (Člověk ve společnosti) nebo Dějepis (Člověk v dějinách, Moderní doba). Vzhledem k tematické šíři příspěvku se také nabízí možnost realizovat ho v rámci projektového vyučování (například na téma rasová diskriminace). Materiál se dá použít nad rámec povinných znalostí nebo jako úvod do historie holocaustu, na který lze tematicky navázat příspěvkem Holocaust Romů.

Protože se jedná především o práci s textem a o týmovou spolupráci, příspěvek přirozeně integruje i vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a průřezové téma Osobnostní a sociální výchova.

Postup
  1. Rozdělíme třídu do čtyřčlenných skupin. Každá skupina si přečte jednu vzpomínku podle výběru učitele (text by neměl být příliš dlouhý - učitel může text vzpomínky pro žáky zkrátit). Žáci čtou text individuálně.

  2. Žáci odpoví sami za sebe na následující otázky a své odpovědi si zapíší:
    • Co je na příběhu nejvíce zaujalo?
    • Jaký měli pocit, když příběh četli?
    • Jaké dvě otázky by chtěli této osobě položit?

  3. Žáci odpovědi na tyto otázky prodiskutují ve skupině.

  4. Žáci dostanou mapu Evropy. Najdou a označí město nebo vesnici, kde se jejich pamětník narodil (nebo kde strávil většinu svého mládí). Poté se žáci pokusí získat nějaké historické informace o daném místě. Na Internetu a v literatuře vyhledají údaje o místní židovské komunitě (obvyklé profese v daném místě, kulturní spolky, školy apod.). Podle časových možností a podle schopností žáků se učitel rozhodne, zda jim informace vyhledá a připraví sám nebo je nechá vyhledávat samostatně. Pomocí informací se žáci pokusí rekonstruovat život svých pamětníků před válkou a napíší na toto téma krátkou esej (maximálně 1500 slov).

    Základní informace o židovských komunitách v českých zemích lze nalézt na internetu nebo v následujících publikacích:
    • Židovské komunity v Čechách a na Moravě: www.holocaust.cz/cz2/resources/jcom/jcom;
    • Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, Praha 1992;
    • Hugo Gold (ed.): Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a přítomnosti, Židovské nakladatelství, Brno - Praha 1934;
    • Hugo Gold (ed.): Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, Jüdischer Verlag, Brünn 1929.

  5. Každá skupina krátce ostatním představí, jak asi vypadal život jejich pamětníka před válkou.

  6. Žáci se vrátí do skupin. Každá skupina zjistí informace o táborech, ve kterých byl jejich pamětník vězněn, nebo o cestě, kterou utíkal. Tábory nebo cestu zaznačí na mapě. Velkou část těchto informací najdou žáci přímo na internetových stránkách www.holocaust.cz (stejně jako u 4. kroku může učitel připravit informace sám).

  7. Učitel položí třídě následující otázku: Proč se většině pronásledovaných lidí nepodařilo uniknout před nacistickým terorem? Odpovědi žáků učitel zapisuje na tabuli. Pomocí dotazů se žáky snaží dovést k následujícím poznatkům (viz Možné otázky k diskusi):
    • důsledný postup nacistů;
    • nebezpečí odhalení ukrývaných osob;
    • země mimo okupovanou zónu přijímaly jen omezený počet uprchlíků (západní země i Palestina stanovily nízké roční limity imigrantů);
    • vliv propagandy a antisemitismu;
    • kolaborace;
    • lhostejnost společnosti;
    • politika teroru vůči jednotlivcům a skupinám, které pomáhaly Židům.

    Učitel vybídne žáky k diskusi o odlišných reakcích pronásledovaných, jak se s nimi setkali v jednotlivých svědectvích. Tímto způsobem by měli žáci pochopit, že příslušníci pronásledovaných menšin se často zoufale snažili uprchnout z území pod vládou nacistů a zachránit tak sebe i své rodiny. Diskuse by také měla vyvrátit rozšířený názor, že se Židé nepokoušeli nebezpečí vzdorovat, nýbrž šli "jako ovce na porážku".

  8. Každý žák napíše pamětní projev, báseň nebo nakreslí obrázek připomínající zaniklá společenství.

Možné otázky k diskusi:

  • Proč se protektorátní vláda nebránila nacistickým postupům proti Židům?
  • Jaké byly hlavní příčiny oživení českého antisemitismu? (kampaň proti židovským uprchlíkům z Německa ze Sudet, pocit ohrožení, hledání vnitřního nepřítele, propaganda pravicových stran proti parlamentní demokracii)
  • Uveďte konkrétní příklady omezování práv a svobod Židů. (omezení výkonu povolání, arizace židovského majetku, zákaz vstupu na veřejná místa, omezení nákupních hodin, vyloučení dětí ze škol, registrace Židů, označení občanských legitimací písmenem "J")
  • Jakým způsobem pomáhaly židovské obce svým členům? (podpora emigrace, přeškolovací kurzy, výuka dětí)
  • Proč se židovské obce podílely na deportaci svých členů?
  • Projevovali protektorátní občané sympatie Židům?

Článek byl původně uveřejněn na www.holocaust.cz.

Citace a použitá literatura:
[1] - www.holocaust.cz.  
[2] - www.holocaust.cz/cz2/resources/jcom/jcom.  
[3] - http://www.holocaust.cz/images/maps/europe.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 16. 02. 2007
Zobrazeno: 6998krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VERHEIJEN, . Svědectví pamětníků. Metodický portál: Články [online]. 16. 02. 2007, [cit. 2017-09-23]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/1161/SVEDECTVI-PAMETNIKU.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.