Tematický blok Jeskyně je možno realizovat na konci školního roku s žáky 2.–4. tříd v rámci uceleného přehledu učiva prvouky s prvky estetické výchovy. Představuje shrnutí poznatků jak ze školní třídy, tak z praktické činnosti přímo v terénu a uvozuje téma k hlubšímu prostudování souvislostí v dalších ročnících.
Blok je určen žákům ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, navazuje na předchozí bloky učiva o vzniku Země a přírodních podmínkách, které je podáno jako rozšiřující učivo s využitím základních znalostí dle ŠVP. Dotýká se i bezpečného trávení prázdnin, pobytu u vody, pohybu v neprozkoumaných oblastech a zahrnuje i prvky dopravní výchovy, zejména pohyb po železnici.
Přestože obsahuje pojmy a názvy, které nejsou předmětem učiva zmíněných ročníků, pracujeme s těmito pojmy a máme dobrou zkušenost s tím, že žáci pozitivně reagují, když se s tématem setkají i mimo školu. Nejde o to, aby se něco učili nazpaměť, ale je důležité, aby si pojem nebo povědomí o něčem vybavili, když se s tématem setkají.
V předchozích aktivitách se žáci seznámili s tím, jak vzniká život, seznámili se s pojmem buňka a s pomocí učitele i vyhledáváním v encyklopedii sestavili jednoduchou časovou osu s geologickými obdobími. Společně pak hledali zástupce jednotlivých období a při setkání s pojmem jeskyně byl uvozen předmětný blok tohoto příspěvku.
V návaznosti na uvedené aktivity se žáci ve třídě podrobně věnují termínu jeskyně. Pro evokaci je možno zvolit úryvek textu, v němž je nejčetnějším slovem slovo jeskyně (libovolný úryvek textu z pohádek, případně z http://www.predskolaci.cz/?p=14866).
Po určení hledaného slova si žáci brainstormingem vybaví veškeré pojmy související s názvem jeskyně. Po napsání vybavených pojmů na flip učitel vyzve žáky k utvoření skupinek (nejlépe 3 žáci ve skupince) a rozdá žákům rozstříhané kartičky, které jsou barevně označené (učitel na tuto skutečnost neupozorní, nevysvětluje ji). Žáci mají k sobě přiřadit správné dvojice. Kartičky jsou vytvořeny tak, že odpovídají úkolům v PL, který je součástí příspěvku. Podle počtu žáků si učitel připraví odpovídající počet sad kartiček.
Po kontrole správnosti údajů (stejná barva na kartičce reprezentuje správnou dvojici, např. stalagnát – krápník vzniklý srůstem stalagmitu a stalaktitu) se žáci s učitelem vrátí k flipu a potvrdí si správně vybavené pojmy (fáze uvědomování si významu). Pojmy, které s tématem jeskyní nesouvisí, můžeme vyškrtnout nebo můžeme jen zvýraznit správně uvedené.
V této části jsou žáci seznámeni s návazným programem pro ověření získaných poznatků, s výletem s exkurzí.
Žáci se s pedagogem přepraví do konkrétního prostředí (modelově zvoleny Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou). Cestou do jeskyní můžeme využít prostředí vlakového nádraží k vysvětlení orientace ve smyslu, co je to kolej, nástupiště, a hlavně upozornit na bezpečnou zónu pohybu.
Cestu vlakem mohou žáci trávit drobnými aktivitami, mohou si zapisovat stanice, kterými projíždí, počet aut nebo jiných dopravních prostředků, pozorují charakter krajiny, délku cesty.
Po příjezdu do cílové stanice (s možným přestupem) si přímo v exteriéru připomeneme základní bezpečnostní pravidla pro návštěvu jeskyně, cestou do jeskyně je možno zastavit se u léčivých pramenů a zmínit se žákům o tom, odkud prameny pochází a o jejich léčebném účinku na lidské zdraví. Nabádáme žáky ke klidnému chování, které patří k lázeňskému prostředí, jímž procházíme k jeskyni.
Před vstupem do jeskyně připomeneme žákům, aby dávali dobrý pozor na výklad průvodce, protože své poznatky pak ověří v pracovním listě. Následuje vlastní prohlídka jeskyní s průvodcem.
Po prohlídce se přesuneme na volné prostranství v okolí jeskyně, pohovoříme s žáky o zážitcích, necháme je relaxovat u řeky Bečvy a po zklidnění přistoupíme ke kontrole a ověření znalostí – k reflexi.
Žáci si opět utvoří skupinky (je na vůli učitele, zda to budou stejné skupiny jako ve třídě nebo nové) a obdrží podložku s pracovním listem (PL), psací potřeby. Ve skupince se žáci radí a zpracují pracovní list, probíhá mezitřídní spolupráce žáků.
Kontrolu provedou skupinky přímo u učitele konfrontací správně zpracovaného PL se svým (doporučuji malou odměnu za snahu – bonbón, samolepka, razítko). V závěrečné reflexi společně ještě připomeneme správné odpovědi a pomalu se přesuneme k odjezdu a k návratu.
Žáci se tak seznámí s netradičním pojetím výuky, motivováni jsou nejen návštěvou pro mnohé neznámého, tajemného prostředí, ale i prací přímo v areálu lázeňského prostředí ve volné přírodě a k umocnění zážitku přispívá i přeprava k zájmovému místu vlakem (případně autobusem).
Po návratu PL vřadíme do portfolia žáků pro další využití, vzorový PL by měl být vystaven ve třídě. Následně by bylo dobré pro dlouhodobější upevnění poznatků namalovat zážitek z návštěvy jeskyně, případně zážitek modelovat (není součástí tohoto příspěvku).
Žákům se pracovalo velmi dobře, ocenili nový způsob výuky, velmi dobře si vybavovali pasáže z výkladu průvodce a plánovali, jak si zážitek uchovají. Ptali se, zda budeme jeskyně malovat nebo modelovat.
V následujících vyučovacích hodinách při další reflexi zážitku žáci ztvárnili jeskyni modelováním. Bylo velmi potěšující, že nezachytili jen prožitou skutečnost, ale modelovali k jeskyni i medvědy, pokusili se o pračlověka a jeden žák si vybavil zmínku o jeskynních malbách a svou jeskyni takto vyzdobil. Někteří žáci při výzdobě své jeskyně krápníky pracovali i podle PL, opakovali si, co je stalakmit a co stalaktit. Žáci, kteří s námi na výletě s exkurzí nebyli, pracovali s pomocí spolužáků, kteří jim ochotně pomáhali.
Tento způsob výuky se velmi osvědčil, zájem a schopnost déle si zapamatovat aktivně nabyté vědomosti byl zřejmý a viditelně posunul žáky dále k zjišťování nových poznatků a zájmu o zodpovězení nabízejících se otázek.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
