Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > > Analýza podmínek školy

Ikona teoreticky

Analýza podmínek školy

Ikona odbornost
Autor: Zuzana Fojtíková
Anotace: Příspěvek přibližuje zkušenosti pilotních škol s analýzou podmínek školy, přináší praktické náměty a ukázky. Jeho součástí jsou přílohy k tvorbě dotazníků a SWOT analýze.
Obor příspěvku:Člověk a jeho svět
Klíčová slova: swot, dotazník, analýza

Text článku:

Nový systém vzdělávání by měl být založen na aktivní účasti žáků, na jejich tvořivosti, na nových vyučovacích metodách a strategiích učitelů. Aby nový systém vzdělávání mohl začít na školách fungovat, je třeba k tomu mít i odpovídající klima (přátelskou, motivující atmosféru), vztahy (otevřené vztahy mezi učiteli a žáky, mezi učiteli a rodiči apod.), ale i vybavení, prostory a další. Škola by si tedy měla v prvé řadě položit otázku, zda novému obsahu a kvalitě vzdělávání budou vyhovovat její stávající podmínky, a pokud ne, co je třeba změnit.

K tvorbě školního vzdělávacího programu nelze proto přistupovat bez podrobné analýzy podmínek školy, bez zjištění současného stavu vzdělávání, atmosféry, materiálního i personálního zabezpečení atd., ale také bez znalosti představ a plánů učitelů, žáků i rodičů. Zmapování stávající situace, definování slabých i silných stránek, příležitostí a také rizik je pro školu důležitým výchozím bodem při tvorbě kvalitního a perspektivního školního vzdělávacího programu; nezbytným předpokladem při stanovování vzdělávacích priorit a výchovných a vzdělávacích strategií. Proto také byla analýza aktuálního stavu na pilotních školách jedním z prvních kroků přípravy ŠVP. Ke zjištění potřebných údajů využívaly školy různé informační zdroje a analytické prostředky. K těm nejčastějším patřily:

1. Vlastní materiály
Školy získávaly informace z výročních či inspekčních zpráv, z vlastních statistických šetření, z podkladů pro marketingový audit, z dřívějších sdělení rodičů, z údajů starších dotazníků zadaných učitelům, žákům, rodičům a z dalších zdrojů. Zjištěná data vypovídala například o dřívějších cílech školy a o jejich naplnění, o problémech, se kterými se škola potýkala, a o způsobech jejich řešení, o spolupráci s rodiči, názorech rodičů na školu, o úspěšnosti absolventů u přijímacích zkoušek. Inspekční zprávy zase přinesly kromě jiného potřebný vnější pohled na dění uvnitř školy.

2. Setkání, diskuse, workshopy
K analýze podmínek sloužily celoškolní diskuse, neformální setkání pedagogů, setkání s rodiči, s radou školy, s představiteli obce, semináře, workshopy, ankety apod.; cennou zpětnou vazbou byly pro školy nižšího stupně i údaje a sdělení ze škol 2. stupně nebo ze středních škol, kam žáci odcházeli (jak se žáci uplatnili, co jim dělalo problémy, v čem byli dobří atd.). Někde dalo vedení školy učitelům předem teze a otázky, které každý nejprve promýšlel sám, pak se o názorech diskutovalo v týmech; v jiných případech pracovali učitelé od počátku ve skupinách, na něž navazovaly diskuse v celých pedagogických sborech.

3. Dotazníky
Dotazníky jsou cenným a poměrně rychlým zdrojem velkého množství informací zahrnujících všechny oblasti školy, od materiálních podmínek přes klima a úroveň vyučování až po rodičovská očekávání. Prostřednictvím dotazníků se nezjišťují jen fakta, ale i názory, hodnocení a třeba také přání. Na některých školách vyplňovali dotazníky pouze učitelé, jinde to byli vedle pedagogů i žáci (cenné byly reflexe žáků 9. tříd), rodiče (pro úspěch dotazníkového šetření se ukázalo jako nezbytné předem vysvětlit rodičům jeho účel) a někde také představitelé obce. (Příloha 1). Čím širší okruh dotazovaných škola oslovila, tím přesnější získala představu o tom, co je dobré, na čem stavět a co je naopak třeba změnit nebo zavést. Někde se také osvědčilo vyčlenit pro učitele a žáky k vyplňování dotazníků třídnickou hodinu. Tím byla zajištěna rychlá a stoprocentní návratnost materiálů.
Většina škol si vytvořila vlastní dotazníky (k vypracování i k vyhodnocení otázek byl ustaven například zvláštní tým, někdy je vypracoval ředitel školy, jindy k tomu určený učitel), některé školy je převzaly z odborné literatury nebo se obrátily o pomoc k odborníkům (pedagogicko-psychologická poradna a jiné). Sestavování dotazníků i jejich následné vyhodnocování bylo poměrně časově náročné. Výsledky vyhodnocení, přesněji kvalita získaných informací, závisely na vhodně volených otázkách, na propracovanosti dotazníků.
Dotazníky byly většinou vyplňovány anonymně. Měly buď formu otevřených otázek, kdy dotazovaný odpovídal vlastními slovy, nebo částečně otevřených otázek, kdy si odpověď vybíral z nabídky a doplnil vlastním zdůvodněním, či uzavřených otázek, kdy volil některou variantu z nabídnutých odpovědí. Otevřené otázky mají výhodu v tom, že dotazovaný má prostor formulovat svůj názor nebo zdůvodnit výběr odpovědi, uzavřené otázky se zase lépe vyhodnocují. Řada škol využívala dotazníky s částečně otevřenými otázkami (Příloha 2) . Někdy dotazníky sloužily jako podklad pro SWOT analýzu, většinou však tvořily samostatnou část analýzy podmínek školy.
(Pro přípravu dotazníků je možné využít materiál s názvem Zásady pro tvorbu dotazníků, autorů J. Hučína a Z. Polákové, viz. Dotazníky a Zásady pro tvorbu dotazníku)

Dotazníky nejčastěji zjišťovaly:

  • Psychosociální podmínky - klima školy, vzájemné vztahy mezi všemi účastníky vzdělávání, motivující prostředí, hodnocení žáků, komunikace, sociální klima, spoluúčast žáků na vzdělávání a životě školy.
  • Materiální a prostorové podmínky - poloha školy, přístupnost školy, vybavení učeben, pomůcky a další technika, kvalita a funkčnost odborných pracoven, šatny, tělocvičny, relaxační zóny, občerstvení, jídelna.
  • Personální podmínky - kvalifikovanost a aprobovanost vyučujících, věkové zastoupení ve sboru, zastoupení mužů a žen, týmová spolupráce, pracovní vztahy, motivace k práci, aktivita vedení a pedagogického sboru, zapojení do projektů, inovace školy, spokojenost v pedagogickém sboru, vzdělávání pedagogů.
  • Spolupráci s rodiči, s obcí a veřejností - informovanost rodičů; spolupráce s rodiči, s PPP; komunikace; podmínky spolupráce školy a rodičů, školy a zřizovatele, školy a veřejnosti, školy a žáků; spolupráce s ostatními školami.
  • Podmínky pro hygienické a bezpečné vzdělávání - vzdělávací požadavky rodičů/žáků; nabídka zájmové činnosti; využití a kvalita kluboven, školní družiny, odborných učeben, tělocvičny, zařízení a vybavení chodeb, záchodků, umýváren, propojení vzdělávání s praktickým životem.
  • Systém a organizace školy - organizační schéma, financování, koncepce školy - včetně plánů do budoucna, objektivní srovnání škol v regionu, plánované změny ve vzdělávání, zlepšení komunikace školy a veřejnosti, vytvoření žákovské samosprávy, spolupráce se zástupci obce, KÚ, DVPP, příprava učitelů na lektorskou činnost.

4. SWOT analýza
SWOT analýza je velmi používaná a účinná metoda pro zjištění současného stavu - silných a slabých stránek, potřebných změn, rizik a nutných kroků, které jsou pro změnu (k lepšímu) nezbytné. Dává příležitost k přehlednému formulování strategických vizí rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využitím budoucích příležitostí a vyhnutím se rizikům. SWOT analýza se používá ke zmapování jak vnitřního, tak i vnějšího prostředí školy (v souvislosti s analýzou vnějšího prostředí se také hovoří o tzv. STEP analýze, tj. analýze sociálních, technických, ekonomických a politických podmínek). SWOT analýza by se neměla zaměřovat pouze na materiální podmínky školy, ale měla by obsáhnout celý výchovně vzdělávací proces. Na některých školách prováděl analýzu úzký okruh pedagogů nebo vedení školy, někde naopak celý kolektiv školy, včetně žáků, rodičů i zástupců obce. Stejně jako dotazníky je i SWOT analýza časově náročná na přípravu a vyhodnocení. Některé školy proto možná raději využijí pomoci odborníka, který se touto problematikou zabývá, nebo požádají o pomoc kolegy z jiných škol, které mají analýzu podmínek školy úspěšně za sebou.
Základní informace ke SWOT analýze viz Jak provádět SWOT analýzu. Ukázka zpracování je v Příloze 3.

SWOT analýza se na pilotních školách většinou zaměřila na:

  • pedagogický proces - inovační a alternativní formy výuky, práce s nadanými žáky;
  • demografický vývoj (počty dětí, trendy);
  • lidský potenciál (složení pedagogického sboru, týmová spolupráce);
  • současný stav sboru a složení žáků;
  • materiální podmínky;
  • základní školní dokumenty (jsou funkční?) a závěry z výročních zpráv;
  • výsledky pedagogické práce (uplatnění žáků po absolvování školy, práce metodického sdružení, práce výchovného poradce);
  • kázeňské problémy školy;
  • klima ve škole (spokojenost pedagogů a žáků, úroveň vzájemné komunikace);
  • spolupráci školy s rodiči a s institucemi, které ovlivňují chod školy;
  • objektivní srovnání škol v regionu.

Jak vyplývá z příkladů a zkušeností pilotních škol, podrobná a kvalitní analýza se určitě vyplatí. Výsledky, které jim přinesla, daly odpovědi nejen na otázku, jaký je současný stav, v čem jsou jejich silné a slabé stránky, ale zejména ukázaly cestu jak dál, jak zmírnit zjištěné nedostatky a na čem stavět.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitppt126 kBDotazníky
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 19. 10. 2005
Zobrazeno: 29510krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
FOJTÍKOVÁ, Zuzana. Analýza podmínek školy. Metodický portál: Články [online]. 19. 10. 2005, [cit. 2016-08-27]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/341/ANALYZA-PODMINEK-SKOLY.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.