Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Aspekty výuky cizích jazyků v raném věku
Odborný článek

Aspekty výuky cizích jazyků v raném věku

15. 3. 2005 Základní vzdělávání
Autor
Jana Jílková

Anotace

Při výuce cizího jazyka je třeba děti správně motivovat a klást důraz na správné počáteční návyky. Jednou z variant, která se při výuce cizích jazyků využívá je audio-orální metoda.
Charakteristika vzdělávání mladších žáků

V mnoha zemích, včetně České republiky, se projevuje tendence zahajovat výuku cizího jazyka co nejdříve, ačkoli mezi odborníky nepanuje jednoznačná shoda o vhodnosti a přínosu takového přístupu.

Vzhledem k rozsahu slovní zásoby, kterou žáci v daném věku zvládnou, se nezdá brzké zahájení osvojování si cizího jazyka v porovnání se staršími studenty významné, přesto může příznivě ovlivňovat respekt před neznámým a snižovat jazykové bariéry. Zkušenosti z praxe naznačují kladný význam seznámení se s intonací a melodií cizího jazyka, rytmem a některými typickými jazykovými strukturami. Velmi cennou hodnotou je osvojení si správné výslovnosti.

Jsou-li první kroky uvádění cizího jazyka žákům prováděny správně, zejména jsou-li používány vhodné přístupy a techniky a respektovány věkové zvláštnosti žáků, projeví se - v souladu s některými autory i vlastními zkušenostmi autorky článku - časné zahájení jazykové výuky pozitivně. A to obvykle i v případě, není-li osvojování si daného cizího jazyka nepřerušené.

V případě, že je kontakt s daným cizím jazykem přerušen, může být nevýhodou fixace dětské slovní zásoby (pokud je jí - v souladu s věkem žáků - dávána přednost). Vážnější však je, dojde-li k fixaci nesprávné výslovnosti či intonace. Proto velký důraz musí být kladen na kvalitu expozice cizího jazyka v raném věku, je-li prováděna v rámci vzdělávacího procesu. Ačkoli v současnosti stále přetrvává nedostatek kvalifikovaných a zkušených vyučujících cizích jazyků, zejména malých dětí a žáků předškolního věku, lze využívat různé dostupné prostředky, jak zprostředkovat cizí jazyk ve vysoké kvalitě. Stávající technický rozvoj poskytuje audio a videonahrávky, ale také další nosiče jako CD, DVD a počítače, včetně možností, jež nabízí internet.

První fáze osvojování si cizího jazyka

V prvních fázích je cílem především prvotní motivace dětí s důrazem na získání správných počátečních návyků. V úvodu do cizího jazyka může být vhodně využit aspekt novosti, tj. představení nového dětem, které se obvykle do školy těší a jsou otevřené přijímání nových poznatků a dovedností.

Vzdělávání jako hra

Zejména první hodiny mohou být plné zábavných aktivit, jako je kreslení, poslech pohádek, písniček, říkanek, hádání apod. Později pokračujeme "hrou" nebo zařazujeme "další aktivity". Formulace závisí na tom, jak je pojem "hra" chápán. Když jde o zábavnou činnost, jejímž výsledkem je, že si žák osvojí žádoucí dovednosti nebo znalosti, můžeme v mnoha případech mezi výrazy "hra" a "aktivity" napsat rovnítko.

Ve vzdělávacím procesu může nastat situace, kdy žáci "hru" za hru považovat nebudou. V takovém případě může pedagog aktivitu pozměnit či začít využívat jiný přístup. Výuka založená na přístupech a postupech, které žáky zajímají a jsou ochotni se zapojit, je považována za účinnější než taková, která tak pozitivního přijetí u žáků nedosáhne.

Soutěž

Jako významný motivační činitel od mladšího školního věku je uváděna soutěž s druhými dětmi. Ve středním školním věku tato tendence mnohdy převládá nad všemi ostatními zájmy. Mnozí učitelé této skutečnosti využívají. Vyvstává však před nimi nesnadný úkol - udržet rovnováhu mezi spravedlností a výchovným cílem.

Není snadné zařazovat soutěžní aktivity dostatečně různorodé, aby opakovaně nezvýhodňovaly určité skupiny žáků na úkor jiných. Současně by neměli zůstat opomenuti nesoutěživí žáci, kterým činnosti, v nichž se stanovuje pořadí úspěšnosti, nevyhovují. Mnohé soutěže jsou založené na rychlosti a přesnosti, čímž mohou být znevýhodňováni žáci, kteří ke splnění zadání potřebují více času z důvodu osobnostních charakteristik nebo určitého handicapu.

Audio-orální metoda

Výuka prvního cizího jazyka může být zahájena v různém věku. Skutečnost, že někteří žáci dosud neumí číst, nemusí být zásadně významná, bude-li vyučující používat relevantní pedagogické přístupy. Jedním z nich je tzv. audio-orální metoda.

V prvních hodinách si žáci zvykají na cizí jazyk a při tomto vstupním seznámení pracují s jazykem na základě poslechu, poté s ústním vyjadřováním. Takovýto přístup koresponduje s vývojem malého dítěte od věku kojence, které naslouchá a reaguje mimikou, později začíná vytvářet zvuky, které v určitém stadiu přechází ve srozumitelná slova, následně ve věty a nakonec vyústí ve vlastní ústní projev. Obvykle až ve škole se učí spolehlivě číst a psát.

Základní učivo

Nahlédneme-li do jakékoli učebnice cizího jazyka pro začátečníky, pravděpodobně na úvodních stránkách najdeme vyjadřování a nacvičování pozdravu a představení se. Žákům tato oblast nečiní zvláštní potíže, protože bývá chápána jako reálná, smysluplná životní situace, která současně umožňuje vyjádřit se individuálně.

Podíváme-li se do zmíněných učebnic znovu, zjistíme, že tematické oblasti o dovednosti, které jsou v určitém sledu zařazovány, jsou velice podobné. Dlouholeté zkušenosti autorů a našich i zahraničních nakladatelství by neměly zůstat opomenuty při přípravě školních vzdělávacích programů a vlastní výuky.

Aktivní versus pasivní

Období seznamování se s cizím jazykem, kdy žák zejména vstřebává slyšené bez toho, že by reálně cizí jazyk produkoval, může být různě dlouhé. Pedagog by měl nabízet různé postupy a přístupy a žáky ve vhodném okamžiku k aktivnímu použití cizího jazyka povzbuzovat. Neměl by jej však nutit. I když žák nemluví, je pravděpodobné, že si určité znalosti a dovednosti odnáší. Možná, že právě takový žák si bude na cestě domů notovat písničku z hodiny se všemi slovy. Někteří žáci se mohou spíše projevit v ústraní nebo při práci v malých skupinách, jiní naopak ochotně mluví současně s ostatními (písničky, zopakujte všichni). Přesto by vyučující měl trvale sledovat, zda nejde o zárodek pozdějšího problému.

Činnosti využívající pohyb

Porozumění slyšenému může monitorovat mimo jiné s využitím Total Physical Response (TPR), tj. reakce pohybem. Jedná se o činnosti, ve kterých žáci reagují na slyšené beze slov.

Snadno je takto možné nacvičit porozumění základním pokynům ve třídě jako:

  • Stoupněte si.
  • Sedněte si.
  • Otevřete knihy.
  • Vezměte si tužku.
  • Ukaž mi.......

Individuálně pak můžeme využívat oslovení jednotlivých žáků (Petře, otevři prosím dveře.). Pokyny jako vyskočte dvakrát, zamávejte apod. mohou být navíc využity v případě, kdy žáci začínají být unavení nebo při přechodu z jedné činnosti na druhou.

Další činnosti při osvojování si cizího jazyka beze slov

Písničku či říkanku je často možné předvést mimikou. Čím jsou děti mladší, tím významnější je tato aktivita. Beze slov mohou na některá slovíčka žáci také ukázat, vybrat je ze sady nebo je nakreslit, vymodelovat, vystřihnout. Toho lze využít mimo jiné při vyprávění příběhů, které se setkává u dětí s velkým zájmem a jeví se jako velmi efektivní.

Získávání a upevňování jazykových znalostí a dovedností

Různorodé opakování by mělo být pravidelnou součástí všech vyučovacích hodin. Oblíbené učiteli i žáky jsou veselé říkanky a písničky, s častým opakováním části textu nebo hry Simon říká nebo Čáp ztratil čepičku, jakou měla barvičku.

Obdobně by jednotlivé vyučovací jednotky měly obsahovat vyvážený poměr aktivních a pasivních činností se zapojením různých smyslů a typů inteligencí.

Využití dříve získaných zkušeností

Žáci, kteří se začínají učit cizí jazyk, mohou být úplnými začátečníky, ale někteří se již s cizím jazykem mohli seznámit. Příkladem může být pobyt v cizojazyčném prostředí, např. dovolená s rodiči, dvoujazyčné manželství, dítě navštěvovalo jazykový kurz pro velmi malé děti nebo je mu dána příležitost sledovat cizojazyčné filmy či poslouchat cizojazyčné nahrávky, včetně písniček, atd.

Dříve získané zkušenosti z kontaktu s cizím jazykem může vyučující využít při své výuce. Vyhledávání a upozorňování na mezinárodní výrazy, přejatá slova z cizích jazyků, shodu nebo podobnost dalších výrazů s cílovým jazykem, jsou činnosti, do kterých se mohou zapojit všichni. Při nich rozvíjeny nejen jazykové kompetence. Neměl by zůstat opomenut ani význam pro paměť a podpora vybavování si osvojeného. Mezi výrazy, které žáci často uvádějí patří: taxi, supermarket, káva, pizza, autobus, OK, pí sí (vyslovená zkratka osobního počítače), kráva "Milky", hamburger, jeans, Kaufland, Interspar a další názvy obchodních domů, společností a výrobků.

Tyto i jiné výrazy mohou být účelně zařazeny do výuky. Např. v anglickém jazyce označení malých dodávek pick up může později žákům usnadnit zapamatování slovesa pick (sbírat) a up (nahoru). Obdobně v německém jazyce lze využít například rozdělení názvu obchodního domu Kaufland na kaufen (kupovat) a das Land (země).

Mnoho dalších využitelných příkladů najdou vyučující i žáci v obchodech - nápisy a návody na obalech potravin, kosmetiky, elektroniky, v časopisech, v telefonním seznamu atd.

Závěr

V prvních fázích výuky je cílem především prvotní motivace dětí s důrazem na získání správných počátečních návyků. Důraz by měl být kladen na získání zájmu žáků o daný cizí jazyk, ztrátu "respektu" před potřebou komunikovat v méně známých či zcela neznámých podmínkách, tedy získání schopnosti komunikovat i s omezenými jazykovými prostředky a využívání účelných strategií jak učebních, tak komunikačních. Za vhodné je považováno využití hry, audio-orální metody, reakce pohybem.

Jednotlivé vyučovací jednotky měly obsahovat vyvážený poměr aktivních a pasivních činností se zapojením různých smyslů a typů inteligencí. S učivem i dovednostmi by měli být žáci nejen seznamováni, ale vhodnými postupy a metodami odpovídajícími jejich věku, schopnostem a potřebám, by vyučující měli napomáhat jejich osvojování a upevňování. Dříve získané i nové informace a kompetence by měly být zařazovány do smysluplného kontextu tak, aby je dále dokázali využívat při dalším studiu a v praxi a byli k tomu motivováni.

Literatura a zdroje:

CELCE-MURCIA, M. (Ed.) Teaching English as a foreign language. 3rd ed. Boston: Heinle&Heinle, 2001
COOK, G. Language Play. Oxford: Oxford University Press, 2000
Council of Europe, Common European Framework of References for Languages: Learning, Teaching, Assessment. Cambridge: Cambridge University Press, 2001
Council of Europe. Online: www.coe.int/portfolio
HALL, D.R., & Herwings, A, (Eds.) 2001. Innovation in English language teaching. A reader. London: Routledge, 2001
HAYCRAFT, J. An Introduction to English Teaching, Harlow: Longman,1993
HEDGE, T. Teaching and Learning in the Language Classroom Oxford:. Oxford University Press, 2000
LENOCHOVÁ, A. Teaching English as a Foreign Language. Olomouc: Univerzita Palackého, 1981
MATĚJČEK, Z. Dyslexie, Jinočany: Nakladatelství H&H, 1995
MORROW, K. (Ed.) Insights from the Common European Framework. Oxford: Oxford University Press, 2004
NUNAN, D. Expressions. Meaningful English communication. Boston: Heinle&Heinle, 2001
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PedF, 1996
PHILLIPS, S. Young Learners, Oxford: Oxford University Press, 1993
RÝDL, K. Pohledy na dánské školství aneb putování pedagogickým rájem. Praha 1993

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jana Jílková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Cizí jazyk 2. stupeň