Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Úvod do sociálních sítí: sociální sítě pro osobní rozvoj
Odborný článek

Úvod do sociálních sítí: sociální sítě pro osobní rozvoj

28. 3. 2012 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Monika Černá
Spoluautor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Většina lidí má pod pojmem sociální síť uložený Facebook či Twittter. Nabídka je ve skutečnosti podstatně bohatší. V následujícím článku se pokusíme ukázat některé méně známé sociální sítě, které by mohly být pro žáky zajímavé. Řeč tak bude o LinekedIn, DevianArt, Last.fm, BookFan či Písmak.

V předchozích článcích jsme si poměrně plasticky ukázali problematiku sociálních sítí a mimo obecná témata, jako je ochrana soukromí, etické problémy a řada dalších, jsme se primárně věnovali těm největším sítím – Facebooku, Twitteru či Google Plus. Ostatně tento přístup je pochopitelný, neboť vzhledem ke své velikosti mají i největší praktický dopad na život lidí. V dnešním článku se pokusíme splatit jakýsi dluh, který jsme vytvořili vůči méně známým, ale přesto velice zajímavým sítím. 

Podle rámcových vzdělávacích programů má být výuka nastavena tak, aby žákům ukazovala co možná největší množství alternativ a možností v oblasti využití ICT. Menší a méně známé sociální sítě mají, na rozdíl od svých větších kolegů, výhodu v tom, že se mohou dobře zaměřit na menší skupinu uživatelů, které lze vhodným způsobem oslovit a nabídnout jim tak služby přímo na míru. 

Příkladem může být LinkedIn, který je určený pro profesionály z různých oborů. Hlavní místo zde hrají životopisy a doporučení od dalších uživatelů. A právě tomu je síť plně uzpůsobena. Není zde velký prostor pro zábavné hraní her nebo sdílení videí. Ale pro pracovní využití je to ideální řešení. Tyto sítě si nekladou za cíl být jedinými, ale rozhodně mají ambice doplnit současnou nabídku služeb.

Ač ani dnes se nemůžeme vyhnout určité selekci, pokusíme se věnovat určitý prostor speciálně menším sítím, které většina pedagogů ani žáků příliš nezná a nepoužívá, ač jsou zajímavé a mohou přispět k zábavě, rozvoji či vzdělání žáků. Na druhou stranu jsme si vědomi toho, že i náš výběr zde je do velké míry selektivní a neúplný, ale přesto doufáme, že alespoň rozšíří přehled žáků o tom, jaké mohou být sociální sítě a co jim nabízejí zajímavého. Na konkrétních příkladech se budeme také snažit ilustrovat, že napodobování nějakého zažitého přístupu není nutné a že sociální sítě je možné vytvářet často velice originálním způsobem.

LinkedIn

LinkedIn rozhodně není malou sociální sítí, ale přesto u nás zatím není příliš populární. Jejím cílem je shromažďovat životopisy a doporučení, na základě kterých je možné žádat o práci. V řadě oblastí již funguje zcela běžně, že žadatel jen zašle odkaz na svůj profil v této sociální sítí a personalista si již může zjistit, co ho zajímavá nejvíce. Uchazeč o práci tak nemusí vytvářet desítky verzí životopisů nebo pracně shánět písemná doporučení. Vše je navíc rychlejší a transparentnější. 

Mimo práci s životopisy a doporučeními je na LinkedIn přítomná také možnost zapojit se do odborných diskusních skupin. Jde o jednu z možností, jak zůstat v kontaktu s moderními trendy ve své oblasti a navazovat nové známosti s odborníky na podobnou oblast, které se člověk věnuje. Mimo to jsou přítomné další obvyklé sociální prvky, jako jsou diskuse na zdi, možnost zasílat e-mail konkrétní osobně nebo navazování přátelství.

Ač může působit na první pohled zmínka o pracovní sociální sítí na středních školách jako přebytečná, řada žáků po opuštění škol nejde dále studovat a hledá práci, případně chce pracovat při vysokoškolském studiu. Tato síť jim již dnes umožní najít práci především v IT oborech, ale také může zvýšit dlouhodobě jejich konkurenceschopnost na trhu práce. Řada lidí ji užívá také na archivaci informací, kde pracovala, co měla na starosti za projekty atp.

Last.fm

Last.fm je zajímavou kombinací internetového rádia, databáze skladeb, hudební encyklopedie a sociální sítě v jednom. Uživatel má možnost poslouchat skladby uložené na serveru, vytvářet si vlastní playlisty nebo sledovat, co poslouchají jeho známí. Ke skladbám je možné připojovat popisky, které mohou charakterizovat žánr, náladu nebo další vlastnosti jednotlivých děl. Samotné přehrávání je možné buď pomocí zásuvného modulu do prohlížeče, nebo přímo na stránkách sociální sítě pomocí webového přehrávače. 

Tak jak uživatel poslouchá různé skladby, vytváří systém automaticky jeho hudební profil s nejčastěji poslouchanými skladbami, oblíbenými žánry a řadou dalších zajímavých informací. Sociální rozměr sítě je především v tom, že můžete dalších uživatelům doporučovat různé skladby a sami se jimi nechat ovlivňovat. Samozřejmostí je pak možnost se chlubit svým hudebním vkusem přátelům.

Zajímavostí je, že na síti vznikají také globální žebříčky nejoblíbenějších skladeb, které mají poměrně slušnou vypovídací hodnotu, vzhledem k množství zaregistrovaných uživatelů. K dispozici je také možnost si za sociální síť připlatit – pak se uživatel zbaví reklamy, získá určité služby navíc a bude moci poslouchat rádia bez omezení. 

Last.fm lze dobře použít v hudební výchově jako aktivující prvek a vůbec k celkovému rozvoji hudebního vkusu a kultivace žáka.

Písmák

Další zajímavým způsobem pojatá sociální síť nese název Písmák a je z českého prostředí. Je určen pro lidi, kteří mají chuť či potřebu literárně tvořit, případně číst amatérskou literaturu, diskutovat o ní a hodnotit ji. Po registraci si uživatel vyplní profil, do kterého může zadat oblíbené autory, knihy, věk nebo něco o sobě a pak se může pustit do tvorby. U každého díla je třeba vyplnit nejen název a samotný obsah díla, ale také jej zařadit do správné kategorie. Mimo to je možné omezené množství svých děl označit jako povedenější a ty budou na očích více. 

Každý registrovaný uživatele pak může v diskusi dílo hodnotit a případně mu dát tip (něco jak ocenění či Like u Facebooku). Diskuse jsou často tvrdé a kritické, na což je nutné žáky připravit, ale na druhou stranu často věcné a konstruktivní. Jde o poměrně starý a zaběhnutý projekt, který umožňuje rozvoj tvůrčího psaní, ale nejen to. Tím, že se žáci naučí číst také díla druhých, získají schopnost umění reflektovat, přemýšlet o literatuře, což je pro jejich kulturní rozvoj jistě pozitivní.

Uživatelé se mohou spojovat do určitých spolků, například podle oblíbeného žánru, stylu nebo názoru. Mimo to je připravena také možnost interní e-mailové komunikace.

BookFan

Dnešní žáci prý nečtou nebo čtou málo. A právě s tím chce bojovat další česká komunitní síť s názvem BookFan, která nese podtitul Fandíme knihám. Uživatelé služby mohou vytvářet seznamy oblíbených knih, říkat, které by si chtěli přečíst, a nebo na knihy psát recenze. Samozřejmostí je také mnoho dalších možných informací, jako je fotka čtenáře, informace o tom, kde rád čte, nebo o něm samotném.

Čtenáři pak mohou psát ke knihám, které přečetli komentáře či krátké recenze. Další možností je sledovat jiné čtenáře a nechat si od nich poradit nebo se inspirovat. BookFan je tak ideálním místem k nalezení zajímavé knihy, která stojí za přečtení, nebo prostorem pro reflexy právě přečteného. Zatímco čtenářské deníky v dnešní době mohou připadat žákům jako zbytečné a překonané, nabízí BookFan zajímavou a atraktivní variantu.

DevianArt

DevianArt je sociální síť umělců, mající okolo 13 miliónů uživatelů. Má mezinárodní charakter. Těžištěm zde vystavované tvorby jsou především výtvarná díla či fotografie, ale záběr může být podstatně širší – literatura, animace, film, písmo a mnoho dalšího. Každý umělec si zde může založit vlastní profil nahrávat svá díla a naopak výtvory druhých hodnotit.

Jde o relativně silnou a komplexní komunitu umělců, která vznikla v roce 2000 a dnes představuje jeden z největších webů svého druhu. Pro někoho může být nevýhodou, že jde o anglicky mluvící síť, ale na druhou stranu to může rozvinout jazykové schopnosti žáků a jejich umělecké tvorbě i vkusu dá mezinárodní přesah.

Instagram

Zajímavou sociální sítí je také Instagram, který je zatím bohužel dostupný jen pro majitele iPhone. Zatímco Twitter funguje tak, že je možné k textu připojit obrázek, zde je to právě opačně. K fotografii je možné připojit krátký popisek a snímek zaslat na síť. Na fotografie je možné používat různé filtry a efekty, takže výsledky jsou často daleko za hranicí vkusu. Přesto ale existuje významná část uživatelů, kteří tyto úpravy neprovádí a nahrávají je v tak, jak je pořídili. Fotografovat se nemusí samozřejmě jen z iPhone. Fotografie jsou ve čtvercovém formátu, což jim dává originální atmosféru i kompozici.

Uživatelé si pak mohou nastavit, od jakých uživatelů chtějí snímky odebírat. Podobně také jejich snímky si mohou najít publikum. Jde o zajímavý počin, který může vést žáky k systematickému focení a dívání se na svět kolem sebe očima fotografa.

Závěr

Jak je vidět, sociální sítě nemusí sloužit jen pro krácení času, ale je možné je velice dobře využít pro osobní rozvoj či kultivaci žáka. Last.fm může sehrát dobrou roli v oblasti hudební výchovy, stejně jako DevianArt či Instagram v oblasti výtvarné kultivace žáků. Písmák pomáhá k rozvoji čtenářské gramotnosti a tvůrčího psaní a tímto způsobem bychom mohli pokračovat dále. Sociální sítě představují fenomén, který mladé lidi baví – umožňují sdílet zážitky, komunikovat a navzájem se inspirovat. Bylo by chybou, kdybychom je nedokázali využít ve výuce.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Monika Černá

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
28. 3. 2012
Vedle několika teoreticky zaměřeným článků seriálu o sociálních sítích máme možnost seznámit se s příklady prakticky využitelných sociálních sítí. Mají svá specifická zájmová zaměření a pro tvůrčí typy studentů jistě velmi praktický význam. Velmi doporučuji.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie