Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Průmyslová revoluce na Smíchově

Ikona prakticky

Průmyslová revoluce na Smíchově

Ikona inspirace
Autor: Mgr. Anna Huliciusová
Anotace: Cílem výuky je přiblížit žákům hospodářské, sociální, politické a technické změny spojené s průmyslovou revolucí. Žáci vypracují a přednesou práce na témata spojená s dějinami Prahy 19. století. Vyučující téma shrne v samostatné hodině za pomoci powerpointové prezentace zaměřené na dějiny Smíchova.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k učení » kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  2. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Dějepis » Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti » určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Občanský a společenskovědní základ
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: počítač, promítačka, přístup na internet, učebnice dějepisu, mapa města (kraje)
Klíčová slova: průmyslová revoluce, 19. století, české dějiny, Praha, Smíchov, železnice, kartounky, Porges, Ringoffer, alternativní výuka dějepisu

Úvod:

Výuková lekce vznikla jako doplněk běžné výuky dějin 19. století ve třetím ročníku čtyřletého gymnázia. Cílem je přiblížit žákům průmyslovou revoluci na konkrétním příkladu změn na pražském Smíchově. Tuto čtvrť žáci většinou dobře znají, vzhledem k často navštěvovanému obchodnímu centru, které se nachází právě v oblasti areálu bývalé Ringofferovy továrny. Smíchov se jako příklad mimořádně dobře hodí. Na začátku 19. století nebyla oblast, až na pár zemědělských usedlostí, téměř vůbec osídlena a na konci století zde máme průmyslovou čtvrť s vlastní tramvají. Fascinující je i to, že dnes není na Smíchově po jeho průmyslové minulosti téměř žádná stopa.

Text článku:

Jklamo. Wikimedia.org : UjezdkaBrana [online]. 2012-06-08 [cit. 2015-10-19]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:UjezdkaBrana.png>.

Průběh:

Žáci nejprve sami shrnují, co ví o průmyslové revoluci. Většinou se jedná o kusé útržky informací týkající se technických vynálezů a industrializace. V diskusi moderované učitelem dojdou žáci k hlavním charakteristikám průmyslové revoluce (urbanizace, nárůst osobní svobody, demokratizace společnosti, liberalizace, změny společenské stratifikace, nárůst významu střední a dělnické třídy, demografické změny). Žáci jsou vedeni k tomu, aby si vzpomněli, co znají z hodin sociologie zejména o třídní společnosti a o změnách ve struktuře rodiny.

Jklamo. Wikimedia.org : Smichov [online]. 2011-06-05 [cit. 2015-10-19]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Smichov.png>. 

Na konci první hodiny se žáci rozdělí do skupin podle místa bydliště (pokud je více žáků koncentrováno do jedné čtvrti, je možné je rozdělit podle jiného klíče). Jejich úkolem je připravit krátký výstup zaměřený na dějiny dané čtvrti v 19. století. Zaměřit se mají zejména na demografické změny a na vznik manufaktur, případně továren. Výstup by měl být doplněn powerpointovou prezentací s důrazem na změny na mapě a změny ve výstavbě.

Je-li ve třídě někdo, kdo má informace o genealogii vlastní rodiny, může výklad doplnit prezentací zaměřenou na změny, ke kterým docházelo mezi generacemi předků (stěhování do města, nárůst vzdělanosti, změny ve velikosti rodiny, sociální mobilita, ...). Tyto prezentace probíhají během další hodiny, často zaberou i část třetí hodiny.

Na závěr učitel popíše dějiny Smíchova v průběhu 19. století (viz přiložená prezentace).

ŠJů. Wikimedia.org : Na Hřebenkách 52 (02) [online]. 2013-11-10 [cit. 2015-10-19]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Na_H%C5%99ebenk%C3%A1ch_52_(02).jpg>.

Závěr:

V hodině hodně využívám toho, že žáky učím také sociologii, takže vím, že základy vědomostí o sociálních změnách 19. století již mají. I tak zabere téma minimálně 3 vyučovací hodiny. Cílem je, aby žáci pochopili základní principy, na kterých je postavena moderní společnost. Prezentace týkající se čtvrtí, které žáci dobře znají, jsou většinou zdařilé, žáky práce baví. V každé třídě se najde někdo, kdo je schopen zmapovat dějiny své rodiny v průběhu 19. století, žáci zapojují do přípravy prezentace své rodiče a zejména prarodiče, tuto zkušenost pak hodnotí kladně.

Článek je v těchto kolekcích:
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Alternativní výuka dějepisu na gymnáziích.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitppt6784 kBSmíchov – průmyslová revoluce
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 19. 01. 2016
Zobrazeno: 2218krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
3 uživatelé Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HULICIUSOVÁ, Anna. Průmyslová revoluce na Smíchově. Metodický portál: Články [online]. 19. 01. 2016, [cit. 2017-08-23]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/20429/PRUMYSLOVA-REVOLUCE-NA-SMICHOVE.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Ivan RyantVloženo: 22. 01. 2016 18:00

Ano, tohle téma je vděčné, plodné a propojuje několik oborů (já chodívám se studenty na vycházku do Bubenče v rámci volitelné informatiky). Forma vycházky je sice časově náročnější, ale také mnohem vydatnější a konec konců i zdravější než vysedávání ve škole. Studenti objevují stopy a pozůstatky minulosti a současně si vytvářejí konkrétní představu o tom, co byla průmyslová revoluce.

Jmenovitě v Bubenči nevynecháme Císařský mlýn (16. stol. -- doba, kdy "pivovary a rybníky plnily Čechům pytlíky"), Mauthnerovu textilku i s továrnickou vilou, papírnu (jednu z prvních v Čechách), státní dráhu císaře Ferdinanda z poloviny 19. století včetně původního bubenečského nádraží včetně původní půvabné nádražní restaurace, Lindleyovu čističku z počátku 20. století (dnes ekotechnické muzeum s výstavou parních strojů), dělnické činžáky v Jednořadé ul. (známé ze Šakalích let), pozůstatky Dejvického potoka v Mlýnské ulici (možnost odlovu kešky Epsilon pod papírnou), Kramerovo sanatorium (dnes LDN proslavenou jako zařízení, kam můžete odložit nepotřebné maminky a tatínky, aby je tam za mírný finanční příspěvek humánně utratili kombinací morfinu a žízně) a několik památných bubenečských restaurací -- původních center společenských, kulturních i výletních (vlastenecký Slamník, buršácký Saigon a kromě zmíněné nádražky musím jmenovat i zbořenou výletní hospodu u přívozu z Trojského ostrova do Tróje). To všechno jsou barvité pozůstatky bouřlivého průmyslového a společenského rozvoje Bubenče v 19. století -- snad úplně první průmyslové zóny na území dnešní Prahy. Jak se dočteme ve Wienerovi, tzv. první průmyslová revoluce, která odstranila dřinu, vytvořila podmínky i potřebu průmyslové revoluce druhé, vědecko-technické, která odstraňuje úmornou rutinní práci pomocí automatizace -- proto vznikla kybernetika (v poslední době módně přejmenovaná na informatiku) provázená rozvojem zabezpečovací techniky (napřed na železnici) a sdělovací techniky (napřed telegraf, telefon, dálnopis, dnes zejména internet).

Smíchov je neméně zajímavý a taky tam bych doporučoval vycházku, klidně celodenní s fotoaparáty, kamerami, diktafony a zápisníky. Na počátku 19. století nebylo na Smíchově jen pár zemědělských usedlostí, ale byla to oblast, kde bydleli bohatí pražští měšťané, pěstovala se vinná réva, ovoce, zelenina i okrasné rostliny -- např. před Jiráskovým mostem je pozůstatek botanické zahrady, která měla něco společného s rodinou Dienzenhoferů (jsem teď líný dohledat přesnou souvislost), všichni známe Bertramku, nezapomeňme na Nikolajku, Santošku a další vily a usedlosti. Před pár lety jsem objevil pozůstatky jedné ze zaniklých usedlostí náhodně odhalené ve výkopu před gymnáziem na Zatlance -- pod vozovkou se objevila vykachlíkovaná stěna kuchyně. Dodnes si můžeme prohlédnout zbytek Portheimky (zámeček továrníka Porgese z Portheimu, jemuž dělníci rozbili Perutinky, které jim braly práci). Neméně významný je smíchovský pivovar, který vůní sladu láká milovníky tohoto tradičního průmyslového produktu od Vyšehradu k Malvazinkám a od Zlíchova k Andělu; z hlediska kybernetiky-informatiky je podstatné, že výroba piva je založena na mimořádně důmyslné technologii (přirozeně pivo nevznikne, je to lidský vynález), současně je to k přírodě přátelská biotechnologie, technologie vysoce produktivní a sama od sebe téměř automatická (pivo teče samo, stačí jen správně otvírat a zavírat kohoutky a na správných místech topit nebo naopak chladit). Železná boží muka nějakým zázrakem dochovaná v Nádražní ulici jsou také památkou na technologie 19. století, kdy se ze železa odlévalo kdeco. Od roku 1857 měl Smíchov také svoji plynárnu (podobně jako Karlín, Holešovice, Žižkov). Na Smíchově lze dosud vysledovat pár pozůstatků Ringhofferovky a železničních vleček táhnoucích se ze smíchovského nádraží až k úpatí Petřína a neměli bychom vynechat nádraží (lze se dopátrat i několika původních budov z 19. století), úžasný ocelový železniční most (doporučuji procházku na mostě -- je to jedna z nejhezčích přístupových cest na Smíchov) ani smíchovský přístav (kde přes zimu kotvívala loď Tajemství bří Formanů). Ke vstupu do přístavu doporučuji využít tajnou podzemní chodbu, která na žáky či studenty musí udělat dobrý dojem (ústí na jeden z volně přístupných pozemků blízko lihovaru). A když už jsme tak u průmyslu, bylo by škoda vynechat lihovar... A výlet bych zakončil třeba v kultovním uzenářství U anděla, v hospodě U váhy (ano, naproti přes ulici byla dnes už nevídaná váha, kterou pamatuju), nebo prohlídkou pivovaru. Rád bych ještě upřesnil, že v 19. století Smíchov nebyl pražskou čtvrtí, nýbrž "předměstím" a správním centrem smíchovského okresu a od roku 1903 do 1922 samostatným okresním městem.

A prosím Vás, paní Huliciusová, nepište hyperkorektně "žáci ... ví", předvádíte nám, že ze sebe děláte něco, co nejste.