Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Zařazování žáků-cizinců do ročníků v základní škole
Odborný článek

Zařazování žáků-cizinců do ročníků v základní škole

20. 8. 2015 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Jitka Kendíková

Anotace

Text se zaměřuje na pravidla zařazování žáků-cizinců do ročníků základních škol. Na základě legislativních pravidel přináší ředitelům škol i pedagogům návod, jak v těchto případech postupovat. Stručně popisuje i praktické zkušenosti.

S přijímáním žáků-cizinců do základních škol je spojena řada problematických momentů. Nastupují-li žáci s odlišným mateřským jazykem do vyššího ročníku základní školy, je škola postavena před zásadní problém – do kterého ročníku takového jedince zařadit. Její pracovníci by se v prvé řadě měli řídit platnou legislativou, pochopitelně především školským zákonem. Na paměti je třeba mít zejména § 36 odst. 1, v němž se uvádí: „Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.“

Existuje však ještě jiný dokument, jehož ustanovení mohou v rozhodovacím procesu velmi pomoci. Jde o Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice, č. 21836/2000-11. K problematice zařazování cizinců se v něm uvádí: „Při zařazení cizince do ročníku se přihlédne k jeho znalosti českého jazyka a úrovně dosaženého vzdělání.“

Z výše citovaných dokumentů vyplývá, že rozhodování o zařazení žáka do příslušného ročníku by mělo předcházet alespoň orientační zjištění a zhodnocení jeho znalostí, schopností a dovedností, zejména pak úroveň znalostí českého jazyka. V praxi se bohužel stále ještě setkáváme s žáky-cizinci, kteří dokončují povinnou školní docházku v 18 i více letech. Ředitel školy by se měl při uvedeném rozhodovacím procesu na problematiku zařazení žáka-cizince do příslušného ročníku dívat z mnoha úhlů pohledu a posuzovat mnoho faktorů.

Mezi nejdůležitější z nich by však měl rozhodně patřit věk daného jedince a počet ročníků, které již při vzdělání absolvoval. Za nejvhodnější považujeme zařazení mezi vrstevníky a do takového ročníku, v němž se žák vzdělával v zahraničí. Doporučujeme, aby se ředitel školy alespoň v hlavních obrysech seznámil se vzdělávacím systémem země, z níž konkrétní žák přichází. Jistě se tak celý rozhodovací systém do značné míry urychlí. Obecně se přikláníme zařazení žáka-cizince mezi vrstevníky a do takového ročníku, v němž se vzdělával v zahraničí či který odpovídá ročníku v českém školském systému.

Proč není dobré zařazovat žáky-cizince do nižších ročníků a mezi o více než rok mladší žáky? Důvod je prostý. Nesprávně zařazení mezi mladší jedince by mohlo způsobit žáku-cizinci nečekané problémy. Soužití s mladšími, sociálně méně vyvinutými jedinci by mohlo komplikovat adaptaci dotyčného na českou školu. V krajních případech se mohou objevit projevy pasivity či agrese. Přestože se řediteli školy jako nejdůležitější faktor při rozhodování o zařazení žáka-cizince do příslušného ročníku může jevit míra jeho znalosti, respektive neznalosti českého jazyka.

Ani fakt, že daný žák neumí při nástupu do školy vůbec česky, by neměl být příčinou zařazení do nižšího ročníku. Zahraniční, ale i tuzemské zkušenosti totiž jasně ukazují, že vyšší vědomostní nároky, kurikulum odpovídající danému věku a sociální kontakt s vrstevníky velmi napomáhají v procesu integrace.

Přesto je však třeba upozornit na to, že v určitých případech je třeba situaci konkrétních žáků pečlivě zvažovat. Jedná se hlavně o jedince, kteří do České republiky přicházejí ve věku, kdy se blíží konec povinné školní docházky a s ním spojený přechod na střední školu. Aby nebyly tyto osoby znevýhodněny v rámci přijímacího řízení na střední školy, je třeba velmi pečlivě zvážit jejich individuální schopnosti a možnosti podle toho je zařadit do školního ročníku.

Na základě nejrůznějších zkušeností a ve shodě s výše popsanými zásadami doporučujeme takového žáka zařadit maximálně o ročník níže, než by měl patřit. Zároveň je třeba dbát na to, aby probíhala co nejkvalitnější a nejintenzivnější výuka českého jazyka.

ZŠ J. Gutha-Jarkovského (Praha) má velmi dobré zkušenosti se zařazováním žáků-cizinců do tříd odpovídajících jejich věku a dosud dosaženému vzdělání. Ukazuje se, že zejména komunikace s vrstevníky napomáhá úspěšnému adaptačnímu procesu. Škola také pro tyto žáky v odpoledních hodinách organizuje kurzy češtiny vedené speciálním pedagogem. Vzhledem k vyššímu počtu žáků ze zahraničí ve škole pracuje koordinátor pro žáky-cizince. Jedná se o pedagožku s jazykovým vzděláním, která pomáhá žákům při adaptaci na školní prostředí, řeší s nimi nenadálé, ale i dlouhodobější obtíže. Kromě toho také komunikuje s rodinou. Tento model považujeme za velmi úspěšný a hodný doporučení.

Literatura a použité zdroje

[1] – Zákon č. 561/2005 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[2] – Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice, č. 21836/2000-11.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Jitka Kendíková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Inkluzivní vzdělávání / menšiny