Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Pojetí vzdělávání imigrantů ve Finsku
Odborný článek

Pojetí vzdělávání imigrantů ve Finsku

13. 10. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Ruth Fraňková

Anotace

Souhrn základních informace í vzdělávání cizinců ve Finsku, které uveřejnila Finská národní komise pro vzdělávání na svém vzdělávacím portálu www.edu.fi (Immigrant education in Finland).

Vzdělávání imigrantů je jednou z priorit Evropské komise v oblasti vzdělávání a většina zemí Evropské unie, včetně České republiky, má v dnešní době do legislativy začleněna opatření zajišťující dětem přistěhovalců základní právo na vzdělání. Finsko, stejně jako Česká republika, patří mezi země, ve kterých podíl přistěhovalců v populaci dětí školního věku činí méně než 2,5 % (podle ČSÚ studovalo v ČR ve školním roce 2004/05 na všech typech škol 38 438 cizinců, což je 1,8 % z celkového počtu žáků). Zatímco Česká republika zaznamenala výraznější nárůst počtu cizinců teprve v 90. letech, Finsko má se začleňováním přistěhovalců dlouholeté zkušenosti. Kromě toho Finové dlouhodobě dosahují vynikajících výsledků v mezinárodních srovnávacích výzkumech výsledků vzdělávání: z průzkumu PISA z roku 2003 vyplývá, že dovednosti finských žáků v matematice, ve čtenářské gramotnosti, ve vědě a v řešení problémových úloh se řadí mezi nejlepší.

Cílem vzdělávání imigrantů (tj. uprchlíků, migrantů, repatriantů a dalších cizinců nebo žadatelů o azyl) je umožnit lidem, kteří se přistěhují do Finska, aby se stali rovnoprávnými členy finské společnosti, a zaručit jim přístup ke vzdělávání za stejných podmínek jako ostatním občanům. Mladí imigranti ve věku povinné školní docházky (7 až 17 let) s trvalým pobytem ve Finsku mají právo na stejné základní vzdělávání jako Finové. Dospělí imigranti mohou využít své odborné znalosti, kvalifikace a pracovní zkušenosti ze zahraničí jako základ pro dokončení vzdělání ve Finsku. Ve Finsku platí zákon o rovných příležitostech, který podporuje a zabezpečuje rovné příležitosti ve společnosti.

Zákon zakazuje diskriminaci na základě věku, etnického nebo národního původu, jazyka, vyznání, víry, názorů, zdraví, postižení nebo sexuální orientace.

Děti ve věku povinné školní docházky musí absolvovat základní vzdělávání, které je rozvrženo do devíti let, nebo mohou znalosti stanovené školními učebními osnovami získat jiným způsobem. Po dokončení základní školy jsou způsobilé studovat všeobecnou střední školu nebo střední odbornou školu a poté mohou ve studiu pokračovat na vysoké škole nebo na univerzitě. Ve Finsku mají všichni rovné příležitosti ve vzdělávání. Základní vzdělání, všeobecné středoškolské vzdělání, vzdělání na středních odborných školách nebo učilištích a univerzitní a vysokoškolské vzdělání se poskytuje zdarma. Na základních školách se také zdarma poskytuje školní strava, školní pomůcky, doprava a sociální příspěvky. Studenti všeobecných i odborných středních škol dostávají zdarma jídlo, ale musí si platit pomůcky. Školné na specializovaných školách (např. na mezinárodních školách) může být poměrně vysoké.

Na univerzitách platí studenti malý poplatek za členství ve Svazu studentů, které je opravňuje ke slevám na lékařskou péči, stravu a další studentské výhody, jako jsou slevy na vlak či autobus nebo slevy na lístky do divadla. Na univerzitách a vysokých školách si studenti stravu i školní pomůcky platí sami.

Finsko má dva národní jazyky: finštinu a švédštinu. Švédština je mateřský jazyk přibližně 6 % populace. Základním jazykem výuky je finština nebo švédština, zároveň jsou však studenti podporováni, aby si udrželi svůj mateřský jazyk a kulturní identitu. Výuka obou jazyků (finštiny nebo švédštiny a rodného jazyka studentů) má posílit jejich multikulturní identitu a vytvořit základ pro funkční dvojjazyčnost. Studenti-imigranti na základních nebo všeobecných středních školách se mohou učit finštinu nebo švédštinu jako druhý jazyk, pokud jejich znalost neodpovídá znalosti rodilých mluvčích na všech úrovních jazyka. Finština nebo švédština netvoří samostatný předmět, ale jsou součástí osnov předmětu "mateřský jazyk a literatura". Pokud škola nenabízí výuku finštiny nebo švédštiny jako druhého jazyka, účastní se studenti hodin mateřského jazyka a literatury a výuka je upravena tak, aby odpovídala potřebám jednotlivých studentů. Výuka finštiny nebo švédštiny se neomezuje pouze na jazykové předměty, ale je součástí celé školní výuky.

Předškolní vzdělávání

Každé dítě žijící ve Finsku má nárok na předškolní vzdělávání, které většinou začíná jeden rok před začátkem povinného vzdělávání, tedy v roce šestých narozenin dítěte. Místní orgány mají povinnost zajistit předškolní vzdělávání všem dětem, které na něj mají nárok. Výuka může probíhat ve škole, ve školce nebo v rodině. Vzdělávání se poskytuje zdarma a žáci mají právo na stejné sociální výhody jako studenti základních škol. Minimální rozsah předškolního vzdělávání činí 700 hodin ročně. Základním cílem předškolního vzdělávání je přispívat k příznivému vývoji dětí, poskytovat jim možnost se vzdělávat a podporovat rozvoj jejich osobnosti. Vzdělávání dětí přistěhovalců v předškolním věku se může odehrávat ve spojení s jiným typem předškolního vzdělávání, ve formě přípravky pro základní vzdělávání nebo kombinací obou typů.

Základní vzdělávání

Základní škola poskytuje dětem všeobecné vzdělání. Po ukončení základního vzdělání jsou žáci způsobilí ke studiu na všeobecné střední škole či na střední odborné škole nebo mohou nastoupit do práce. Učební plán pro základní vzdělávání je rozložen do devíti let. Děti s trvalým pobytem ve Finsku, včetně cizích státních příslušníků, mají povinné vzdělávání, což znamená, že musí absolvovat učební plán pro základní vzdělávání. Povinné vzdělávání začíná v roce sedmých narozenin dítěte a uzavírá se dokončením všeobecného učebního plánu nebo 10 let od počátku povinného vzdělávání.

Děti z cizích zemí se umisťují do tříd s ohledem na věk a znalosti. Výuka může probíhat ve finštině nebo ve švédštině podle speciálního učebního plánu pro imigranty. Školy také organizují pro děti imigrantů doučování v různých předmětech, které může v případě potřeby probíhat v mateřském jazyce žáků. Místní orgány mohou pro děti imigrantů zajistit výuku jejich mateřského jazyka. Náboženská výuka v základním a všeobecném středním školství probíhá na základě vyznání, ke kterému se hlásí většina žáků. Dítě má právo učit se o svém náboženství, pokud jsou ve skupině alespoň tři žáci stejného vyznání a pokud o výuku požádají rodiče. Při přípravě školního jídelníčku se berou v úvahu speciální stravovací požadavky dětí.

Děti imigrantů v předškolním věku nebo ve věku povinné školní docházky, kteří by nezvládli studium ve finštině, mohou absolvovat přípravu, která jim umožní získat potřebné jazykové znalosti a další nezbytné schopnosti pro studium na základní škole. Mezi studenty v přípravných kurzech jsou často velké rozdíly s ohledem na věk, původ a studijní předpoklady, a proto často studují podle individuálního plánu.

Místní orgány mohou dětem s ukončeným základním vzděláním zajistit také dobrovolné doplňkové základní vzdělávání (obvykle v rozsahu jednoho roku), které jim pomůže v přípravě na studium na středních odborných nebo na všeobecných středních školách.

Všeobecné střední vzdělávání

Všeobecné střední vzdělávání lze absolvovat během 2 až 4 let. Je ukončeno maturitní zkouškou. Studenti-imigranti mohou místo testu v mateřském jazyce určeném pro finsky nebo švédsky mluvící studenty absolvovat test nazvaný "finština nebo švédština jako druhý jazyk."

Školní pomůcky si středoškoláci platí sami; výuka, strava a sociální platby jsou poskytovány zdarma. Při přípravě jídla se berou v úvahu speciální stravovací požadavky žáků. Náboženství se vyučuje podle stejných principů jako na základních školách. Studenti mají možnost studovat ve svém rodném jazyce a chodit na doučování.

Ke všeobecnému střednímu vzdělávání jsou způsobilí všichni studenti, kteří mají ukončené základní vzdělání nebo získali potřebné znalosti jiným způsobem. Na všeobecné střední školy i na jiné školy, které požadují ukončené základní vzdělání, se studenti hlásí pomocí systému jednotných přihlášek. Školy si studenty vybírají na základě jejich předchozích studijních výsledků. O místo na všeobecné střední škole se pomocí systému jednotných přihlášek mohou hlásit i studenti s vysvědčením vydaným v cizině. Studium na všeobecné střední škole je možné absolvovat externě na základě složení zkoušek.

Jednotný systém přihlášek

V rámci jednotného systému přihlášek na všeobecné střední školy a odborné střední školy se studenti mohou hlásit na pět různých škol. Stačí vyplnit jednu přihlášku a seřadit školy podle preferencí. Po odeslání přihlášky už pořadí škol nelze změnit. Přijímací zkoušky se konají dvakrát do roka; na jaře a na podzim. Jednotný systém přihlášek se nevztahuje na taneční, hudební a sportovní školy a také na školy, kde probíhá výuka v cizím jazyce.

Všeobecné střední školy si vybírají studenty především na základě jejich studijních výsledků, konkrétně podle známkového průměru v určitých předmětech ze základní školy nebo z jiného odpovídajícího výukového programu. Někdy se také využívají přijímací zkoušky nebo testy ověřující schopnost žáků učit se (tzv. aptitude tests). Některé všeobecné střední školy berou při výběru studentů v úvahu další znalosti uchazečů a jiné informace. Poskytovatel vzdělávání může také vyžadovat jazykový test pro uchazeče, jejichž mateřský jazyk není jazykem výuky.

Úřady a kontakty

Mladí imigranti a děti imigrantů se mohou zúčastnit letních kurzů ve svém rodném jazyce, které pořádá asociace letních středních škol (Summer high school association). Středoškoláci-imigranti mohou absolvovat týdenní nebo dvoutýdenní letní kurz, kde získají informace o finské společnosti a o možnostech uplatnění. Za letní školu se účtuje poplatek, který pokrývá ubytování a stravu, exkurze a volnočasové aktivity.

Organizace CIMO (Centrum pro mezinárodní mobilitu) funguje pod záštitou ministerstva školství a nabízí služby a expertízy na podporu internacionalizace vzdělávání, pracovního života, aktivit pro mládež a kulturního sektoru. CIMO poskytuje služby všem, kdo mají zájem o studium, praxi nebo zahraniční studentské výměny. Bližší informace jsou k dispozici v publikaci CIMO a na webových stránkách CIMO (www.cimo.fi).

www.edu.fi/english/SubPage.asp?path=500,574

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ruth Fraňková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.