Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Evropské jazykové portfolio - motivace, reflexe a sebehodnocení žáků
Odborný článek

Evropské jazykové portfolio - motivace, reflexe a sebehodnocení žáků

14. 9. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Milena Zbranková

Anotace

Inspirace pro používání alternativního nástroje hodnocení výsledků vzdělávání v cizích jazycích.

Článek je převzat z Moderního vyučování.


Učení se jazykům otvírá dětem už od ranného věku cestu k poznávání jiných kultur a umožňuje jim orientaci v širším světě, než je jen jejich domov. Zároveň by jim výuka jazyků měla přinášet nové zkušenosti, budit jejich zájem a radost ze získávání nových v praxi snadno použitelných a ověřitelných dovedností.

Velkým problémem bývá motivace žáků, zvláště v období puberty. Mnozí učitelé volí co nejpestřejší metody, snaží se děti zaujmout novými pomůckami a vynakládají velké množství energie na optimalizaci výuky, což se jim někdy více, někdy méně daří. Možná by pomohlo, kdyby si žáci více uvědomovali, co a proč se mají naučit, v jakém časovém horizontu, co už pro splnění svého cíle udělali a kde se nacházejí v současné době. K tomu potřebují zvládnout určitou reflexi, tj. musí se umět zastavit a zamyslit nad tím, co dělají, proč to dělají, co se jim už podařilo a stanovit určité cíle, kam by chtěli dojít. Každý, kdo se učí (a nejenom cizí jazyk), by se měl naučit také sebehodnocení. Každý pokrok by měl být zaznamenán. Důležité je umět porovnat své vlastní pokroky a nejen být hodnocen ve srovnání s ostatními.

Chyba by neměla být hodnocena jako nedostatečný výkon, ale jako krok v učebním procesu. Mnoho dětí má strach udělat chybu a v důsledku toho si řada z nich vypěstuje zábrany v komunikaci. Při výuce německého jazyka jsem měla dlouhá léta v učebně heslo: "Lieber fehlerhaft sprechen als fehlerfrei schweigen", což znamená: "Raději mluvit s chybami než mlčet bez chyb". Snažila jsem se, aby žáci reagovali v komunikativních situacích rychle, živě, přirozeně, třeba i s chybami, aby neformovali gramatická pravidla do vět příliš dlouho, protože účelná komunikace musí být založena na interakci obou komunikujících stran a více než na bezchybnosti projevu záleží na porozumění. Porozumění je zpětnou vazbou, kde se žák okamžitě dozvídá, jestli svůj úkol při komunikaci splnil nebo ne. Úroveň porozumění v mluveném a psaném projevu si pak žáci mohou ověřit na plnění úkolů jednotlivých úrovní Evropského jazykového portfolia.

Evropské jazykové portfolio pomáhá zjišťovat, jaké úrovně jsme v jednotlivých jazycích dosáhli, a věnuje pozornost i dovednostem základním, díky nimž se dokážeme domluvit o podstatných věcech jednoduchým způsobem. Vede nás k tomu, abychom si shromažďovali dokumenty o své komunikativní kompetenci v různých jazycích, abychom se učili sami sebe hodnotit podle jednotných evropských měřítek, abychom se nad svým učením hlouběji zamýšleli a vybírali si dílčí učební cíle. Portfolio může přispět k tomu, že se zlepší motivace žáků a studentů, učitelé v něm najdou významného pomocníka ujasňujícího a sjednocujícího učební požadavky.

Každé Evropské jazykové portfolio se skládá ze tří navzájem propojených částí: Jazykového pasu (záznamy o uživateli, o tom, které jazyky se učí a užívá), Jazykového životopisu (podněty k sebehodnocení, rozpracování jednotlivých cílů a dílčích úkolů) a osobní sbírky jazykových dokladů a prací (diplomy, osvědčení, dokumentace znalostí). Na jednotlivých stupních škol a v období dospělosti se používají odlišné verze. Portfolio užívá šesti mezinárodních jazykových úrovní (A1 až C2). Požadavky jsou rozpracovány v oblastech: poslech, čtení, ústní interakce, samostatný ústní projev a písemný projev.

Zkušenost s ověřováním Evropského jazykového portfolia se skupinou zpočátku jedenáctiletých žáků základní školy s rozšířenou výukou jazyků mě utvrdila v tom, že jeho používání vede u dětí k uvědomění širšího záběru svých jazykových dovedností. Děti nevidí cizí jazyk jen jako jeden z předmětů ve škole, ale jako prostředek dorozumění se s jinými lidmi. Do portfolia si zaznamenávají vše, co souvisí s jazyky a to nejen s výukou ve škole, ale hlavně to, co jim pomáhá rychleji a produktivněji získávat jazykové dovednosti. Kladou si jednoduché krátkodobé, později i dlouhodobější cíle, odhadují časový horizont jejich splnění a učí se hodnotit, jak dalece se jim to podařilo. Sebehodnocení je velmi náročné a zpočátku je třeba ho konzultovat s ostatními spolužáky a s vyučujícím. Postupně získávají žáci větší jistotu, rutinu a objektivitu. Plnění jednotlivých úkolů v úrovních A1 a A2 dokazovali všichni zpočátku před třídou, ve skupinách nebo ve dvojicích. Do složek portfolií si žáci zařazovali i vlastní nápady, malé projekty i školní práce. Učitel je při této práci koordinátorem a poradcem, neklasifikuje, pouze poskytne prostor v hodině, aby si žáci mohli jednou za čas portfolia porovnat, načerpat novou motivaci a inspiraci.

Součástí portfolia byly audiokazety, kam jsme nahrávali jednoduchá vyprávění, a fotoalba, do kterých si žáci popisovali zážitky z exkurzí a výletů (např. do Rakouska a SRN). Společně jsme přečetli jednu německou knihu, což bylo motivací pro další četbu literatury v němčině a angličtině. Hodně času jsme věnovali dramatizaci jednoduchých hříček, pohádek a situací pro spolužáky z jiných tříd. Děti, které prošly tímto způsobem výuky, mají ve srovnání s ostatními mnohem vyšší motivaci. Většina z nich umí rovněž zdůraznit své přednosti, což je u českých žáků spíše výjimkou.

Rada Evropy klade jako jeden z důležitých cílů jazykové výuky podporu autonomie studenta a celoživotní vzdělávání. Proto je třeba se vstupem do Evropské unie využít všech prostředků, které pomáhají zlepšovat motivaci, rozvíjet schopnost sebereflexe a sebehodnocení a tím přebírat postupně větší odpovědnost za vlastní učení. Evropské jazykové portfolio k tomu může velkou měrou přispět.

Kde je možno získat další informace?

Evropské jazykové portfolio pro žáky do 11 let, Fraus Plzeň 2002
Evropské jazykové portfolio pro žáky a žákyně ve věku 11-15 let, Fortuna Praha 2001
Evropské jazykové portfolio pro studenty ve věku 15-19 let, Scientia, Praha 2001
Little,D., Perclová,R. Evropské jazykové portfolio, příručka pro učitele a školitele, MŠMT, Praha 2001
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Univerzita Palackého, Olomouc 2002
Materiály MŠMT na webových stránkách MŠMT www.msmt.cz

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Autoevaluace školy