Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Výsledky vzdělávání žáků a studentů - charakteristika oblasti
Odborný článek

Výsledky vzdělávání žáků a studentů - charakteristika oblasti

11. 9. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Martin Chvál

Anotace

O tom, co v sobě zahrnuje oblast autoevaluace Výsledky vzdělávání žáků a studentů.

Výsledky vzdělávání jsou jednou z nejdůležitějších oblastí, kterých by se vlastní hodnocení školy mělo týkat. Význam této oblasti je ještě zvýrazněn autonomií škol při vytváření školních vzdělávacích programů, a to v následujících souvislostech:

  1. Podle § 12 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) je vlastní hodnocení školy "východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy a jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí".
  2. Podle § 174 školského zákona Česká školní inspekce "zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů".
  3. Podle § 7 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 15/2005 jsou "údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školním vzdělávacím programem a podle poskytovaného stupně vzdělání včetně výsledků závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií" povinnou součástí výroční zprávy školy.

Pro hodnocení výsledků vzdělávání je tedy důležitá:

  • vazba na cíle vzdělávání - v případě vlastního hodnocení školy zejména na cíle stanovené v ŠVP, resp. na záměry školy, výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy či další vymezení cílového charakteru;
  • interpretace a zhodnocení výsledků v kontextu podmínek, průběhu a podpory vzdělávání v konkrétní škole;
  • systematičnost a transparentnost postupů získávání a evidence informací o výsledcích vzdělávání žáků a studentů - podobně jako je tomu i v jiných oblastech evaluace.

V obecné rovině vychází ŠVP z RVP. Škola musí usilovat o dosažení cílů stanovených školským zákonem (§ 2, odst. 2) i RVP. Tyto cíle by měly být v ŠVP dále specifikovány, upřesněny, rozšířeny.

Přesnější specifikace cíle znamená možnost evidentnějšího postupu ověření jeho dosažení.

O dosažení cíle obecnějšího charakteru lze usuzovat na základě zobecnění informací o dosažení cílů dílčích. Dále lze v případě posuzování dosažení obecných cílů volit i cestu přímé prezentace produktů činností žáků a spoléhat se tak na nepochybnost určitých dovedností (zde možná i kompetencí), kterými žáci musí disponovat, aby dosáhli prezentovaných výsledků.

Za obecné cíle vzdělávání lze v tomto smyslu považovat nejen cíle ze školského zákona, ale i klíčové kompetence z RVP.

Určitým mezistupněm je specifikace klíčových kompetencí v RVP.

Teprve očekávané výstupy u jednotlivých vzdělávacích oborů jsou jasnou specifikací. Tyto výstupy jsou ověřitelné. Navíc jsou tyto výstupy na konci 5. ročníku a 9. ročníku závazné.

Cíle v ŠVP by tedy měly být rovněž specifikovány až na úroveň školních očekávaných výstupů, které musí být formulovány tak, aby byly ověřitelné. Ověřitelnost znamená, že existují úkolové situace, které lze postavit jako podněty pro žáky. To, jak se žák s určitým typem úkolových situací umí vypořádat, napovídá, zda dosáhl či nedosáhl stanoveného cíle.

Teprve ověřením skupiny očekávaných výstupů spolu s výsledky z komplexnějších úkolů k řešení, kdy je potřeba souhry více schopností a dovedností, lze usuzovat na dosažení dílčích aspektů klíčových kompetencí a dále pak na dosažení klíčových kompetencí jako takových.

Tento způsob ověřování musí být systematický, aby nedocházelo ke zjednodušeným zobecňováním o dosahování klíčových kompetencí tehdy, když si žák jednorázově poradí s nějakým dílčím úkolem. Tento způsob musí být i transparentní, aby byl přesvědčivý.

Pro vlastní hodnocení školy je důležité nejen stanovení cílů a jejich specifikace, ale i míra jejich dosažení u žáků a studentů. Je potřeba si stanovit, které cíle musí být dosaženy všemi žáky a ke kterým cílům jsou všichni žáci společně vedeni a míra jejich dosažení je pro žáky individuální. Toto je důležité při hodnocení dosažených výsledků vzdělávání ve škole.

Příklady metod zahrnujících v sobě úkolové situace, prostřednictvím kterých lze získávat evidenci o dosažení stanovených cílů vzdělávání:

  • rozhovor se žákem;
  • písemná práce;
  • didaktický test;
  • domácí úkol;
  • úkol k řešení prostřednictvím praktické činnosti;
  • sportovní či umělecký výkon;
  • individuální žákovský projekt;
  • skupinový žákovský projekt.

Nejedná se o úplný a nepřekrývající výčet. Tyto příklady jsou spíše pro inspiraci. Každá metoda s úkolovými situacemi má své výhody, ale i svá omezení. Některé nám přinášejí přesnější výsledky o některých dílčích aspektech klíčových kompetencí (didaktické testy), jiné nám mohou napovědět více o dosažení klíčových kompetencí jako takových (skupinový žákovský projekt), ale s větší mírou spekulativnosti. Při hodnocení výsledků vzdělávání je proto vhodné používat více způsobů ověřování dosažení stanovených cílů. Rovněž je vhodné využívat k prezentaci výsledků vzdělávání i vlastní produkty činností žáků, které samy o sobě - a často nejvýmluvněji - přesvědčují o tom, co žáci umí. V této souvislosti se hovoří o žákovském portfoliu (či osobní složce žáka) jako nástroji systematické evidence výsledků vzdělávání u jednotlivých žáků.

K tomu, aby mohly být zjištěné výsledky vzdělávání využívány pro vlastní hodnocení školy, je potřeba je formalizovat (známky, body, slovní hodnocení…), systematicky evidovat a po určitém čase i vyhodnocovat. Teprve vlastní vyhodnocení systematicky evidovaných výsledků vzdělávání, včetně stanovení cílů v této oblasti pro další období, lze považovat za smysluplnou součást vlastního hodnocení školy. Pouhá evidence výsledků vzdělávání (např. kolik žáků mělo jaké známky) je z tohoto hlediska spíše monitoringem vzdělávacích výsledků. Bez monitoringu však nelze vlastní hodnocení školy realizovat.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Autoevaluace školy