Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Pojetí výuky zeměpisu (geografie) v britském kurikulu
Odborný článek

Pojetí výuky zeměpisu (geografie) v britském kurikulu

4. 9. 2006 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Jaroslav Vávra Ph.D.

Anotace

Článek je překladem britského geografického kurikula pro stupeň KS 3 (žáci ve věku 11 - 14 let)

 


Tento překlad vznikl jako reakce na článek
Pojetí výuky dějepisu v britském kurikulu. Mým záměrem bylo vytvořit studijní materiál pro české učitele a umožnit jim srovnání dějepisného a zeměpisného (geografického) kurikula ve stupni Key stage 3 a dát i možnost porovnat část geografického kurikula českého (v RVP ZV) a britského (správně anglického/velšského).


Vědomosti, dovednosti a porozumění

Výuka by měla podporovat "geografické bádání/zjišťování a dovednosti" při rozvoji "vědomostí a porozumění místům, geografickému rozmístění a procesům" a pochopení "environmentálních změn a udržitelného rozvoje".

Geografické bádání/zjišťování a dovednosti

Pro pochopení geografického bádání/zjišťování by se žáci měli naučit:

  1. klást geografické otázky (např. Jak a proč se tato krajina mění?, Jaké mají tyto změny dopady?, Co si o tom myslíš?) a identifikovat problémy;
  2. navrhnout vhodný postup pro zjišťování/bádání (např. shromáždit názory na problém a konkrétní důkazy o daném lokálním problému, použít jich při vytváření závěru);
  3. shromáždit záznamy a předložit důkazy (např. statistické údaje o zemích, data o charakteristice říčního toku);
  4. analyzovat a hodnotit důkazy, vyvozovat a obhájit své závěry, např. analyzovat statistická data, mapy a grafy, hodnotit prospekty (pro žáky srozumitelné materiály), které poskytují různé pohledy na zjištěný problém;
  5. vyhodnotit, jaký vliv mají postoje a hodnoty lidí, včetně samotných žáků, na nejednoznačnost v současných otázkách sociálních, environmentálních, ekonomických a politických, a vysvětlit a hlouběji pochopit jejich hodnoty a postoje, které se vztahují k těmto problémům (srovnej s vyučovací jednotkou "Představy (images) o státě" na konci tohoto textu);
  6. komunikovat správně, věcně i formálně vzhledem k publiku (např. používat publikačních nástrojů, jako je vytvoření prospektu, situačního náčrtu, přesvědčivé a logicky uspořádané písemné charakteristiky místa).

Pro hlubší rozvíjení geografických dovedností by se žáci měli naučit:

  1. používat rozsáhlou geografickou terminologii (např. povodí, regenerace města);
  2. vybírat a používat vhodné techniky při práci v terénu (např. průzkum v oblasti land-use, záznam a uspořádání dat) a nástroje (např. digitální fotoaparát);
  3. používat atlasy a glóby, mapy a plány v různých měřítkách, včetně topografických map v měřítku 1:25 000 a 1:50 000;
  4. vybírat a používat sekundární zdroje důkazů, včetně fotografií (i letecké snímky), družicových snímků a důkazů, které získají pomocí počítače (např. z internetu);
  5. nakreslit mapy a plány v různých měřítkách s použitím symbolů, mapové legendy a měřítka (např. situační náčrty s poznámkami) a vybrat a použít vhodné grafické techniky k prezentaci důkazů na mapách a diagramech (např. výsečový graf, kartogram), včetně využití počítačů (např. využití mapového softwaru pro rozmístění obchodů a služeb ve středu města);
  6. různými způsoby komunikovat, včetně využití ICT (např. vytvoření zprávy o environmentálním problému, výměna dat z terénního cvičení pomocí e-mailu);
  7. rozhodovací dovednosti, včetně použití ICT (např. použití tabulkového procesoru, s jehož pomocí najdou nejvhodnější umístění obchodu v daném místě).
Vědomosti o místech a jejich porozumění

Žáci by se měli naučit:

  1. studovat polohu míst a jejich prostředí, získávat informace ze zpráv o místech a o jejich prostředí a pochopit významná místa a jejich prostředí;
  2. popsat celostátní, mezinárodní a globální kontext studovaných míst (např. oblast okraje tichomořské litosférické desky nebo státy Evropské unie);
  3. popsat a vysvětlit přírodní a humánní rysy, které vytvářejí odlišné charaktery míst;
  4. vysvětlit, jak a proč dochází v určitých místech ke změnám a k problémům, které vyplývají z těchto změn;
  5. vysvětlit vzájemné propojení/provázání míst (např. obchodem, zahraniční pomocí, mezinárodním turistickým ruchem, kyselými dešti) a kriticky zhodnotit ideu globálního občanství.
Vědomosti a porozumění geografickému rozmístění a procesům

Žáci by se měli naučit:

  1. popsat a vysvětlit rozmístění přírodních a humánních charakteristických rysů a dát je do souvislosti s charakterem míst a s přírodním prostředím;
  2. identifikovat, popsat a vysvětlit přírodní a humánní procesy a jejich dopady na místa a přírodní prostředí.
Vědomosti a porozumění přírodním/environmentálním změnám a udržitelnému rozvoji
Žáci by se měli naučit:
  1. popsat a vysvětlit environmentální změny (např. odlesňování, eroze půdy) a zjistit různé způsoby, jak na tyto změny reagovat (zabránit jim);
  2. kriticky hodnotit představu udržitelného rozvoje a zjistit dopady této představy na lidi, místa a přírodní prostředí, na náš život.

Vymezení studia

Během školního stupně (žáci ve věku 11 - 14 let) by žáci měli porozumět, získat dovednosti a vědomosti studiem dvou států a deseti témat.

Vybrané státy se musí výrazně lišit ekonomických rozvojem (vyspělostí), včetně:

  1. regionálních rozdílů, které existují uvnitř každé zvolené země s jejich příčinami a následky;
  2. zdůvodnění současné stavu daných zemí (větší nebo menší vyspělost).

Témata:

1. Tektonické procesy a jejich dopady na krajinu a obyvatele, včetně:

  • globálního rozmístění tektonické aktivity a jejího vztahu k okrajům litosférických desek;
  • charakteru, příčin a účinků zemětřesení a sopečných erupcí;
  • reakcí lidí na rizika, která jsou s nimi spojená.

2. Geomorfologické procesy a jejich účinky na krajinu a obyvatele, včetně:

  • procesů, které způsobují odlišnosti krajinných forem, vlivů typu hornin a zvětrávání;
  • příčin a důsledků nebezpečí přírodních katastrof (např. záplavy, svahové sesuvy) a reakcí lidí na tato nebezpečí/katastrofy.

3. Jak a proč se mění počasí/podnebí, včetně:

  • rozdílu mezi počasím a podnebím;
  • složek a vazeb v oběhu vody;
  • toho, jaké charakteristiky počasí a podnebí se mění podle místa a proč.

4. Ekosystémy - jak přírodní a humánní procesy ovlivňují vegetaci, včetně:

  • charakteristiky a rozmístění velkých biomů (např. savany, tropické pralesy, lesy mírného pásu);
  • toho, jak ekosystémy určitého biomu jsou vázány na podnebí, půdu a lidské aktivity.

5. Rozmístění obyvatelstva a změny, včetně:

  • globálního rozmístění obyvatelstva;
  • příčin a následků změn obyvatelstva regionů a států, včetně migrace;
  • vztahů mezi obyvatelstvem a zdroji.

6. Změny v sídlení struktuře, včetně:

  • důvodů pro umístění, růstu a charakteristiky individuálního osídlení;
  • toho, jak a proč se zabezpečování zboží a služeb v sídlech mění;
  • toho, jak a proč se objevují změny ve funkci sídla a jakými změnami a odlišnými způsoby dopadají na příslušné skupiny lidí;
  • rozmístění a změny v land-use (využití ploch) města.

7. Změny v distribuci ekonomických aktivit a jejich dopadů, včetně:

  • typů a kategorií ekonomických aktivit;
  • geografické distribuce jedné nebo více ekonomických aktivit (např. farmaření, cestovní ruch);
  • toho, jak a proč se distribuce měnila a mění (např. dopady nových technologií) a účinky takovýchto změn.

8. Vývoj, včetně:

  • způsobu identifikace rozdílů ve vývoji v rámci jedné země i mezi zeměmi;
  • účinků odlišností ve vývoji na kvalitu života různých skupin lidí;
  • vzájemných vazeb mezi státy a dalších faktorů, které mají vliv na vývoj.

9. Environmentální problémy, včetně:

  • toho, jaký vliv mají protichůdné požadavky na přírodní prostředí;
  • toho, jaké pokusy/útoky a proč se plánují a dělají v přírodním prostředí;
  • plánování činností, které mají vliv na přírodní prostředí a dané místo, a jejich dopadů na obyvatele (např. plánování a uskutečňování obnovy pobřeží, stavba zásobníků vody).

10. Problémy se zdroji, včetně:

  • zdrojů a zásob;
  • využívání zdrojů a dopadů tohoto využívání na přírodní prostředí;
  • plánování využítí zdrojů a realizace těchto plánů (např. snižování spotřeby energie, rozvoj alternativních zdrojů energie).

V rámci studia zemí a témat by se žáci měli:

  1. seznamovat s různými měřítky - lokální, regionální, celostátní, mezinárodní a globální;
  2. studovat různé části světa a odlišné typy přírodních prostředí, včetně lokálních míst, UK, EU a v částech světa na různé ekonomické úrovni;
  3. provádět terénní cvičení a učit se mimo budovy školy;
  4. studovat problémy, které jsou tematicky a místně (topicky) významné.

Cíle

Úroveň 1
Žáci prokazují vědomosti, dovednosti a porozumění v lokálním měřítku. Rozpoznávají a vypozorují přírodní a humánní charakteristické rysy lokalit. Vyjádří své názory na tyto rysy lokalit. Využívají zdroje, které jsou jim předloženy, provedou vlastní pozorování, ptají se a reagují na otázky, které se týkají daných míst a přírodního prostředí.

Úroveň 2
Žáci prokazují vědomosti, dovednosti a porozumění v lokálním měřítku. Popisují přírodní a humánní charakteristické rysy míst, zjišťují a pozorují tyto rysy, které dávají místům jejich charakter. Prokazují vědomosti o místech, které nezahrnují jen jejich vlastní lokalitu. Vyjadřují názory na přírodní prostředí lokality a zjišťují, jak lidé zasahují do přírodního prostředí. Provádějí jednoduché úkoly a vybírají užitečné zdroje, které jim jsou předloženy. Používají tyto informace a k tomu svá vlastní pozorování, aby se ptali a odpovídali na otázky o místech a přírodním prostředí. Začínají používat vhodnou geografickou terminologii.

Úroveň 3
Žáci prokazují vědomosti, dovednosti a porozumění v lokálním měřítku. Popisují a srovnávají přírodní a humánní charakteristické rysy různých lokalit a dovedou vysvětlit, proč se některé tyto rysy v lokalitách vyskytují. Uvědomují si, že různá místa mohou mít jak podobné, tak odlišné charakteristické rysy. Dovedou zdůvodňovat výsledky svých pozorování, které jsou jim oporou pro jejich názory a hodnocení míst a přírodních prostředí. Zjišťují, jak lidé usilují o zlepšení a udržení přírodního prostředí. Využívají dovedností a zdrojů pro dokazování takovým způsobem, aby byli schopni odpovídat na celou řadu geografických otázek, v komunikaci o svých zjištěních začínají používat geografickou terminologii.

Úroveň 4
Žáci prokazují vědomosti, dovednosti a porozumění ve studiu míst a přírodních prostředí v širokém měřítku a ve studiu různých částí světa. Začínají zjišťovat a popisovat geografické rozmístění a hodnotit významy v chápání míst, jejich umístění, a to ze širšího hlediska. Zjišťují a popisují přírodní a humánní procesy. Začínají rozumět, jak dochází ke změnám charakteristických rysů míst a jak tyto změny ovlivňují životy a aktivity lidí, kteří v daném místě/prostředí žijí. Rozumějí tomu, jak lidé mohou zlepšit, ale také zhoršit přírodní prostředí. Vysvětlují své názory a názory jiných lidí, které se týkají změn přírodního prostředí. S nápomocí dovedou pokládat vhodné geografické otázky a používat řadu geografických dovedností ze stupně Key stage 2 nebo 3, které jim pomáhají ve zkoumání míst a přírodních prostředí. Používají primární a sekundární zdroje pro nalezení důkazů a v komunikaci o svých zjištěních používají příslušnou terminologii.

Úroveň 5
Žáci prokazují vědomosti, dovednosti a porozumění ve studiu míst a přírodních prostředí v širokém měřítku a ve studiu různých částí světa. Popisují a začínají vysvětlovat rozmístění v geografických prostředích, přírodní a humánní procesy. Popisují, jak tyto procesy mohou vést k podobnostem a odlišnostem přírodních prostředí na různých místech a v životě lidí, kteří tam žijí. Rozpoznávají některé vazby a vztahy, které tato místa činí na sobě závislá. Navrhují vysvětlení, jak lidské aktivity způsobují změny, a vysvětlují i různé názory lidí na tyto změny. Zjišťují, jak lidé dosahují udržitelnosti přírodního prostředí. Vysvětlují své vlastní názory a začínají klást relevantní geografické otázky a zjišťovat sporné body. S nápomocí vyberou a používají vhodné dovednosti a způsoby prezentace informací, které získali ze stupně Key stage 2 a 3, a to takovým způsobem, aby jim to pomohlo ve zkoumání míst a přírodního prostředí. Vybírají informace a zdroje tak, aby získali důkazy, které pak použijí v hodnověrných závěrech, které jsou na konci jejich šetření. Svá zjištění prezentují graficky i písemně.

Úroveň 6
Žáci prokazují vědomosti, dovednosti a porozumění ve studiu širokého rozsahu míst a přírodních prostředí v různých měřítkách, od lokálních po globální, a v různých částech světa. Popisují a vysvětlují řadu přírodních a humánních procesů a zjišťují, že tyto procesy se navzájem ovlivňují tak, že vytvářejí charakteristické rysy určitého místa. Popisují způsoby, jakými fungují přírodní a humánní procesy v různých měřítkách, jak vytvářejí geografické rozmístění a jak vedou na určitých místech ke změnám. Dovedou ohodnotit význam mnoha vazeb a vztahů, které způsobují závislost míst na sobě navzájem. Rozpoznávají, jak mohou vznikat protichůdné požadavky na přírodní prostředí, a srovnávají různé přístupy k zacházení s přírodním prostředím. Hodnotí různé hodnoty a postoje, včetně svých vlastních, které vedou k různým přístupům, které mají různé dopady na lidi a místa. S nápomocí navrhují relevantní geografické otázky a sporné body a navrhují vhodný postup pro zjišťování/výzkum. Vyberou řadu dovedností a zdrojů k získání důkazů, které získali ze stupně Key stage 3, a efektivně je používají ve svém zjišťování. Prezentují svá zjištění v logickém uspořádání. Dosažené závěry jsou ve shodě s důkazy.

Úroveň 7
Žáci prokazují vědomosti, dovednosti a porozumění ve studiu širokého rozsahu místa a přírodních prostředí v různých měřítkách, od lokálních po globální, a pro různé části světa. Popisují vzájemná působení (interakce) uvnitř přírodních a humánních procesů i mezi nimi a ukazují, jak tyto interakce vytvářejí geografické rozmístění a jsou nápomocny změnám míst a přírodních prostředí. Rozumí řadě faktorů, včetně hodnot a postojů lidí, jejich vlivu na rozhodování o místech a o přírodních prostředích. Používají tohoto porozumění k tomu, aby vysvětlili výsledky změn. Vyhodnotí, jak přírodní prostředí určitého místa a v životě lidí, kteří tam žijí, ovlivňuje aktivity lidí a dění v jiných místech. Zjišťují, že lidské aktivity, včetně jejich vlastních, mohou mít nezamýšlené důsledky na prostředí a že tyto změny mohou někdy vést ke konfliktu. Hodnotí, jak uvažování o udržitelném rozvoji ovlivňuje plánování a realizace projektů v přírodním prostředí i s vlivem na zdroje. Jak roste samostatnost žáků ve vědomostech a v porozumění, rozpoznají geografické otázky a sporné body, stanoví vlastní postup pro zjišťování/výzkum. Vyberou a použijí vhodné a rozsáhlé dovednosti ze stupně Key stage 3. Kriticky posuzují zdroje důkazů, prezentují přehledy a svá zjištění s dobrou argumentací a začínají dosahovat závěrů, které jsou podloženy i teoreticky.

Úroveň 8
Žáci prokazují vědomosti, dovednosti a porozumění ve studiu širokého rozsahu místa a přírodních prostředí v různých měřítkách, od lokálních po globální, a pro různé části světa. Nabízejí vysvětlení vzájemných interakcí uvnitř i mezi přírodními a humánními procesy. Vysvětlují změny charakteristik míst v čase a to v rámci umístění (lokalizace), přírodních a humánních procesů a interakcí s jinými místy. Začínají chápat rozdílnost (disparitu) ve vývoji a rozumějí rozsahu a komplexitě faktorů, které přispívají ke kvalitě života v různých místech. Rozpoznají příčiny a následky, které se týkají problémů přírodního prostředí a rozumějí různým názorům na tuto problematiku i různým přístupům, jak je řešit. Rozumějí jak smyslu udržitelného rozvoje, jak může ovlivnit jejich vlastní život, právě tak jako i plánování a realizacím různých projektů v přírodním prostředí i využívaní jejich zdrojů. Pro ilustraci používají příklady. Dovedou samostatně přijít na vhodné geografické otázky a sporné body a používají efektivní postup pro zjišťování/průzkum. Vyberou z široké škály dovedností, které jim nabízí stupeň key stage 3, a přesně a efektivně je využívají. Kriticky hodnotí důkazové zdroje před tím, než je použijí ve zjišťování/průzkumu. Výsledky průzkumu prezentují v ucelených a logicky uspořádaných přehledech, které podpírají argumenty. Dosahují závěrů, které mají oporu v teorii.

Výjimečný výkon
Žáci prokazují znalosti, dovednosti a porozumění ve studiu širokého rozsahu místa a přírodních prostředí v různých měřítcích, od lokálních po globální a ve studiu různých částí světa. Vysvětlují vzájemné interakce uvnitř i mezi přírodními a humánními procesy. Odvolávají se na celou řadu geografických faktorů, aby vysvětlili a předpověděli změny, které jsou v čase příznačné pro zkoumaná místa. Rozumějí alternativním přístupům, které se vztahují k vývoji a k důsledkům těchto přístupů, v kvalitě života na různých místech. Ohodnotí relativní přednosti různých způsobů, jak řešit problémy přírodního prostředí, a chápou/hodnotí své názory vůči těmto různým přístupům. Rozumějí tomu, jak chápat udržitelný rozvoj, který může ovlivnit jejich vlastní život stejně jako plánování a realizace projektů v přírodním prostředí a využívání jejich zdrojů. Pro ilustraci používají celou řadu příkladů. Selektivně vybírají geografické představy a teorie a přesně používají mnoha vhodných dovedností a důkazových zdrojů, které jsou součásti stupně key stage 3. Provádějí samostatně geografická zjišťování/průzkum v různých měřítcích. Kriticky hodnotí zdroje důkazů a prezentují logická uspořádaní argumentů a prezentují je efektivně a přesně v závěrech, které jsou shodné s teoriemi. Svou práci hodnotí s návrhy na zlepšení, pokud jde o přístup a o další informace.

Vzdělávací jednotky

  1. Úvodní jednotka
  2. Nepokojná Země - zemětřesení a sopky
  3. Lidé žijí po celé Zemi
  4. Potopa - jak ji lidé zvládají?
  5. Poznávání Anglie
  6. Svět sportu
  7. Řeky - terénní cvičení
  8. Přírodní prostředí na pobřeží
  9. Nakupování - v minulosti, dnes a v budoucnosti
  10. Různé počasí v Evropě
  11. Zkoumání Brazílie
  12. Představy (images) o státě
  13. Anglické krajiny na vápenci
  14. Dovedeme si poradit se Zemí? Ekosystémy, obyvatelstvo a zdroje
  15. Kriminalita a místní komunita
  16. Co je to rozvoj?
  17. Změny v hospodářské geografii Francie
  18. Globální módní průmysl
  19. Cestovní ruch - je pro nás dobrý nebo špatný?
  20. Srovnání států
  21. Virtuální sopky a zemětřesení na internetu
  22. Těžba na internetu
  23. Lokálně jednat s globálními dopady
  24. Cestovní pas pro celý svět
Příklad vzdělávací jednotky 12: Představy (images) o státě

Zdroj:
www.standards.dfes.gov.uk/schemes2/secondary_geography/geo12/?version=1

Charakteristika jednotky

Cílem této jednotky je zlepšit porozumění žáků o místech. Nápomocné jsou otázky k jejich počátečním dojmům z nějakého státu. Žáci zkoumají jak stereotypy, které se o státech vytvořily, tak také možnost jak tyto stereotypy překonat. Žáci se dozvědí, jak poznat předsudky v různých zdrojích informací, jak analyzovat textové informace, fotografie, filmy a videa.

Tato jednotka ukazuje neobvyklý způsob jak představit nějakou zemi. Může být použita jako příloha k jednotce 11 "Zkoumání Brazílie" nebo i pro jiné místo, na které je celá jednotka zaměřena. Avšak nelze tuto jednotku považovat za kompletní studium nějaké země.

Jednotka má mezipředmětový vztah k občanské nauce: jednotka 17 (Vztahy a vazby školy na místní komunitu) a měla by mít 4 až 7 hodin.

Sekce

Jednotka je rozdělena na sekce. Každá sekce obsahuje uspořádané aktivity s odpovídajícími konkrétními cíli/úkoly a výstupy.

  1. Jak tato místa vypadají?
  2. Jaké pocity fotograf vytváří v pozorovateli?
  3. Jaké sdělení obrazy dávají?
  4. Kdo vybral tyto záběry? Proč zrovna tyto záběry?
  5. Vypovídají záběry celou "pravdu" o daném místě?
Příklad Sekce 1: Jak tato místa vypadají?
Cíle/Úkoly

Žáci by se měli naučit:

  1. Jak klasifikovat informace, které jsou zaznamenány na digitální fotoaparát.
  2. Používat sekundární zdroje jako důkazy, včetně fotografií.
Aktivity Výstupy
Žáci
  • práce s digitálním fotoaparátem - žáci se ptají, co je na fotografiích: přírodní prostředí (N), ekonomika (E), sociální věci (S), kdo rozhodl? - politické věci (W).
  • dát žákům vybrané fotografie a požádat je, aby si ve dvojicích sedli zády k sobě. Jeden žák popisuje, co vidí, druhý kreslí, co je mu popisováno. Přitom využívá to, co se dozvěděl z předešlé aktivity
  • používají digitální fotoaparát při analyzování fotografie
  • přesně a správně na fotografii rozlišují přírodní a humánní charakteristické rysy
  • popisují obrázek tak, že druhý žák je schopen jej nakreslit

 

Literatura a použité zdroje

[1] – Curriculum Online. [cit. 2006-09-04]. Dostupný z WWW: [www.curriculumonline.gov.uk/default.htm].
[2] – National Curriculum in Action. [cit. 2006-09-04]. Dostupný z WWW: [www.ncaction.org.uk/index.htm ].
[3] – National Curriculum online. [cit. 2006-09-04]. Dostupný z WWW: [www.nc.uk.net/webdav/harmonise?Page/@id=6016 ].
[4] – SchemesofWork. The Standard Site. Department for Education and Skills. Geography at key stage 3. [cit. 2006-09-04]. Dostupný z WWW: [www.standards.dfes.gov.uk/schemes2/secondary_geography/?view=get].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Jaroslav Vávra Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Zeměpis (geografie)