Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Pracovní činnost skupiny G: Otevřený prostor vzdělávání a aktivní občanství
Odborný článek

Pracovní činnost skupiny G: Otevřený prostor vzdělávání a aktivní občanství

31. 8. 2004 Základní vzdělávání
Autor
Klára Bezděková

Anotace

Článek seznamuje s výsledky pracovní skupiny G zabývající se problematikou aktivního občanství ve vzdělávání a s dopadem doporučení Evropské komise na dění v ČR.

K naplnění cílů Lisabonské strategie (blíže zde, zde a zde) bylo v roce 2003 ustaveno 9 pracovních skupin. Jedna z nich, pracovní skupina G, se zaměřuje především na prostředí otevřené pro vzdělávání, sociální soudržnost, aktivní občanství a rovné příležitosti. Činnost pracovní skupiny G je od ledna roku 2004 soustředěna zejména na dva základní tematické okruhy:

1) Znevýhodnění občané a celoživotní učení
2) Celoživotní učení pro aktivní občanství

Vzhledem k jasnému vymezení témat mohla dojít skupina ke komplexnímu pojetí obou problematik a k detailnímu rozpracování podkladů, které byly prezentovány na zatím posledním pracovním setkání. V rámci tohoto setkání všichni členové společně dopracovali text do podoby takových podkladů, které může oddělení pro vzdělávání v Evropské komisi prezentovat jako politická doporučení Evropské komise jednotlivým členským státům. Tyto závěry se dále dopracovávají do konečné podoby před odevzdáním a pravděpodobně nedoznají výraznějších změn. V současné době vypadají doporučení v rámci dvou hlavních oblastí následovně:

Závěry skupiny zaměřené na demokratické občanství jsou následující:
Základní politický rámec:
  • Vzdělávání pro demokratické občanství musí být souvislé a dobře koordinované.

  • Důležité je zahrnout v rámci jednotlivých zemí do legislativních jiných odpovídajících struktur koncept kurikula, které je zaměřené na demokratické občanství.

  • Využít jakoukoli příležitost pro integraci vzdělávání k demokratickému občanství v rámci všech vhodných struktur.

Konkrétní kroky:
  • Prioritou je vzdělávání klíčových osob, především učitelů, ředitelů škol, administrátorů, zástupců rodičů a žáků.

  • Součástí politiky je podpora rozvoje inovativních pedagogických metod a výukových materiálů, učení se z existujících příkladů dobré praxe, které již byly implementovány na národní či evropské úrovni.

  • Vytvořit monitorovací a evaluační systém (na národních úrovních), na základě kterého by bylo možné sledovat zlepšování a udržitelný rozvoj.

Learning by doing:
  • Důležitá je podpora konkrétních projektů (zejména těch, které se zaměřují jak na výuku demokracie, tak těch, které mají za cíl uplatňování demokratických principů).

  • Rozvoj politik vzdělávání pro demokratické občanství by měl podporovat přístup a spolupráci všech sociálních partnerů, včetně zaměstnavatelů.

Závěry skupiny zaměřené na sociální soudržnost:
Základní princip:

Veškeré politiky a aktivity se mají prioritně zaměřit na toho, kdo se vzdělává. Učící se jedinec je středem celého vzdělávacího procesu.

Doporučení:
  • Změny v legislativě - členské země EU mají legislativně zakotvit problematiku sociální inkluze; problematika má být také součástí všech oblastí celoživotního učení.

  • Zvýšit atraktivitu učení pro znevýhodněné občany (prostřednictvím poradenství, možností druhé šance, zvýšením pracovních příležitostí a šancí na zaměstnanost, optimálním využíváním ICT, zlepšením přístupu ke vzdělávání a vytvořením vhodného prostředí pro učení se atp.).

  • Zlepšit řídící systém a standardy ve vzdělávání (součástí doporučení je maximální využití všech stávajících zdrojů, rozvoj evaluačních nástrojů, monitorování výsledků atp.).

  • Investice do kvality (využít dodatečné finanční zdroje pro zlepšení kvality celoživotního učení, podporovat nové kvalifikované zaměstnance, kteří jsou orientováni na znevýhodněné osoby, investovat do možností, které zajistí lepší přístup znevýhodněných osob ke vzdělávání, vytvořit virtuální knihovny se specializovaným učebním materiálem, zajistit sběr dat ohledně vzdělávání a vzdělávacích příležitostí).

  • Zahrnout občanskou společnost (zlepšit sociální a kulturní prostředí pomocí rozvoje společenského a lidského kapitálu, učení se předcházet rizikům, která vedou ke zranění, atp.).

Dopad doporučení Evropské komise na dění v ČR

Práce pracovních skupin EK je založena na principu OMC (Open Metod of Co-ordination). Součástí této metody je otevřený konzultační proces zúčastněných partnerů, formulace závěrů, doprovázená sledováním aktivit v terénu, hledání způsobů měření dosažených výsledků a shromažďování příkladů dobré praxe, které vytvářejí inspirativní prostředí. Ve své podstatě to také znamená, že EK nemůže ČR nařídit implementaci výše uvedených priorit do vzdělávacího systému. Proto se ale konzultačního procesu účastní zástupci jednotlivých zemí, aby jednotlivé priority vznikaly na základě společného konsenzu a na základě reálných potřeb jednotlivých národních prostředí.

Česká republika podniká celou řadu kroků, které jsou ve shodě s výše uvedenými prioritami. Například požadavek na legislativní zakotvení rovného přístupu ke vzdělávání se objevuje jak v předkládaném školském zákoně, tak je formulován v připravovaném zákoně o dalším vzdělávání.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypisuje celou řadu rozvojových programů, které jsou zaměřeny na sociální inkluzi. Velkou pozornost věnuje také znevýhodněným skupinám, zejména dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, multikulturní výchově a romské integraci. Pro tyto skupiny chce také MŠMT využít finanční podpory ESF, v rámci opatření 3.1, specifického cíle 8 - "Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami."

Oblast výchovy a vzdělávání k demokratickému občanství se MŠMT snaží implementovat do kurikula. Role demokratického občanství se posiluje pomocí rámcových vzdělávacích programů. Podle rámcového vzdělávacího programu se "Výchova k občanství zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti."1

Z projektů, které se zabývají mimokurikální výchovou a vzděláváním k demokratickému občanství, je to např. projekt OBČAN. Hlavním cílem toho programu je rozvíjet u žáků a studentů pochopení významu aktivního občanství i znalostí a dovedností potřebných pro účinný podíl na životě společnosti.

Další z projektů zaměřených na podporu demokratického občanství je projekt Participace. Projekt je částečně financován z rozpočtu MŠMT. Posláním programu je podpora účasti mládeže na věcech veřejných. Program dává dětem možnosti se vyjádřit ke všem tématům, které se jich přímo či nepřímo týkají. Program přispívá k hájení dětských práv v ČR a zvyšování všeobecného povědomí o nich. Prosazuje možnost mladých lidí mít podíl na rozhodování na úrovni měst i obcí, na úrovni regionální a také na úrovni národní či evropské. Program se snaží změnit stávající situaci a vychovávat mladou, aktivní generaci, která se bude angažovat v komunální politice, ale především bude schopna sama formulovat svoje názory a požadavky, předkládat návrhy a aktivně se zapojovat do života obce.

V současné době existuje zhruba 50 dětských a mládežnických parlamentů v celé ČR. Tento stav však není dostatečný a do budoucna tento projekt plánuje nárůst těchto parlamentů, na všech úrovních (ČR, region, město, atd.).

Doprovodné aktivity pracovní skupiny

Kromě samotných setkání dostávají členové pracovní skupiny celou řadu "domácích úkolů", které jsou především zaměřeny na shromažďování příkladů dobré praxe a také na vyplňování dotazníků za národní prostředí, jelikož tímto způsobem získané informace jsou nezbytným podkladovým materiálem pro analýzu potřeb, řešených i neřešených problémů, mapování situace a stanovování priorit. Současně během setkání zazní celá řada informací, které odkazují na důležité zdroje dat, probíhající průzkumy v institucích zabývajících se celoživotním učením a aktuálním děním v jednotlivých zemích EU.

V rámci schůzek pracovní skupiny jsou také prezentovány aktuální informace v oblasti celoživotního učení, nejnovější dění v Evropské komisi, směr dokumentů, které jsou tvořeny atp. Tímto způsobem mohou získat jednotliví zástupci dobrý přehled a nezbytné souvislosti pro svou práci.

Plánované aktivity pracovní skupiny

Pro následující období bude nutné dopracovat verzi souhrnné zprávy popisující dosavadní činnost a závěry skupiny a dopracovat návrh pro nové indikátory v oblasti demokratického občanství a sociální soudržnosti. Tato práce bude probíhat převážně elektronicky, další setkání pracovní skupiny se předpokládá na podzim roku 2004.


1 RVP ZV 5.5 Člověk a společnost

Literatura a použité zdroje

[1] – et al. RVP ZV 5.5 Člověk a společnost.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Klára Bezděková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.