Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Programování povinně v kurikulu?
Odborný článek

Programování povinně v kurikulu?

5. 11. 2009 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Jan Berki Ph.D.

Anotace

V poslední době je možné se často setkat s články od členů ICT panelu zabývající se otázkou, zda a jak inovovat kurikulum. Tento příspěvek nepřináší nové poznatky z této oblasti, ale možná se mu podaří na danou problematiku pohlédnout z jiného úhlu.

Problém je celkem jednoduché rozhodnout, pokud si ovšem zodpovíme jinou otázku – Jak vnímáme vzdělávací oblast ICT? A tam je "zakopán pes". Za daleko lepší se dá považovat koncept, který v souvislosti s kurikulární reformou zavedli na Slovensku. Na prvním stupni hovoří o informatické výchově, ale dotují ji po jedné hodině ve třech ročnících. Podobný termín (informační výchova) mimochodem použil i tým PedF UK ve svém výzkumu z roku 2006. Ten totiž lépe vystihuje naše současné pojetí vzdělávání v této oblasti. Jeho cílem je naučit žáky informace vyhledávat a zpracovávat (zjednodušeně řečeno). Nemáme tedy ambice k výuce přistupovat jako k „exkurzi" do vědní disciplíny tak, jak se tomu dělo např. v přírodopisu nebo matematice. A je to správně? Měli bychom usuzovat, že ano. Dva důvody jsou nasnadě a úzce spolu souvisejí. Vycházejí z pojetí cílů základní školy. Dají se chápat tak, že základní škola má žáka dovést k osvojení schopností uvažovat nad spojitostmi svého konání a vybavit ho základními dovednostmi, které mu umožní se rozvíjet v kterémkoli směru. Pak název výchova je skutečně na místě a neměla by se výuka ubírat směrem nárůstu množství učiva. Je potřeba vybrat to skutečně důležité – to, co absolventi opravdu uplatní. (Mimochodem tímto směrem by se měly ubírat i náplně jiných vzdělávacích oblastí.) Oproti tomu střední školy mají skutečně připravovat své studenty na budoucí povolání nebo na vysokoškolské studium. Přímo se tedy nabízí výuka naznačenou formou „exkurze" do vědecké disciplíny, neboť v té se bude dotyčný dále rozvíjet a uplatňovat. Přijmeme-li koncept gymnázií jako všeobecné přípravy, pak i informatika má mít rovnocenné postavení jako ostatní vědní obory (neboť není žádný důvod, proč by neměla). A dá-li se něco považovat za její základní kámen, pak algoritmizace a s tím související programování. Tu zavádějí na Slovensku již na druhý stupeň základní školy.

Ze zmíněného výzkumu UK se dá dovodit, že sami učitelé považují kompetence v oblasti algoritmizace a programování za méně významné, ale náročné a vhodné až na SŠ. Velmi zajímavé je pročítat články související s problematikou, například na serveru ceskaskola.cz, neboť tématu zavádění programování do výuky se tam věnuje nejeden článek. Ještě zajímavější je, že články jsou třeba už z roku 2005. A je trefné použít v této souvislosti část názvu článku Jana Wagnera, diskuze na toto téma se na příští čas jeví jako "never ending story". Petr Vanický zase potvrzuje, že někteří pedagogové k tomuto tématu (a i k samotnému zavádění) obvykle přistupují subjektivně – dle svých dovedností. Na druhou stranu z diskuze, z níž cituje Jan Wagner, je patrný posun k náhledu na věc v širším kontextu. Jen je škoda, že můžeme nabýt dojmu, že se tento zastavil. Posunu v otázce Jak? pomáhá značnou měrou Rudolf Pecinovský svými články k trendům v metodice výuky programování.

A co nám, resp. žákům, může informatika (rozuměj algoritmizace a programování přinést)? Za základní můžeme považovat:

  • chápání struktur
  • myšlení v algoritmech
  • preciznost
  • návyk optimalizace řešení
  • v neposlední řadě znalost programovacího jazyka

A vracíme se zase na úvod tohoto článku. Patří tyto dovednosti k základnímu vzdělání? Patří ke středoškolskému? Potřebují absolventi základní/střední školy znalost programování (programovacího jazyka)? A neumíme žáky témuž naučit na jiném již zavedeném předmětu (učivu/tématu)? Zkusme si nyní odpovědět. Jako velmi blízký obor se nabízí matematika. Její spojitost či naopak rozdílnost je pěkně popsána v německé publikaci Didaktik der Informatik. Držme se tedy (trochu omezeně) výuky matematiky. Je velmi viditelné, že první čtyři kompetence se dobře získávají a procvičují například na konstrukčních úlohách – při nich je algoritmus také „nutíme" zapisovat symbolickým jazykem. Stejně jako u programu obvykle neexistuje jediný algoritmus vedoucí k řešení, snažíme se však vybírat ten, který je optimalizován – tedy ten „nejjednodušší". Podmínku uplatňujeme při výpočtu absolutní hodnoty či kořenů kvadratické rovnice. A číselné množiny nejsou v podstatě nic jiného než typ struktury. Ale nechoďme daleko, zůstaňme v rámci informatiky, resp. informační výchovy. Necháváme-li žáky vyhledávat informace, měli by si osvojit tvorbu klíčových slov. Při tvorbě tabulek a grafů na různá témata si procvičí algoritmizaci hned dvakrát – jednou při tvorbě tabulky samotné a podruhé při použití vzorců. Jde jen o to si tuto skutečnost uvědomit a vytvořit získání takových dovedností dobré podmínky volbou vhodných příkladů a metod výuky. Asi není třeba v rámci výchovy zavádět nová témata. Je ale třeba se podívat podrobněji na témata již zavedená. V této souvislosti se jeví důležitější otázka Jak učit?, nikoli Co učit? Přidanou hodnotou je tedy znalost programovacího jazyka. Ale budou tuto znalost žáci (ZŠ) opravdu potřebovat? Není pro jejich život praktičtější, aby uměli dobře, resp. správně a pečlivě zpracovávat informace například v textových editorech?

Pokud jste čekali jasnou odpověď, zda programování zařadit a kam, musíte být zklamaní. Ale cílem nebylo tuto odpověď dát (i když mezi řádky se dá vytušit), nýbrž dát další pohled na věc. Závěr si (zatím) musí udělat každý sám.

Článek je upravenou verzí příspěvku, který autor přednesl na Počítači ve škole 2009.

Literatura a použité zdroje

[1] – RAMBOUSEK, V. Výzkum informační výchovy na základních školách. 1. vydání. Plzeň : Koniáš, 2007. 360 s. ISBN 80-86948-10-2.
[2] – Štátny vzdelávací program – ISCED2. [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW: [http://www.minedu.sk/index.php?lang=sk&rootId=2319].
[3] – NEUMAJER, O. Proč a jak inovovat pojetí ICT v rámcových vzdělávacích programech.
[4] – NEUMAJER, O. Inspirace k inovaci vzdělávací oblasti – ICT panel VÚP v roce 2008.
[5] – WAGNER, J. Jaký programovací jazyk ve výuce? Další neverending story… . [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW: [již nedostupné].
[6] – VANICKÝ, P. První zkušenosti s výukou programování. [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW: [již nedostupné].
[7] – PECINOVSKÝ, R. Současné trendy v metodice výuky programování. 2006. [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW: [http://gynome.nmnm.cz/konference/files/2006/sbornik/pecinovsky.pdf].
[8] – SCHUBERT, S.; SCHWILL, A. Didaktik der Informatik. 1. vydání. Mnichov : Elsevier, 2004. ISBN 3-8274-1382-6.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jan Berki Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Základní vzdělávání