Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Mediální technologie - Nová média
Odborný článek

Mediální technologie - Nová média

11. 5. 2006 Základní vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Média, která v dané době nastupují a uvažuje se o tom, co nového přinášejí.

Tento text je součástí programu Mediální studia.


Je to jeden z pozoruhodných výrazů provázejících studium médií. Zpravidla se jím označují ta média, která v dané době nastupují a uvažuje se o tom, co přinášejí nového. Tak byly svého času novým médiem pohyblivé obrázky, tedy filmy, později vysílací média, totiž rozhlas a televize.

V současné době označujeme pojmem "nová média", ty veřejně dostupné komunikační aktivity, které působí v počítačových sítích, zvláště v síti sítí - internetu. Internet je pozoruhodné nefyzikální prostředí (někdy se o něm hovoří jako o prostředí technologickém, resp. o kyberprostoru), v němž se děje celá řada aktivit. Některé jsou soukromé povahy, například e-mailová pošta, popřípadě skupinové povahy jako nejrůznější chaty a konference. Současně se ale v internetovém prostředí objevují produkty, které jsou určeny k užívání širokým publikem - prakticky každým, kdo má k internetu přístup.

Takové produkty jsou velmi často verzí klasických médií - jako třeba internetové verze časopisů, rozhlasové a televizní vysílání (tzv. webcasting). Převodem spojitého (analogového) sdělení do číselné formy umožňující počítačové zpracování, tzv. digitalizací, může být jakýkoli tradiční mediální produkt reformátován do nové - multimediální podoby. Většina denního tisku má dnes také digitalizovanou podobu na internetu, kde je např. rychlejší aktualizace zpravodajství, větší prostor pro aktivní vstup čtenáře do diskuse (hodnocení článků, ankety, chatové skupiny), archiv starších čísel. Jsou ale i výhradně internetové časopisy (tzv. e-ziny) nejrůznějšího zaměření, jakož i deníky a databáze, jež se nikde jinde než v prostředí internetu nevyskytují. Tato dvojvariantnost existuje také u rozhlasu a TV.

Významnou vlastností komunikace s novými médii je větší stupeň interaktivity, tedy možnost příjemce aktivněji se podílet na podobě mediálního produktu nebo na výběru z nabídky a větší schopnost produktu reagovat na požadavky uživatele.

Pokud jde o samotnou "síť sítí", tedy o internet, základní myšlenky vznikly v americkém ministerstvu obrany v době studené války (zhruba v polovině 60. let 20. století) jako výsledek snahy utajit a ochránit jeho informační systém. Druhým zdrojem byly akademické vědecké instituce potřebující rychle přenášet velké množství informací mezi sebou a členy svých vědeckých týmů. Internetová síť nemá centrum, z každého uzlu je přístup do dalších uzlů. Data tvořící zprávu jsou uspořádána do balíčků, z nichž je možné sestavit celkovou zprávu. Tyto balíčky jsou opatřeny cílovou adresou, na kterou se mohou dostat různými cestami. Internetová síť využívá existující pevné linky telefonních a televizních kabelů a mobilní telefonní sítě a je schopna adaptovat se na satelitní spojení. Převedení rozhlasového a televizního vysílání do internetového prostředí se uskutečnilo v první čtvrtině 90. let a bylo bezprostředně následováno otevření kyberprostoru pro komerční účely - nejrůznější reklamní sdělení (bannery apod.) a sponzoring.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Mediální výchova