Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak tvořit osnovy předmětu Český jazyk
Odborný článek

Jak tvořit osnovy předmětu Český jazyk

13. 3. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Táňa Holasová

Anotace

Příspěvek se zabývá základními kroky při tvorbě učebních osnov.

Při zpracování (formulování) učebních osnov vyučovacího předmětu Český jazyk vytvořeného na základě vzdělávacího oboru RVP ZV Český jazyk a literatura mohou učitelé vycházet z Manuálu - návodné příručky pro práci na školním vzdělávacím programu (dále ŠVP).

Učební osnovy v ŠVP obsahují především:

  • název vyučovacího předmětu;
  • charakteristiku vyučovacího předmětu;
  • vzdělávací obsah vyučovacího předmětu.
Název vyučovacího předmětu

Název svého předmětu si volí učitelé podle vlastního uvážení. Nejčastěji však zůstávají u tradičního označení Český jazyk, případně varianty Český jazyk a literatura. Pouze v případě, že by na škole bylo možné uskutečnit rozdělení předmětu na dva nebo by se pedagogové dohodli na rozsáhlejším přesunu tematických celků, pak by tomu muselo odpovídat i pojmenování Český jazyk a Literární výchova apod.

Charakteristika vyučovacího předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu zahrnuje:

  • obsahové, časové a organizační vymezení předmětu,
  • výchovné a vzdělávací strategie.

Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

V této části uvedeme stručně a přehledně následující údaje:

  • z kterých vzdělávacích obsahů je daný vyučovací předmět utvořen;

    (V případě českého jazyka se jedná o realizování vzdělávacího obsahu oboru Český jazyk a literatura, pokud se shodnou všichni pedagogové, lze zařadit i vzdělávací obsah doplňujícího vzdělávacího oboru Dramatická výchova, a zejména tematické okruhy průřezových témat, jež mají úzké propojení na předmět Český jazyk a literatura, jako např. Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova či Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.)

  • jaké jsou upřednostňované formy realizace tohoto předmětu;

    (Ve výuce českého jazyka sice převládá tradiční výuka v učebně, ale zejména při začleňování průřezových témat je vhodné využít formy projektů, jež mohou být celoškolní či ročníkové, jednodenní i vícedenní. Tyto alternativní způsoby výuky je třeba zaznamenat a představit rodičům, aby se přesvědčili o tom, jaké přednosti tato výuka má, co dětem, na rozdíl od tradičních postupů, přináší.)

  • s jakou časovou dotací (včetně volné disponibilní časové dotace použité k posílení vyučovacího předmětu) a ve kterých ročnících se vyučovací předmět realizuje atp.;

    (V tomto odstavci uvedeme hodiny věnované předmětu podle učebního plánu v ŠVP s případným vysvětlením, proč je v tom kterém ročníku stanovena určitá časová dotace.)

Výchovné a vzdělávací strategie

V této části charakteristiky vyučovacího předmětu popíšeme všechny zásadní postupy, které povedou v daném předmětu k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Při rozpracování výchovných a vzdělávacích strategií je potřeba mít na vědomí, že:

  • vycházejí z výchovných a vzdělávacích strategií popisovaných na úrovni školy;
  • jsou formulovány pokud možno ke každé klíčové kompetenci, nebo se jedna strategie může vztahovat k několika klíčovým kompetencím najednou;
  • jsou vymezeny společnými postupy, metodami a formami práce, případně aktivitami, příležitostmi či pravidly uplatňovanými v daném vyučovacím předmětu;
  • jsou ve výuce uplatňovány všemi učiteli daného vyučovacího předmětu.

Příklad výchovných a vzdělávacích strategií v předmětu Český jazyk a literatura

Kompetence komunikativní, k učení, k řešení problémů:

Učitel:

  • zadává žákům individuálně nebo ve skupině krátké referáty o nejnovějším dění v kultuře (literatura, divadlo, film) na podkladě novinových článků nebo informací z internetu;
  • žáci podle pokynů učitele prostudují příslušnou část učebnice sami, učitel jim k tomu předem položí cílené otázky, aby soustředil jejich pozornost na určité problémy textu;
  • nabízí žákům k posouzení běžné, z komunikační praxe převzaté texty, k vyhledávání jejich shody a rozdílů či k třídění textů do určitých skupin (např. podle funkčních stylů);
  • zadává přesně vymezené a motivující úkoly pro mluvní cvičení, ve kterých mohou zužitkovat získané znalosti a dovednosti (např. který literární žánr čtou nejraději, proč se zajímají/nezajímají o současné politické dění, který film viděli naposledy v kině);
  • umožňuje žákům diskutovat nad významem a využitím věcného i literárního textu;
  • vhodnými otázkami motivuje a podněcuje žáky k formulaci a prezentaci vlastního názoru;
  • vede žáky k přípravě a uskutečnění diskuse na vybrané téma z literatury nebo občanské výchovy, dějepisu apod. s dodržováním všech zásad pro vedení diskuse.
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Učitelé rozpracují z RVP ZV vzdělávací obsah oboru Český jazyk a literatura a tematických okruhů průřezových témat (ta, která se rozhodnou ve svém předmětu realizovat) do učebních osnov vyučovacího předmětu v ŠVP ZV.

Co to pro pedagogy znamená? Nyní mají určitou volnost ve stanovení postupu při výuce. Jsou pouze limitováni očekávanými výstupy, jež by měli jejich žáci zvládnout za určité období (1. období pro 1. - 3. ročník, 2. období pro 4. - 5. ročník a 2. stupeň pro 6. - 9. ročník) K naplňování těchto výstupů mají v RVP ZV doporučené učivo. Záleží tedy na autorském týmu, jak využije těchto možností, a vytvoří pro podmínky své školy a svých žáků specifické (školní, ročníkové, případně jinak nazvané) výstupy, k nimž přiřadí odpovídající učivo a pro posílení formativní stránky vyučování i vhodné tematické okruhy průřezových témat. Vzhledem k tomu, že učební osnovy jsou dokumentem, do kterého může nahlížet jak pedagogická, tak i rodičovská veřejnost, je vhodné doplnit i další poznámky upřesňující realizaci vzdělávacího obsahu, např. mezipředmětové souvislosti.

Uvedený model zpracování vzdělávacího obsahu lze chápat jako jednu z možných variant řešení vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu v učebních osnovách.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Táňa Holasová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Seberegulace a sebeorganizace
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Rozvoj schopností poznávání

Mezioborove presahy:

  • Základní vzdělávání
  • Matematika a její aplikace 1. stupeň

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída