Metodický portál 

Cíl výuky

Text článku:

Vlastní popis praktického námětu

Vyučovací jednotka se dělí na část opakovací - aktivity vedoucí k prohloubení učiva Povrch, vodstvo a města ČR; a na část, která obsahuje motivaci k pojmům počasí, podnebí a jejich osvojení. Prakticky prohlubuje dovednost čtení v mapě, vyhledávání příslušných objektů. Formuje postoje ke kooperaci ve skupině, cílem je úspěšné splnění společného úkolu.

Dílčí výstup

• Žák určí polohu měst, vodstva a pohoří v krajině.
• Žák zjišťuje vliv krajiny na život lidí.
• Žák vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody (povrch, počasí a podnebí).
• Žák samostatně pozoruje, porovnává a vyvozuje závěry - počasí a podnebí.

Příspěvek ke klíčovým kompetencím

• Žák používá a rozumí základním literárním pojmům - pranostika.
• Žák pracuje ve skupině - rozvíjí se jeho schopnost spolupracovat a respektovat druhé.
• Žák propojuje poznatky ekologické, přírodovědné a jazykové.
• Žák zlepšuje pracovní návyky při samostatné práci.
• Žák dodržuje plnění povinností u společných úkolů.

Opakování - Vodstvo (části řeky)

Na tabuli jsem nakreslila obrázek, který znázorňuje jednotlivé části toku řeky. Na vedlejší magnetické tabuli byly kartičky s názvy (např. pramen, ústí), které děti přilepovaly plastickou hmotou do příslušné části obrázku (viz příloha - obsahuje nákres obrázku i pojmy, které lze zapsat na karty).

Hledej názvy osmi řek ČR

Názvy řek jsem rozstříhala po slabikách, na karty jsem nakreslila obrázky ryb, které tyto slabiky obsahovaly. Žáci hledali a skládali názvy řek (jedna ryba = jedna slabika).

• VL-TA-VA
• MO-RA-VA
• BE-ROUN-KA
• SÁ-ZA-VA
• OH-ŘE
• DY-JE
• LA-BE
• OD-RA

Skupinová práce - zakreslení řek do slepé mapy

Předešlé aktivity jsme využili pro skupinovou práci. Zadání bylo na tabuli. 1., 2., 3. skupina zakresluje do zkopírované slepé mapy čtyři řeky - Vltava, Morava, Berounka, Sázava; 4., 5., 6. skupina - Ohře, Dyje. Odra, Labe. Vše jsme nakonec zkontrolovali na školní nástěnné mapě.

Samostatná práce

Žáci pracují se zkopírovaným materiálem. Jejich úkolem je vypsat k pohořím nejvyšší horu. U nejvyšší hory ČR píší i kótu. Mohou používat mapy k učebnicím i svou příruční mapu.

• Krkonoše - Sněžka 1 602
• Jeseníky - Praděd
• Beskydy - Lysá hora
• Orlické hory - Velká Deštná
• Šumava - Plechý
• Krušné hory - Klínovec

Na závěr jsme práci společně zhodnotili, informace se dále upevňují.

Rébus - města

Na tabuli je napsáno deset měst ČR, která mají žáci rozluštit:

• AAHRP - Praha
• BONR - Brno
• TRAVAOS - Ostrava
• ZELPŇ - Plzeň
• OMOLUCO - Olomouc
• CLERIEB - Liberec
• ECHARD KLOÁVÉR - Hradec Králové
• ÉSKČE JOBEDCĚIUV - České Budějovice
• ÚTSÍ DAN ABLEM - Ústí nad Labem
• ACIBUDRPE - Pardubice

Po rozluštění jde žák k nástěnné mapě, kde příslušný kraj s městem přilepí suchým zipem. Mapa je koncipována již na procvičení řazení krajů. Žáci s tímto vzdělávacím obsahem ještě nepracují. Abych mohla této pomůcky využít, operuji tedy s pojmem město a jeho okolí, což mi velice zjednodušeně v této fázi vyučovacího procesu nahradí pojem kraj. Dílčím výstupem je určení polohy města v krajině.

Doplňovačka - motivace k novému učivu

Řešíme ji společně. Znění je v příloze.

Počasí, podnebí - vyvození pojmů

Metodou rozhovoru chci po dětech sestavení osnovy - dílčích pojmů, které nám přiblíží náplň tématu (dílčí výstup - žák pozoruje, porovnává a vyvozuje závěry o počasí a podnebí) - co ovlivňuje počasí (teplota, vodní srážky, sluneční svit, vítr). Ukazujeme si teploměr a říkáme si, co jím měříme, pouštíme vodu (jak se projevuje v ovzduší), rozsvítím světlo (počasí ovlivňuje sluneční energie), ptám se, co proudí oknem do místnosti (vítr). Osnova je zapsána na tabuli, zapíši však do ní bod navíc - meteorologickou stanici. Žáci mají rozhodnout, zda stanice také ovlivňuje počasí venku. Dále si připomeneme, že měření teploty se provádí již několik století. Pak vyvodím pojem podnebí - opakující se souhrn počasí na určitém místě. Prohlédneme si podnebné oblasti ČR na mapě z učebnice.

Pranostika - integrace s Literární výchovou

Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima skvěje. Vysvětlíme si toto rčení.

Práce s učebnicí a encyklopedií Obrázky Země

V učebnici si společně prohlédneme typy značení počasí (např. déšť, sníh ap.). Informace doplním o čtení hesel z encyklopedie - sníh, duha a vítr. Děti si značky zakreslí do sešitu za domácí úkol a budou tři dny sledovat počasí a přenášet do tabulky příslušné kódy i stupně celsia, které vystihují počasí určitého dne (např. déšť, sníh, polojasno, zataženo, vítr ap.). Vše směřuje k výstupu, kdy žák prakticky využívá získaných poznatků při pozorování přírody, analyzuje a vyvozuje závěry o počasí ve svém bydlišti v určitém ročním období a jeho vlivu na život obyvatel.

Příloha č. 1 - Nákres tabulí

1. obr.

Příloha č. 2 - Doplňovačka

2. obr.

1. Území, z něhož vodu odvádí 1 tok.
2. V povodí jaké řeky leží Ostrava.
3. Nejznámější jezero na Šumavě.
4. Největší povodí v ČR má řeka ...
5. Název pohoří - nejvyšší hora je Lysá.
6. Území, odkud voda odtéká do 1 moře.

Obrázek - části řeky

3. obr.

Reflexe: