Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Nadání a předškolní dítě
Odborný článek

Nadání a předškolní dítě

4. 6. 2008 Základní vzdělávání
Autor
David Heider

Anotace

Příspěvek se věnuje výzkumné kategorii sledující projevy a charakter nadání.



Tento příspěvek je součástí seriálu. Předchází mu článek
Výzkum nadaných dětí v předškolním věku, navazují na něj články Rodina a nadané dítě a Nadané dítě a vrstevníci.



V našem výzkumném vzorku bylo u povahy nadání zkoumaných dětí nejčastěji uváděno všeobecné nadání, přičemž specializace na určitou činnost byla častější u uměleckého nadání (např. zpěv, tanec).

Tabulka č. 1 - Struktura povahy nadání

Všeobecné nadání

Sportovní a pohybové nadání

Umělecké nadání

Matematické nadání

Literární nadání

Vykazuje nadprůměrné logické myšlení

Technické nadání

106

7

16

17

14

12

20

Kognitivní nadání má méně specifické projevy, ty nejčastěji zmiňované uvádíme v následující tabulce.

Tabulka č. 2 - Projevy nadání

Má výrazně větší slovní zásobu než vrstevníci

Spontánně čte před začátkem ZŠ

Nadprůměrně ovládá PC

Rád a často čte encyklopedie

Nadprůměrné dovednosti se stavebnicemi

23

68

15

19

22

Výsledky četnosti spontánního čtení před nástupem povinné školní docházky jsou v souladu se zahraničními výzkumy. Je uváděna jako jeden z nejčastějších prediktorů vyššího IQ. 1) Terman ve svém výzkumu uvádí zjištění spontánního čtení u téměř poloviny z probandů s celkovým IQ nad 135, 2) což odpovídá našim zjištěním.

Ostatní kategorie s nižší četností se úzce váží k zájmovému zaměření jednotlivých dětí a jsou velmi výrazně determinovány rodinným a sociálním zázemím (dostupnost hraček, PC, podpora ze strany rodičů apod.). V každém případě lze tvrdit, že tyto činnosti a dovednosti jsou ve vztahu ke kognitivním schopnostem dítěte, neboť vyžadují hlubší zájem, vytrvalejší úsilí a zvýšenou citlivost na určité jevy (např. vyšší slovní zásoba implikuje větší schopnost sémantické diferenciace pojmů, rychlejší asimilace a akomodace ve smyslu Piagetovy teorie kognitivního vývoje, nadprůměrné dovednosti se stavebnicemi implikují vytrvalost, zvýšené dovednosti v oblasti figurální inteligence). Zdá se tak, že nadané děti se v určité oblasti činnosti dokáží déle zabavit, neboť jsou odměňovány úspěchy v podobě vyřešení úkolu a pochvaly ze strany okolí. Zároveň vnímají hlubší souvislosti řešeného problému, a tak programují své aktivity na delší časové období (po vyřešení problému nacházejí další výzvu a zároveň jinou možnost řešení - vytváří se tak více úkolů najednou), odtud často pozorovaná fascinace dítěte úkolem.

Zároveň však jsou děti ve svých činnostech limitovány svým věkem, tedy zralostí CNS a zkušenostmi, které by zájem o daný problém podnítily na delší časové období (míněno v řádu měsíců a roků). Toto tvrzení může do jisté míry dokladovat následující údaj o stálosti předmětu aktivit dítěte. Celé dvě třetiny platných odpovědí tvrdí, že zájem dětí je nestálý a často se mění.

Tabulka č. 3 - Stálost zájmu

Stálost zájmu

Četnost

Procenta

odmala konstantní zájem

24

33

zájem je nestálý

48

67

Pozorované charakteristiky nadaných dětí

Vyšetřující psychologové dále uváděli pozorované charakteristiky dětí tím, že popisovali dítě libovolným počtem adjektiv a zároveň umísťovali charakteristiky dítěte na škál introverze/extraverze.

Tabulka č. 4 - Míra introverze/extroverze

Pohlaví respondenta

Průměr

N

Směrodatná odchylka

muž

5,33

79

1,879

žena

6,10

60

1,674

celkem

5,66

139

1,828

Průměrná hodnota je 5,66, přičemž mezi chlapci a děvčaty je téměř jednobodový rozdíl. Tento rozdíl, společně s rozdílnou hodnotou směrodatné odchylky (u chlapců o dvě desetiny vyšší), poukazuje na níže rozvíjenou divergenci v povaze temperamentu a sociálních vazeb u kognitivně nadaných chlapců. Zatímco dívky jsou spíše otevřené a přátelské (nebo neutrální), u chlapců lze v tomto ohledu pozorovat větší rozdíly (toto tvrzení lze dále problematizovat).

Uvedená adjektiva byla utříděna do 11 kategorií. V následující tabulce jsou uvedené četnosti zastoupení jedinců v jednotlivých kategoriích. V dalším sloupci je uvedené procentuální zastoupení dětí v jednotlivých kategoriích (např. 64,15 % dívek bylo označeno jako inteligentní) dle pohlaví a celkem.

Tabulka č. 5 - Počet dětí v jednotlivých kategoriích, rozdělení dle pohlaví

Vlastnosti

Dívky

Chlapci

Celkem

počet celkem

v procentech

počet celkem

v procentech

počet celkem

v procentech

1. Inteligence

34

64,15

37

53,62

71

58,89

2. Sociabilita

25

47,17

20

28,99

45

38,08

3. Vtip, hra

4

7,54

16

23,19

20

15,37

4. Uzavřenost

12

22,64

10

14,49

22

18,57

5. Sebejistota

21

39,62

26

37,68

47

38,65

6. Neklid

3

5,66

10

14,49

13

10,08

7. Tvrdohlavost

4

7,54

13

18,84

17

13,19

8. Ochota

7

13,21

11

15,94

18

14,58

9. Klid

12

22,64

11

15,94

23

19,29

10. Pečlivost

13

24,53

8

11,59

21

18,06

11. Přizpůsobivost

5

9,43

6

8,70

11

9,07

Nadané děti jsou tedy psychology vnímané jako velmi společenské, klidné, sebejisté a vcelku ochotné, ale také jako tvrdohlavé a uzavřené. Heterogenitu skupiny nadaných žáků lze vnímat, dáme-li jednotlivé kategorie do sémantických opozic. Dostaneme tak tyto párové kategorie (v závorkách jsou uvedené četnosti):

  • sociabilita - uzavřenost (45 - 22)
  • tvrdohlavost - ochota (17 - 18)
  • sebejistota (silné Já) - přizpůsobivost (slabé Já) (47 - 11)
  • klid - neklid (23 - 13)

U kategorií vtip, hra a pečlivost se nevyskytuje párová kategorie (což může být poměrně překvapivé zejména u pečlivosti).

Na všech úrovních (snad kromě „síly Já") lze vnímat relativní vyrovnanost. Sociabilita sice převažuje nad uzavřeností, stejně jako „klid" nad „neklidem" a výrazná sebejistota nad přizpůsobivostí, ale nelze říci, že charakteristiky skupiny jako celku se sbíhají do jednoho trsu charakteristik. Vnímání skupiny nadaných dětí je tedy dosti heterogenní.

Zdá se, že existují dvě poměrně výrazné skupiny vlastností nadaných. Jedna skupina (více zastoupená) jsou jedinci společenští, sebejistí, ochotní, druhá popisuje jedince uzavřené a vzdorovité (tvrdohlavé). Zastoupení jednotlivých skupin je přibližně v poměru 2:1. Nevíme však, zda se uvedené skupiny vlastností skutečně sbíhají také u jedinců samotných.

Dá se předpokládat, že dané vlastnosti se budou projevovat mimo jiné ve vztazích s vrstevníky, kterým se budeme věnovat v dalších kapitolách.

Některé z uvedených rozdílů se promění, oddělíme-li jednotlivé údaje dle pohlaví (pro lepší přehled uvádíme v závorkách podíl vlastností v procentech z celkového počtu dětí dle pohlaví).

Chlapci:

  • sociabilita - uzavřenost (29 - 14,5)
  • tvrdohlavost - ochota (19 - 16)
  • sebejistota (silné Já) - přizpůsobivost (slabé Já) (38 - 9)
  • klid - neklid (16 - 14)

Dívky:

  • sociabilita - uzavřenost (47 - 23)
  • tvrdohlavost - ochota (7,5 - 13)
  • sebejistota (silné Já) - přizpůsobivost (slabé Já) (40 - 9,5)
  • klid - neklid (22,5 - 5,5)

Použitá literatura a zdroje:
Keller - Mönks - Sternberg - Subotnik: International Handbook of Giftedness and Talent second edition. Elsevier Science, Oxford, 2000, str. 165 - 166.


1 Srovnej např. Keller - Mönks - Sternberg - Subotnik: International Handbook of Giftedness and Talent second edition. Elsevier Science, Oxford, 2000, str. 165 - 166.
2 Tamtéž.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Nadaní žáci