Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Vzdělávací ekosystém podle Katji Schipperheijn
Odborný článek

Vzdělávací ekosystém podle Katji Schipperheijn

20. 3. 2023 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Zpráva o tom, jak definuje pojem „ekosystém“, včetně jeho významu pro školství, belgická odbornice na podnikové vzdělávání Katja Schipperheijn.

Snad jste si již všimli toho, jak se pojem „ekosystém“ stává ve školství populární. Belgická odbornice a autorka specializující se na firemní vzdělávání Katja Schipperheijn na toto téma nedávno publikovala celou knihu (Learning Ecosystems). Vzhledem k tomu, že Katja tento pojem používá již od roku 2014 (zde), bude docela zajímavé se seznámit s tím, jak ho chápe.

Její snaha je orientovaná na vzdělávání zaměstnanců. Již v roce 2014 spolu s kolegou Mattem Poepselem definovali 5 fází technologiemi podporovaného rozvoje organizace z pohledu odborného růstu zaměstnanců [1].

5 fází rozvoje učící se organizace [1]

Vývoj začíná u úložiště dat (Data Repository) v podobě zabezpečených lokálních počítačových sítí s úložištěm souborů. Školská analogie odpovídá počítačové učebně a ukládání žákovských prací na síťový disk fyzicky umístěný na z venku nedostupném školním serveru (případně na flashku). Druhou fázi (Broadcast of News) charakterizuje jednosměrné předávání aktuálních zpráv směrem od centra k zaměstnancům. Analogií by mohla být třeba nástěnka (dnes dostupná online), na níž učitel vyvěšuje zadání domácích úkolů.

V další fázi (Interactive Communication) dochází k podobnému vývoji jako při přechodu od webu 1.0 k 2.0 (Jak souvisí Web 2.0 a škola 2.0, 2007), tj. do hry vstupuje interaktivita a zprávy se začínají přenášet tam i zpět. Charakteristickým znakem jsou intranetová diskuzní fóra, v nichž mohou zaměstnanci (žáci) reagovat na záměry vedení (učitele), předkládat návrhy a diskutovat (o zadaných úkolech).

Uzavřené prostředí lokálních sítí je stále více inspirováno cloudovými technologiemi sítí sociálních, v nichž dochází k mnohem vyšším formám interaktivit, tedy i k online spolupráci (Social Collaboration). V této fázi jsou do stávajících intranetových systémů organizace integrovány další nástroje, jako je chat, blog, mikroblog, podcast apod. Spolu se sdílením souborů je vše dostupné v rámci jednoho systému. Nejcennějším aktivem již není obsah, ale lidé a jejich osobní postřehy a zkušenosti. Školskou analogií je nasazení cloudových LMS systémů (např. Google Classroom, či MS Teams).

To podstatné však je, jak se takové nástroje využívají. V podnikovém vzdělávání dochází k potlačení hierarchických bariér, lidé začínají sdílet novinky, osvědčené postupy, a dokonce i zábavné historky jako u kávovaru (Táboráky v kyberprostoru, 2006). Vzniká komunita, která je postavena na sounáležitosti, sdílení a spolupráci v rámci společné platformy. Zapojení se nakonec nezastaví uvnitř organizace, ale postupně se rozšiřuje i na internet a zahrnuje i partnery a zákazníky (viz čelní uživatelé). Teprve pak můžeme mluvit o vzdělávacím ekosystému (Learning Ecosystem).

V rámci ekosystému se učení realizuje jako neustálá interakce s dalšími účastníky, nástroji a zdroji. Cílem firemního vzdělávacího ekosystému je vždy pokrok ve schopnostech zaměstnanců. Proto zde dochází k předávání zkušeností a zavádění inovativních postupů. Ten proces ale není úplně samovolný. V jeho rámci existují specializované (mikro) kurzy zaměřené na důležitá témata. Jsou zde specializovaní lektoři, kteří nejen řídí učení v rámci kurzů, ale též usměrňují (facilitují) aktivity odehrávající se v komunitě prezenčně i online (též viz role kurátora). Cílem není jen potlačení velkých nerovností ve znalostech, ale též ovlivňování chování členů komunity (týmu).

Katja postupem času stále více dospívá k holistickému (komplexnímu) pohledu na problematiku podnikového vzdělávání. Odhaluje skutečnost, že úspěch je mnohem méně závislý na technologiích a více na lidech [2]. Do svých úvah o vzdělávacím ekosystému zavádí poznatky ze svého studia na MIT, a sice hlavně Smithovo algoritmické byznysové myšlení (Algorithmic Business Thinking), které je skvělým příkladem aplikace informatického myšlení na řešení komplexních problémů, k nimž vzdělávání samozřejmě patří [3].

Pro nás je důležité se zamyslet nad tím, jaký je rozdíl mezi podnikovým a školním ekosystémem. Asi ten největší je v tom, že zaměstnance lze poměrně snadno propustit, žáka ZŠ se tak lehce zbavit nelze. Podnikové vzdělávání proto může automaticky počítat s mnohem větším zájmem účastníků o sebezdokonalování. Přesto je ve všech případech právě existence růstového myšlení klíčem k úspěchu. U žáků je jen obtížnější ho dosáhnout.

Ve školství se používá větší množství různých aplikací a je snaha kvůli omezeným financím pracovat co nejvíce s volně dostupnými zdroji (OER). Aby bylo možné v takovém prostředí mluvit o existenci ekosystému, je třeba, aby byly všechny komponenty kompatibilní, tedy schopné předávat si data (interoperabilita).

Právě existence digitálních dat použitelných k analýze je klíčem k hodnocení dosažených výsledků. To je důležité jak v podnikovém vzdělávání, tak ve školství. U žáků je však na něj kladen mnohem větší důraz.

V zásadě nám tedy nic nebrání převzít popis vývoje digitálních podnikových vzdělávacích ekosystémů pro školství. Přes drobné odlišnosti mají mnoho společných vlastností – propojují účastníky s cílem aktivizovat je ke sdílení poznatků a zkušeností, dávají k dispozici vhodné nástroje, sbírají a analyzují data za účelem nasměrování činností a hodnocení výsledků. V podnikové sféře se snaží vtáhnout do aktivní spolupráce i partnery a zákazníky, ve školství spolupracující instituce (např. v rámci projektů), rodiče či odborníky schopné pomoci při řešení určitého problému.

Musíme být na budoucí vývoj připraveni. To znamená si uvědomit, že fyzické a online vzdělávací prostředí nelze oddělit a že všechny jeho komponenty mají být kompatibilní, tj. musí splňovat požadavky ekosystému.

Literatura a použité zdroje

[1] – SCHIPPERHEIJN, Katja. From Data Repository to Social Collaboration and Bridging the Knowledge Gap. 2014. [cit. 2023-2-12]. Dostupný z WWW: [https://habitofimprovement.com/2014/03/08/from-data-repository-to-social-collaboration-and-bridging-the-knowledge-gap/].
[2] – SCHIPPERHEIJN, Katja. Slow down to accelerate innovation with the ecosystem. 2022. [cit. 2023-2-12]. Dostupný z WWW: [https://habitofimprovement.com/2022/10/11/slow-down-to-accelerate-innovation-with-the-ecosystem/].
[3] – BROWN, Sara. Boost digital transformation with algorithmic business thinking. 2021. [cit. 2023-2-12]. Dostupný z WWW: [https://mitsloan.mit.edu/ideas-made-to-matter/boost-digital-transformation-algorithmic-business-thinking].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.