Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Člověk a společnost a digitální technologie
Odborný článek

Člověk a společnost a digitální technologie

Anotace

Příspěvek se věnuje tomu, jak lze využívat digitální technologie ve výuce oboru Výchova k občanství na 2. stupni základní školy a jaký je jejich přínos pro tento obor. Materiál přináší inspiraci pro pedagogické a didaktické uvažování v obecnější rovině (představuje např. koncept digitálního občanství) a pak také nabízí podněty a tipy pro konkrétní aktivity ve výuce. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Společnost, ve které žijeme, se proměňuje stále rychleji. Norský antropolog Thomas Hylland Eriksen říká, že se jen otočíme a nic kolem nás není stejné. Rychlost i povaha společenských změn je výrazně umocněna rozvojem digitálních technologií. Být online je novou dimenzí našich životů. V tomto kontextu je potřeba si klást otázku, jakými dovednostmi, znalostmi a kompetencemi potřebujeme žáka vybavit, aby se mohl smysluplně a odpovědně do neustále měnící se společnosti zapojit. Jednou z cest je propojování vzdělávacího obsahu s digitální gramotností a digitálními technologiemi. Proto bychom v tomto příspěvku chtěli ukázat, kde jsou styčné plochy Výchovy k občanství [1] a digitálních technologií a co konkrétně s digitálními technologiemi mohou dělat žáci 2. stupně základní školy.

Nejdříve se ale zamysleme, co všechno dnes může běžný občan řešit online. Jde například o využívání internetového bankovnictví nebo elektronických žákovských knížek, nákupy v e-shopech, online seznamování, používání elektronických neschopenek, vyhledávání práce nebo používání elektronického podpisu. Elektronicky se můžeme objednat k vyřízení nového občanského průkazu, pasu nebo občanského průkazu, přes datovou schránku lze elektronicky získat Výpis z Rejstříku trestů, Výpis z Živnostenského rejstříku, Výpis z bodového hodnocení řidiče, Výpis z Insolvenčního rejstříku, Výpisy údajů ze základních registrů a další. Samostatnou kapitolou je pak eGovernment, což je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů. Aktuálně se jedná o síť kontaktních míst veřejné správy Czech POINT, o systém datových schránek, o systém základních registrů nebo například o Portál občana. Lze očekávat, že s naplňováním Koncepce budování eGovernmentu [2] bude konkrétních online nástrojů a jejich používání v každodenním životě přibývat.

Pokud sledujeme téma digitálních technologií ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, doporučujeme vyjít od člověka – tedy od nás samotných a od našich žáků. Zkusme si zmapovat, kde my sami (jako občané, jako členové společnosti, jako zaměstnanci, jako rodiče atd.) využíváme digitální technologie. A zkusme si promyslet, kde digitální technologie používají žáci základní školy (analýzu používání digitálních technologií můžeme nechat přímo na žacích – jejich myšlenkové mapy nám mohou pomoci se v tom zorientovat). Můžeme se také zamyslet nad tím, v jakých životních situacích budou používat digitální technologie současní žáci, až budou dospělými, tedy odhadem za 5 až 10 let. [3] A nezapomínejme se při tom všem uvažování dívat na žáka nejen jako na příjemce, ale i jako na tvůrce digitálního obsahu. Věříme, že tyto úvahy mohou být východiskem pro to, aby se práce s digitálními technologiemi stávala čím dál více přirozenou součástí výuky, tak jako je využívání digitálních technologií přirozenou součástí našich životů.

V čem lze především spatřovat přínos využívání digitálních technologií ve společenskovědním vzdělávání?

A.      V kritické práci s informačními zdroji a informacemi.
B.      V zapojování do společnosti – komunikace a participace.
C.      V rozvíjení odpovědného přístupu – etika, právo a práva, prevence.

Skloňovaným pojmem je v současné době digitální občanství. Deklarace Rady ministrů Rady Evropy popisuje digitální občanství jako schopnost pozitivního, kritického a kompetentního zapojení do digitálního prostředí, které vychází z umění efektivní komunikace a tvorby a forem společenské participace, které respektují lidská práva a důstojnost skrze zodpovědné využívání technologie. Digitální občanství Rada Evropy utváří jako průnik mezi kompetencemi pro demokratickou kulturu a digitálními kompetencemi. Pro digitální občanství pak Rada Evropy nastavuje těchto 10 domén:

1. Být online

  • přístup do digitálního prostředí a zapojení se
  • ochota učit se a být kreativní v digitálním prostředí
  • mediální a informační gramotnost

2. Být spokojený online

  • etické chování v online prostředí a empatický přístup
  • zdravé a vyvážené používání technologií a osobní digitální pohoda
  • osobní online prezentace a komunikace

3. Práva online

  • aktivní online participace v digitálním prostředí
  • práva a povinnosti v online světě
  • ochrana soukromí a bezpečnost v online světě
  • spotřebitelské chování v online světě

International Society for Technology in Education (ISTE) uvádí 5 kompetencí digitálního občanství:

  1. Inkluzivita – jsem otevřený naslouchání a respektujícím přístupem rozpoznávám různé úhly pohledu a s respektem a empatií spolupracuji online s ostatními.
  2. Informovanost – vyhodnocuji pravdivost a platnost digitálních médií a příspěvků na sociálních sítích.
  3. Participace – používám digitální technologii a digitální kanály pro zapojení se do společnosti, k řešení problémů a ke konání dobra ve fyzických i digitálních komunitách.
  4. Vyváženost – dělám informovaná rozhodnutí o tom, jak si stanovit priority pro čas strávený online a offline.
  5. Ostražitost – jsem si vědom svých online aktivit a vím, jak být v online bezpečí a jak vytvářet online bezpečné prostředí i pro druhé. [4]

Konkrétnější inspiraci pro zapojení digitálních technologií do společenskovědního vzdělávání pak přinášejí vybrané náměty na učební činnosti žáků.

a) Veďme žáky k rozpoznání a odpovědnému spravování digitální identity a digitální stopy [5]. Jedním z námětů může být to, aby žáci zjistili sami o sobě několik informací z internetu (aby si sami sebe tzv. vygooglovali). Následně společně diskutujme o tom, co chceme, aby o nás na internetu bylo dostupné.

b) Vzdělávací oblast Člověk a společnost je výrazně zaměřena na utváření, zkoumání a reflektování názorů a postojů. Běžně učitelé žáky seznamují s výsledky průzkumů, šetření a anket, ale zkusme tyto nástroje propojit s využíváním digitálních technologií [6]. A můžeme se třeba zaměřit na kulturu školy nebo klima školy, aby se téma žáků dotýkalo. Dělají se na Vaší škole ankety nebo průzkumy? A bývají tyto ankety v digitální podobě? A mohou tyto ankety nebo průzkumy připravovat také žáci? Anketa nebo průzkum na škole často bývají jedním z kroků, jak zlepšit školní prostředí a jak umožnit žákům mluvit do toho, co se jich skutečně týká.

c) Veďme žáky k využívání online nástrojů pro zlepšování prostředí, kde se pohybují. Prvním krokem je všímavost a zmapování dané lokality, například města. Pak je také potřeba zjistit, zda vůbec konkrétní město má nějakou svou aplikaci na zadávání podnětů nebo zda je do nějakého registru podnětů přihlášeno [7]. Další dovedností je pak samotné formulování podnětu. A v neposlední řadě je potřeba ověřovat, zda se s podnětem něco stalo, zda nějak postupuje jeho řešení.

d) Přestože je používání digitálních technologií spojeno s mnohými riziky (sociálními, komunikačními, fyzickými, právními atd.), digitální technologie mohou být také pomocníky pro rozvoj osobní pohody. Pokud budeme mluvit s žáky o šikaně nebo o psychickém zdraví, můžeme jim ukázat některé aplikace [8]. Společně pak můžeme diskutovat o tom, zda jsou tyto aplikace užitečné, v jakých situacích je využívat apod.

e) Před volbami, ale i po volbách mohou žáci vyzkoušet vyplnit nějakou volební kalkulačku [9]. To je většinou internetová aplikace, která nabízí uživateli sadu otázek. Po jejich zodpovězení aplikace porovná odpovědi s programy politických stran a uživateli zobrazí míru shodu s volebními kandidáty nebo s politickými stranami. Kromě zorientování se ve volebních programech politických stran může volební kalkulačka nabídnout také prostor pro ujasňování si vlastních postojů a priorit.

f) Také můžeme žákům zadat úkoly vztahující se k výsledkům voleb [10]. Žáci mohou například dohledávat volební účast pro konkrétní místo a volby. Nebo mohou hledat, kolik hlasů získali kandidáti na senátora v jejich volebním okrsku. Mimo to, že tyto informace mohou být zajímavé, se žáci učí také vyhledávat v různých elektronických rejstřících a systémech.

g) Další aktivitou může být vyhledávání informací o státním rozpočtu a rozpočtech obcí, včetně jejich porovnávání. Využít lze například informačního portál Ministerstva financí Monitor. Dohledávat lze příjmy a výdaje státu, jejich strukturu a vývoj v čase, včetně vývoje státního dluhu. Aby informace byly blízké žákům, doporučujeme zjišťovat informace také v tzv. územním monitoru, kde lze najít každou obec a její rozpočet, včetně struktury a vývoje. Šikovnou funkcí je pak přepočet na obyvatele.

h) Další inspirací pro to, jak vést žáky k práci s informacemi v digitálním prostředí, mohou být různé typy datových map [11]. Mohou být využity pro evokaci, pro uvádění příkladů, nebo pro vlastní žákovské zkoumání, porovnávání a objevování. Výhodou je, že danou problematiku lze sledovat celorepublikově nebo se můžete zaměřit na konkrétní region nebo obec (a vést výuku lokálním nebo regionálním směrem). Doporučujeme například připravit formulář s otázkami, na které žáci hledají v mapách odpovědi. Může jít například o otázky typu: Které město má vyšší index kriminality – Kolín, nebo Poděbrady? Kolik trestných činů bylo objasněno na Kolínsku? Které 3 okresy mají největší podíl osob v exekuci? Kolik exekucí mají nejčastěji osoby v ČR? Vhodným doplněním je pak následná diskuze, doptávání se, proč to tak může být.

i) Digitální technologie lze také využít pro zpřístupnění náročného nebo ne příliš atraktivního vzdělávacího obsahu. Šikovným nástrojem mohou být časové osy [12] – jak jejich sledování (včetně například vyvozování souvislostí atd.) nebo i jejich vytváření (což vyžaduje jak digitální dovednosti, tak sbírání, třídění a analyzování informací).

j) Digitální technologie také umožňují ukázat něco detailněji, než jsme zvyklí. Konkrétně například mince a bankovky [13], včetně jejich ochranných prvků, které si můžou žáci prohlédnout na mobilu tak, jako by byly podsvícené nebo jako by byly pod UV světlem.

Věříme, že příspěvek přinese inspiraci nejen pro pedagogické a didaktické uvažování v obecnější rovině, ale že nabídne také podněty a tipy pro konkrétní vyučovací praxi.


[1] Pojem Výchova k občanství je používán jako konkrétní označení vzdělávacího oboru v RVP ZV. Pojem společenskovědní vzdělávání je používán jako souhrnný pojem, který zahrnuje nejen vzdělávací obor Výchova k občanství, ale který se vztahuje šířeji také k občanské kompetenci a k průřezovým tématům. Pojem společenskovědní vzdělávání pro účely tohoto příspěvku nezahrnuje dějepis/historii.

[3] I toto může být podnětem pro zajímavou výukovou situaci, do které se mohou žáci sami aktivně zapojit (ať už ve formě debaty, psaní úvahy, nebo při jiné tvůrčí činnosti).

[5] Online kurz pro žáky Digitální stopa je dostupný na adrese https://moodle.nic.cz/course/view.php?id=15. Kurz je zpracován formou komiksu a ověřovacích úkolů.

[8] Např. aplikaci projektu Nenech to být (https://www.nntb.cz/), která je zaměřena na boj se šikanou a funguje jako online anonymní schránka důvěry s předáváním podnětů odpovědným osobám. Nebo aplikaci Nepanikař – Pomoc při depresi či panice (https://play.google.com/store/apps/details?id=org.dontpanic), která nabízí tipy pro zmírnění konkrétních obtíží, jako je například deprese, úzkost, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy atd.

[9] Např. https://volebnikalkulacka.cz/[9]. Nezapomínejme na to, že internetová kalkulačka je tak dobrá, jak relevantní jsou data do ní vložená a jak kvalitní jsou algoritmy pro jejich zpracování.

[10] Výsledky voleb zpracovává Český statistický úřad a vyhlašuje je Ministerstvo vnitra ve Sbírce zákonů. Výsledky voleb lze sledovat na stránce https://www.volby.cz/.

[12] Např. Časová osa EU (https://europa.eu/learning-corner/eu-timeline/overview_cs), nebo nástroj Timixi (https://www.timixi.com/), ve kterém lze sledovat již vytvořené časové osy, nebo utvářet osy vlastní.

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Mgr. Alena Hesová

Hodnocení od uživatelů

Bořivoj Brdička
28. 2. 2020, 19:35
Rád bych paní Hesové za článek poděkoval. Je velmi přijatelným přehledem toho, co by měla výchova k digitálnímu občanství prakticky obsahovat. Trochu mě mrzí, že neodkazuje některé texty Spomocníka, které by se jistě hodily - např poslední standardy ISTE. Teoreticky bych uvítal dotažení celé problematiky až k mediální gramotnosti na úrovni uvědomnění si své vlastní ovlivnitelnosti a nutnosti vcítění do myšlení jiných lidí. To je základní výbava digitálního občana.
A ještě drobnost. Digital wellbeing jsme se rozhodli nepřekládat. Pohoda je zavádějící.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Digitální gramotnost