Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Jak vypadá na kompetence orientovaná výuka?
Odborný článek

Jak vypadá na kompetence orientovaná výuka?

Tento článek je součastí seriálu: The Canopy Project

Anotace

Druhá ze dvou zpráv o výsledcích projektu The Canopy kalifornského Christensen Institute. Tato na základě definice kompetenčně orientované výuky odhaluje, do jaké míry ji naplňují ty americké školy, které ji aplikují.

Dnes často skloňovaným trendem (včetně naší Strategie 2030+) je výuka orientovaná na kompetence. O výsledcích The Canopy projektu v tomto směru informuje hlavní autorka výzkumné zprávy [1], vědecká pracovnice Christensen Institute Chelsea Waite. Její hlavní zjištění by pro nás mohla být poučná.

Na rozdíl od personalizace existuje u výuky orientované na kompetence mnohem větší konsenzus o tom, co to znamená. Chelsea pracuje se sedmibodovou definicí projektu CompetencyWorks vedeného iNACOL (nově Aurora Institute):

  1. Žáci jsou soustavně vedeni k tomu, aby dělali důležitá rozhodnutí ohledně svého učení – co se budou učit, jak budou aplikovat a demonstrovat výsledky.
  2. Hodnocení je smysluplná, pozitivní a posilující zkušenost žáků s učením, jež přináší včasné, relevantní a motivující důkazy.
  3. Žáci dostávají včasnou a diferencovanou podporu podle svých individuálních vzdělávacích potřeb.
  4. Žáci postupují na základě důkazů o mistrovství, nikoli v závislosti na době ve škole strávené.
  5. Žáci se aktivně učí různými způsoby a různou rychlostí.
  6. Strategie k zajištění rovnosti všech žáků jsou zakořeněny v kultuře i ve struktuře a pedagogice škol včetně celých vzdělávacích systémů.
  7. Očekávané výsledky učení (znalosti, dovednosti) jsou jasně definované, transparentní, měřitelné a přenositelné.

Poznámka: Zde použitý výraz „mistrovství“ u nás není běžně užíván. Zato metodika na něm založená („mastery learning“) se používá většinou s původním anglickým názvem. Mistrovství je třeba chápat jako dosažení požadovaných výukových cílů.

Výzkum se pokoušel sledovat, které komponenty definice školy skutečně aplikují. A ukázalo se, že většina škol, které o sobě tvrdí, že praktikují na kompetence orientovanou výuku (53 %), všechny indikátory nenaplňuje. Přestože poměrně hodně škol poskytuje žákům možnost různými způsoby demonstrovat mistrovství (75 %), mnohem méně jich disponuje jasnou definicí, jak má mistrovství vypadat (47 %), a ještě méně jich má komplexní flexibilní systém hodnocení pokroku žáků založený na prokázání dosažení požadovaných cílů (40 %). Jinými slovy, dosud se neprosadila organizace výuky, při níž je skutečný postup založený na výsledcích hodnocení žáků (podmínka opravdové personalizace). I při nesplnění podmínek má dnes žák většinou možnost pokračovat.

To znamená, že většina žáků postupuje výukovým procesem po stejné cestě a stejnou rychlostí. Jenže právě technologiemi podporovaná složka kombinované výuky je přímo předurčena k tomu, aby pomohla tuto praxi změnit. Jedním z indikátorů naznačujících, že je personalizovaná na kompetence orientovaná výuka úspěšně zavedena, může být třeba existence věkově diferencovaných tříd.

The Canopy projekt Christensen institutu ukazuje, kudy by se měl ubírat další výzkum v této oblasti. Je třeba zkoumat vliv technologií na výukový proces, hlavně to, jak přispívají k dosažení dnes preferovaných kompetenčně orientovaných cílů. Školy nutně potřebují získat zpětnou vazbu a dozvědět se třeba i nepříjemnou pravdu, když se jejich tvrzení o úspěšné personalizaci či výuce orientované na kompetence nezakládají na pravdě.

Literatura a použité zdroje

[1] – WAITE, Chelsea. What does it really mean to be competency-based?. 2019. [cit. 2019-12-15]. Dostupný z WWW: [https://www.christenseninstitute.org/blog/what-does-it-really-mean-to-be-competency-based/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Milan Keršláger
20. 1. 2020, 16:53
Mohl bych rozporovat každý druhý bod, za všechny jen ten poslední: "Očekávané výsledky učení (znalosti, dovednosti) jsou jasně definované, transparentní, měřitelné a přenositelné."
Obávám se, že vzdělání, resp. schopnosti a dovednosti (nebo kompetence chcete-li), se nedají exaktně měřit ani porovnat. Můžete sice do zblbnutí vyplňovat testy (jak se to čím dál častěji děje), ale tím získáte jen přehled o tom, jak umí dotyčný vyplňovat testy. Bohužel nikoliv to, zda ho škola připravila na reálný život, reálnou práci, reálné řešení problémů. Navíc ne vše se dá testem ověřit. Leda bychom učili jen to, co se dá otestovat :-)
Bořivoj Brdička
21. 1. 2020, 07:39
Je pravda, že rozporovat se dá opravdu všechno. Také se to stále ve větší míře děje. Zůstaňme tedy jen u měření kompetencí.
Jako učitel se dostáváte při přechodu na kompetenčně orientovanou výuku do nezáviděníhodné situace, protože, jak správně pan Keršláger konstatuje, znalostně orientovaná výuka se dá mnohem snadněji měřit. Tady existuje velké riziko, že žák nebude dělat nic a vy potřebujete mít jistotu, že něco dělá, že se někam posouvá. V jednodušším případě můžete posoudit dosažení cílů na produktech jeho práce. Potíž je v tom, že se může stát, že žák pracuje a zdokonaluje se, ale výsledek se nedostaví (to je u badatelsky orientované výuky docela možné, protože dopředu nevíte, jak bude výsledek vypadat). Pak asi nelze jinak, než nějak definovat jak má to bádání vypadat a sledovat, zda k němu dochází. A musí to být postup pokud možno objektivní.
Zkuste se podívat na tyto články:Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. stoletíHodina géniů podle A. J. Julianiho

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu The Canopy Project.
Ostatní články seriálu: