Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Odborný panel pro rozvoj čtenářské gramotnosti si pokládá otázky: „Kam míříme?“, „Kde jsme?“ a „Kudy dál?“
Odborný článek

Odborný panel pro rozvoj čtenářské gramotnosti si pokládá otázky: „Kam míříme?“, „Kde jsme?“ a „Kudy dál?“

15. 2. 2018 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Petr Koubek Ph.D.
Spoluautor
PhDr. Hana Havlínová Ph.D.

Anotace

Článek přináší ohlédnutí za druhou minikonferencí odborného panelu pro čtenářskou gramotnost systémového projektu OP VVV Podpora práce učitelů (www.gramotnostiproucitele.cz; zkráceně PPUČ). Jednání proběhlo 22. listopadu 2017 v Německé škole v Praze. Zúčastnili se ho členové řešitelského týmu projektu PPUČ, členové odborného panelu, většinou řešitelé projektů OP VVV, OP VK a nestátních neziskových organizací zabývajících se čtenářskou gramotností, pedagogičtí pracovníci z mateřských a základních škol, akademičtí pracovníci z vysokých škol, zástupci veřejných knihoven a další hosté. Projekt podporuje pedagogické pracovníky mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Minikonference se zúčastnilo kolem čtyřiceti účastníků, které spojuje společný zájem, a tím je rozvíjení čtenářské gramotnosti nejen ve vzdělávací oblasti Český jazyk a literatura, ale napříč všemi vzdělávacími obory od dětí v předškolním vzdělávání po žáky 2. stupně základní školy. Minikonference má za cíl sbližovat pojetí čtenářské (a pisatelské) gramotnosti mezi důležitými stakeholdery ve vzdělávání. Program jednotlivých setkání a vizi odborného panelu pomáhají formulovat a naplňovat členové jádra odborného panelu PhDr. Hana Košťálová, Mgr. Irena Poláková, Mgr. Miloš Šlapal a PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. Druhá minikonference navazovala na stanovení společné vize tím, že účastníci definovali klíčové výzvy rozvoje čtenářské (a pisatelské) gramotnosti ve školním vzdělávání, které sami identifikovali ve svých projektech a výzkumu, a v odborné debatě navrhli různé způsoby, jak se s těmito výzvami vyrovnávat.

Video: představení účastníků

Minikonferenci moderoval Mgr. Petr Koubek, odborný garant čtenářské gramotnosti PPUČ, a členové jádra odborného panelu. Mgr. Petr Naske, hlavní manažer projektu PPUČ, na úvod popřál účastníkům příjemné jednání a zdůraznil důležitost vzájemného sdílení mezi různými projekty, které se rozvíjení čtenářské gramotnosti věnují. Naske také připomněl, že odborný panel je systémovým nástrojem ministerstva a řídícího orgánu OP VVV, jsou na něj kladeny určité nároky a jsou s ním spojena též četná očekávání, neboť orgán sbližující pojetí čtenářské gramotnosti ve vzdělávacím systému, a tím i formy a obsah intervencí na její podporu, hrazených zejména z veřejných zdrojů. Úvodní části jsou zachyceny na videu:

Na úvod jednání vedla Hana Košťálová účastníky k zamyšlení a ke společné diskuzi o tom, co funguje v učení učitelů a žáků. Položená otázka: „Kam míříme?“ cílila na formulování cílů učení směrem k žákům. Pokud si učitel odpovídá na otázku: „Kde jsme?“, zjišťuje, jak si žák nyní vede vzhledem ke vzdělávacímu cíli, a otázka: „Kudy dál?“ směřuje k odpovědi, jaký je nyní nejbližší krok na cestě k učení. Diskutující se shodli na tom, že pro kvalitní učení žáků je podstatný učící se učitel a vzájemná podpora učitelů, kteří mají chuť dále se učit a rozvíjet.

[1]

Prezentace Hany Košťálové a diskuse jsou zachyceny na videu:

Pro řešení druhého bodu programu setkání, tedy oněch zmíněných výzev a způsobů jejich řešení, se účastníci rozdělili do skupin. Ve skupinách promýšleli po dobu zhruba 50 minut, na jaké problémy vzhledem ke čtení a čtenářství ve své práci narážejí a jaké tedy vnímají potenciální výzvy k řešení. Dále měli shromáždit návrhy postupů, jak se lze s těmito výzvami vyrovnávat. Mezi předloženými výzvami např. zaznělo: „Jak zapojit do rozvíjení čtenářské gramotnosti učitele jiných oborů než jazyků a jak jim pomoci, aby téma rozvíjení čtenářské gramotnosti přijali za své?“, „Jak motivovat učitele a ředitele škol k dalšímu vzdělávání a osobnímu posunu?“ Jako možná cesta k řešení byla navržena podpora učící se reflektivní komunity učitelů. Reflektivní způsoby učení se (kolegiální podpora) patří k ústředním postupům, které ve svých „pilotních“ školách využívá i projekt PPUČ. Členové jádra odborného panelu všechny předložené výzvy zpracují a vyhodnotí tak, aby se staly hlavní agendou příštích několika minikonferencí.

Blok věnovaný výzvám, vč. diskuse účastníků a prezentací skupinových výstupů je zachycen na videu:

V hlavním obsahovém bloku se minikonference zabývala dílnou čtení. V následujících akcích budou nositeli obsahu další aktéři a bude se odvíjet již od výzev definovaných členy OP. Protentokrát ale program v této části naplnili členové jádra panelu. Pro dílnu čtení se rozhodli proto, že byla doporučena školám v uplynulém rozpočtovém období evropské strukturální pomoci jako nosný postup rozvoje čtenářské gramotnosti. Předpokladem jádra tedy bylo, že většina účastníků bude mít s DČ konkrétní a na praxi založenou zkušenost.

Dílnou čtení jako „funkčním formátem rozvíjení čtenářské gramotnosti“ provedl účastníky Miloš Šlapal, který ji před lety poprvé v ČR uváděl v život ve své základní škole v Kopřivnici. Při skupinové diskuzi sdíleli účastníci své zkušenosti s DČ, popisovali přínosy a úskalí, která tento vyučovací formát přináší. Mezi jmenovanými přínosy DČ zaznělo, že žák, který si knihu sám vybere, ji čte s chutí a s potěšením a na své vlastní úrovni, DČ tak umožňuje čas na rozečtení i nečtenářům a individualizaci výuky podle potřeb jednotlivých žáků. Mezi úskalími byly vyjmenovány především organizační překážky jako pevně daný rozvrh vyučovacích hodin ve škole, náročnost obsahu probíraného učiva, a tedy nedostatek času na samostatné čtení. Pomocí videoukázek a pracovních listů představil Šlapal různé typy a úrovně dílny čtení: zaměřené na prožitkové čtení a sdílení pro nejmladší čtenáře, ale i dílnu s úžeji specifikovaným a náročným „literárněvědným“ cílem: rolí vypravěče a jeho proměn v literárním textu podle žákovy volby. Nosnou myšlenkou této části konference bylo: „Čas, kdy žáci čtou, není ztraceným časem.“

Videozáznam zachycující celý tento blok je uvnitř členěn takto:

  • Úvod Miloše Šlapala
  • Úvodní slovo k práci s prvním videem
  • Práce s prvním videem - diskuse
  • Práce s textem o dílně čtení Donalyn Millerové
  • Úvodní slovo k práci s druhým videem
  • Diskuse o druhém videu
  • Diskuse o ukázkové lekci: vypravěčská perspektiva
  • O dílně čtení - co je a co není dílna čtení

Na závěr setkání představil Petr Koubek úkoly, na kterých v současné době pracuje jádro odborného panelu v rámci projektu PPUČ, a plány pro nejbližší období. I tato část byla zachycena na video:

Poděkoval přítomným za celodenní aktivní zapojení v průběhu setkání a pozval je na další minikonferenci, která proběhne v jarních měsících, a na projektovou konferenci, která se koná 30. května 2018 v Praze.

Příští minikonference odborného panelu čtenářské a pisatelské gramotnsoti se koná v Pardubicích dne 13.dubna 2018.

 



[1] H. T. jsou iniciály novozélandské pedagožky Helen Timperleyové, inventorky BES Iteration (srov. Timperley, Wilson, Barrar, Funk. 2007. Teacher Professional Learning and Development. Best Evidence Synthesis Iteration. New Zealand Ministry of Education).

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Mgr. Petr Koubek Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Minikonference odborných panelů projektu PPUČ pro čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost.
Ostatní články seriálu:

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích: