Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Po stopách císaře Karla IV.

Ikona prakticky

Po stopách císaře Karla IV.

Ikona prikladIkona blok
Autor: Helena Šimíčková
Anotace: Autorka se ve svém příspěvku věnuje narození, mládí a počátku vlády Karla IV. Pro práci využívá různých metod - dramatickou výchovu, verbální metodu, metodu práce s textem. Autorce se podařilo do tohoto tematického celku integrovat i jiné vzdělávací obory (Český jazyk a literatura, Matematika a její aplikace).
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence sociální a personální » účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a jeho svět » 1. stupeň » Člověk a jeho svět » Lidé a čas » 2. období » rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik
  2. základní vzdělávání » Člověk a jeho svět » 1. stupeň » Člověk a jeho svět » Lidé a čas » 2. období » srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Český jazyk a literatura 1.stupeň
  2. Základní vzdělávání -> Hudební výchova 1.stupeň
  3. Základní vzdělávání -> Výtvarná výchova 1.stupeň
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Kooperace a kompetice
Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída, Specializovaná učebna
Nutné pomůcky: Psací a kreslicí potřeby, připravené texty k tématu a jednoduchá ilustrace, sešity pro rýsování a zápisky z historie naší vlasti.
Klíčová slova: Karel IV., Přemyslovci, Václav III., Jan Lucemburský, Blanka z Valois, dramatická výchova, trojúhelník, předpona, předložka

Cíl výuky:

* Žák poznává život na počátku 14. století v českých zemích. * Pochopí rozdíly mezi slovním označením vládců - kníže, král, císař. * Snaží se porovnat rozdíly mezi životem současného obyčejného člověka a člověka ve středověku. * Snaží se porovnat rozdíly v životě jednotlivých skupin středověkých lidí (např. jak žili šlechtici a jak jejich poddaní, jak žili bohatí obyvatelé měst, jak řemeslníci a jak městská chudina). * Pochopí pojmy: trojúhelník rovnoramenný, rovnostranný a pravoúhlý. * Pochopí pojmy: předložka a předpona.

Text článku:

Rozdělení týdenního tematického bloku na jednotlivé dny:
  • 1 den:
    Jak se žilo v Čechách po smrti posledního Přemyslovce - Václava III.?
  • 2. den:
    Co přinesla českým zemím vláda Jana Lucemburského?
  • 3. den:
    Kde a jak prožíval své dětství Janův prvorozený syn - Václav (Karel IV.)?
  • 4. den:
    Kde a jak se připravoval Karel IV. na své panování v Evropě?
  • 5. den:
    Za jakých okolností se stal římským králem a později císařem?
Dílčí výstupy, které směřují k očekávaným výstupům v RVP ZV
  • Žák poznává život na počátku 14. století v českých zemích.
  • Pochopí rozdíly mezi slovním označením vládců - kníže, král, císař.
  • Snaží se porovnat rozdíly mezi životem současného obyčejného člověka a člověka ve středověku.
  • Snaží se porovnat rozdíly v životě jednotlivých skupin středověkých lidí (např. jak žili šlechtici a jak jejich poddaní, jak žili bohatí obyvatelé měst, jak řemeslníci a jak městská chudina).
  • Pochopí pojmy: trojúhelník rovnoramenný, rovnostranný a pravoúhlý.
  • Pochopí pojmy: předložka a předpona.
Aplikační úkoly
  • Žák umí pojmy předložka a předpona správně využít ve svém písemném projevu.
  • Učí se narýsovat trojúhelník rovnoramenný, rovnostranný i pravoúhlý.
  • Dovede ve skupině opravit pravopisné chyby v práci svých spolužáků.
  • Snaží se vžít do doby po smrti posledního Přemyslovce Václava III.
  • Snaží se vžít do doby vlády Jana Lucemburského.
Klíčové kompetence týdenního tematického bloku, ke kterým směřujeme
  • Žáci se učí společnými silami kooperací ve skupině vystihnout v daném textu podstatné informace.
  • Společnými silami dovedou zapsat podstatné informace o době vlády Jana Lucemburského a Karla IV.
Stručná charakteristika jednotlivých dnů

1. den:

V úvodu probírání tohoto tématu může učitel využít dramatickou výchovu jako metodu. Jestliže jsou již děti zvyklé využívat této metody, dovedou v pátém ročníku společně s učitelem improvizovat. Učitel tedy vstupuje smutně do třídy a oznamuje všem, že se českým šlechticům stále nedaří vybrat a zvolit nového českého krále. Rudolf Habsburský po obléhání hlavního města onemocněl úplavicí a zemřel. Ani Jindřich Korutanský se nejeví jako vhodný nástupce. Žáci (kompars) ihned reagují na učitelův monolog.

Jestliže děti na využití dramatické výchovy jako metody zvyklé nejsou, bude vhodné, aby učitel zahájil tuto aktivitu dialogem s maňáskem na dané téma.

Žáci jsou zapojeni do tématu tak, že každá skupina dostává určitý text s otázkami (viz příloha č. 1). Úkolem žáků je pomocí vlastní četby vyhledat odpovědi na tyto otázky. Při prezentaci splněného úkolu posuzujeme společně ty otázky, které nám všem přinesly nová fakta. Tato fakta potom ve stručnosti spoluprací učitele a žáků zapíšeme jako nová do poznámkových sešitů.

Ve společném zápisu vyhledáme všechny předložky, které jsme použili, a zdůvodníme jejich pravopis (píšeme je odděleně, největší problémy může ještě v pátém ročníku působit psaní předložky a zájmena). Na tomtéž textu se všichni společně pokusíme vyhledat slova s předponami. Následuje samostatná práce skupin. Jednotlivé skupiny vyhledávají ve svých textech slova s předponami a vypisují je.

Práce je časově limitovaná, cílem je najít v daném čase co nejvíce slov.

Nyní se úplně přeneseme z dané historické doby. V následujícím úkolu mohou skupiny volit ze dvou variant:

  • Vymýšlíme jiné věty s vyhledanými slovy.
  • Vymýšlíme příběh z libovolné historické doby. Následuje prezentace vlastních příběhů a oprava pravopisných chyb.

2. den:

Zahájíme ústním zopakováním zjištěných informací o nástupu Lucemburků na český trůn. Můžeme opět využít dramatické výchovy jako metody. Jak asi vládl král Jan Lucemburský? Jaký měl vztah ke své manželce Elišce? Jak se nazýval jejich potomek? O co pro něj usiloval jeho otec? Co pro to dělal? Jak chápeme slova kníže, král, císař? Odpovědi na tyto a další otázky budou skupiny hledat, stejně jako včera, v předložených textech (viz příloha č.2). Po prezentaci společné práce zapíšeme opět společnými silami podstatné informace o nových faktech do poznámkových sešitů.

Zamyslíme se rovněž nad tím, jaké byly vztahy mezi Janem Lucemburským, jeho manželkou Eliškou Přemyslovnou a jejich synem Václavem (později Karlem IV.). Tento vztah se pokusíme geometricky vyjádřit pomocí trojúhelníku. Nejprve bude mít trojúhelník všechny strany stejně dlouhé – jedná se o trojúhelník rovnostranný.

Naučíme se tento typ narýsovat pomocí kružítka. Jestliže jednu stranu prodloužíme nebo zkrátíme, ale další dvě strany zůstanou stejně dlouhé, dostaneme trojúhelník rovnoramenný. Postup při rýsování obou typů trojúhelníků je stejný. Nejprve si ho ukážeme, pak procvičíme. Jestliže je stejný postup v rýsování, nabízí se otázka, proč dva různé názvy trojúhelníků? Žáci vyhledají rozdíly mezi oběma trojúhelníky a odpoví na otázku. Můžeme se setkat i se zvláštním druhem rovnoramenného trojúhelníku, kdy úhel, který svírají dvě stejně dlouhé strany (odvěsny), je pravý - jedná se o rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník. Je tedy potřeba žákům vysvětlit, s jakými druhy úhlů se můžeme setkat a přesvědčit se o výše sdělené nové informaci měřením úhlu mezi dvěma odvěsnami.

Závěrem aktivity jsou dva domácí úkoly. Povinný (pro všechny žáky) - procvičování rýsování rovnostranných a rovnoramenných trojúhelníků na různých příkladech (můžeme využít i příklady z učebnic). Dobrovolný (pro zájemce) - vyhledávání a prezentování dalších informací o životě Karla IV.

3. den:

Prezentace dobrovolného domácího úkolu, další historické informace ze života Karla IV. Všichni poslouchají spolužáky, kteří si dobrovolný domácí úkol připravili. Nové informace společně zapíšeme do poznámkového sešitu. (Aby učitel více motivoval žáky pro plnění dobrovolných domácích úkolů, bude zpočátku potřeba ocenění vhodnou pochvalou.)

Následuje společné čtení textu ve skupinách, odpovědi na otázky a zápis nových informací, které se týkají zejména dětství malého Václava ve Francii a přijetí jména kmotra při biřmování – Karel (viz příloha č.3).

Na obrázku, který obdrží rovněž všechny skupiny (viz příloha č.4), je zobrazena vesnice v první polovině 14. století. Společnými silami mají nejprve žáci označit ve střechách jednotlivých stavení trojúhelníky a rozhodnout, zda se jedná o trojúhelníky rovnostranné nebo rovnoramenné.

Společnou úvahou vyvodíme i pojem trojúhelník pravoúhlý; jedná se o takový trojúhelník, jehož jeden úhel je pravý, ale strany mají různé délky.

Pro zbývající část aktivity se budeme inspirovat obrázkem středověké vesnice. Žáci si představí, že žijí v této vesnici a společnými silami ve skupině se pokusí napsat příběh o tom, co mohli tehdejší poddaní zažít - vládl jim stále Jan Lucemburský (přezdívaný král cizinec).

Následuje prezentace příběhu a oprava pravopisných chyb, případně ilustrace příběhu.

V závěru aktivity si můžeme zazpívat vhodnou lidovou píseň, kterou si vesničané mohli při práci zpívat, žáci si mohou sami volit z určité nabídky. (Podobným způsobem budeme postupovat i v následujícím týdnu, kdy se necháme inspirovat životem šlechticů na hradech a jejich písněmi.)

4. den:

Následující aktivita je zaměřena na mládí Karla IV. a na snahy jeho otce, aby se stal římským panovníkem. Právě proto se Jan účastní všech významných evropských bitev, aby svými zásluhami v bojích získal příznivce pro svého syna při volbě římského krále a císaře. Již v dětství se Karel oženil s francouzskou šlechtičnou Blankou z Valois a v mládí se zúčastnil bitev po boku svého otce (od 16 let). Pobýval v Itálii (pevnost Monte Carlo), kde se setkal se zástupci českých pánů. Poselstvo mu sdělilo, jak Čechy nesmírně trpí nepřítomností panovníka. V Itálii se mladý Karel naučil správě země. Protože od otce nedostával žádné peníze, bojoval ve službách Benátčanů. Mladý kralevic Karel se velmi těšil do Čech. Protože se nemohl zúčastnit pohřbu své matky, vedly jeho první kroky k jejímu hrobu ve Zbraslavském klášteře. V lednu r. 1334 mu jeho otec Jan Lucemburský udělil titul markraběte moravského.

Metodický postup v počátku této aktivity se neodlišuje od aktivity předchozí. Žáci odpovídají podle četby textu na otázky (viz příloha č.5) a podstatné informace přepisují do sešitu. Následuje shrnutí a zopakování toho, co již víme o Karlu IV. a jeho otci. Žáci odpovídají ústně na otázky učitele.

Do následující části této aktivity zařadíme opět dramatickou výchovu jako metodu. Jednotlivé skupiny si volí z nabídky následujících titulů jeden a zpracují ho jako kratší scénku:

  • Svatba Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny ve Špýru.
  • Narození prvorozeného syna Václava.
  • Jan Lucemburský odnímá malého Václava matce a odváží ho na Loket.
  • Karel IV. a jeho život na francouzském dvoře.
  • Sňatek Karla IV. a Blanky z Valois.
  • Karel IV. ve službách Benátčanů.
  • Karel IV. markrabětem moravským.

Zapíší si jednotlivé dialogy a určí si role ve skupinách. Své práce zatím neprezentují. Za domácí úkol si připraví jednotlivé scénky.

5. den:

Začínáme prezentací jednotlivých scének. Následuje žákovská reflexe a sebereflexe. Úkolem dnešní aktivity bude zjistit, zda se stal Karel IV. nejprve králem českým nebo římským. Ústně znovu zopakujeme, jak žáci chápou slova: kníže, král, císař. Potom přistoupíme ke čtení textu a hledání podstatných informací (viz příloha č.6), které společně zapíšeme do sešitu. Odpovíme rovněž na otázku, že nejprve byl Karel IV., ještě za života svého otce, zvolen římským králem. Po smrti svého otce byl korunován českým králem, a teprve za několik let byl zvolen římským císařem.

Následuje výtvarná aktivita, kdy jednotlivé skupiny společně ztvárňují, jak si představují korunovaci krále. Skupiny prezentují své práce společnou výstavkou ve třídě.

Touto aktivitou vyučování o Karlu IV. nekončí. Pokračuje i v následujícím týdenním bloku: Praha hlavní město císařství. Toto téma je spojeno s životem Karla IV. a jeho dalších tří žen. Po smrti svého otce se Karel IV. stal vedle římského krále i českým králem, později i římským císařem.

Žáci se seznamují s významnými stavbami, které můžeme v Praze a jejím okolí (Karlštejn) spatřit dodnes, i s dalším významným Karlovým činem - založením univerzity v Praze. Tuto týdenní aktivitu již dále nerozpracovávám, ponechám její realizaci na kreativních možnostech každého pedagoga.

Texty pro týdenní tematický blok
(Všechny texty byly upraveny podle knihy Heleny Mandelové: České země za vlády Lucemburků.)

 



Příloha č. 1

1. den:
Po smrti Václava III. potřeboval Český stát co nejdříve nového panovníka. Zástupci mocných českých šlechtických rodů však nebyli zajedno. Jedna skupina prosazovala manžela princezny Anny - dcery Václava II. - Jindřicha Korutanského. Druhá skupina se chtěla spojit s již tehdy mocnými Habsburky.

Necelé tři týdny po smrti Václava III. svolal Jindřich Korutanský - jeho švagr - zemský sněm, na němž ho většina panstva zvolila českým králem. Rudolf I. Habsburský ani jeho otec Albrecht I. Habsburský se však s tímto faktem nehodlali smířit. Vpadli s vojskem do Čech a pomocí peněz získávali vlivné známosti. Rudolf I. se oženil s vdovou po Václavu II., Alžbětou Rejčkou.

Velmi brzy však Rudolf I. své přívržence z řad šlechty i duchovenstva zklamal. Chtěl dokonce připojit České království k rodovému panství Habsburků. Ty, kteří s ním nesouhlasili, chtěl porazit vojensky. Při obléhání města Horažďovice však záhadným způsobem zemřel. Alžběta Rejčka se stala ve svých 18. letech podruhé vdovou.

Českým králem se stal znovu Jindřich Korutanský. Ten se však ukázal jako panovník velmi neschopný, neplnil dané sliby, byl bezzásadový, neustále vymáhal v Čechách další a další půjčky a zvětšoval zadluženost království. Majetku zbavoval i kláštery.

Počet jeho odpůrců se zvětšoval. Mezi nejmocnější odpůrce patřili opati znalí evropské politiky. Ti promysleli plán, jak Jindřicha Korutanského sesadit. Na český trůn měl nastoupit muž, za něhož se měla provdat jediná svobodná dcera Václava II. - Eliška Přemyslovna. Skupina mocných pánů začala velkou hru. Při tajných rozhovorech vybrali za manžela pro českou princeznu prince Jana - syna římského císaře Jindřicha VII., jediného následníka rodu z malého Lucemburska.

Jindřich VII. nejprve doporučoval pro Elišku svého bratra Walrama, protože mu jeho čtrnáctiletý syn připadal příliš dětský pro již vyspělou osmnáctiletou pannu. Rodiče také měli strach poslat svého syna do válkami zmítané země. Výmluvným opatům se však podařilo rodičovské obavy rozptýlit. Svatba se konala 31. srpna a 1. září 1310 v německém městě Špýru, císař udělil české země Janovi jako léno.

Otázky pro pochopení podstatného učiva:

  • Kteří dva panovníci se po smrti posledního Přemyslovce - Václava III. - ucházeli o vládu na českém trůně?
  • Co se přihodilo Rudolfu I. Habsburskému?
  • Jakým panovníkem se jevil Jindřich Korutanský?
  • Koho vybrali za českého krále čeští opati a kněží?
  • Kdo se stal jeho manželkou?

Příloha č. 2

2. den:
Eliška Přemyslovna odjížděla z Prahy do Špýru tajně na bělouši. Jaká byla vlastně Eliška? Prý urostlá dívka snědé pleti, s dlouhými tmavými vlasy zapletenými do copů. Ve své době byla považována za krasavici. Byla prý dívka cílevědomá a energická, která měla prudkou, neústupnou povahu. Po otci zdědila ne příliš pevnou nervovou soustavu. Eliška nedokázala ustoupit nebo přijmout kompromis, nechtěla se smířit s tím, co se již nedalo změnit, a tak své postavení velmi často zhoršila.

Jaký byl vlastně její manžel, o čtyři roky mladší Jan Lucemburský? Po korunovaci českým králem používal tituly král český a polský, z předcházejících hrabě Lucemburský. V prvních měsících a letech života v Čechách teprve pronikal do tajů a zvláštností země a umění vládnout. Ochotně přijímal pomoc rádců.

Musel překonávat nemalé obtíže. Mladík, který žil doposud v péči rodičů, pohodlí a přepychu, přijel do neznámé země, jejímuž jazyku se teprve učil. Mnohé ho v Čechách překvapovalo. Především poněkud drsné české prostředí a chování, které bylo velmi odlišné od francouzského a lucemburského dvora, neochota české šlechty respektovat jeho rozhodnutí.

Čeští šlechtici nesouhlasili s tím, aby se důležitých úřadů v Čechách ujímali cizinci. Chtěli, aby král vydával a podpisoval důležité listiny, které by jim zaručovaly významná práva. Nemuseli se svým králem bojovat v cizině, jedině že by to vyžadovala bezpečnost země. Pokud král podnikne výpravy do zahraničí, bude je platit z královské pokladny. Daně mohl vybírat jedině při korunovaci krále a při shromažďování věna pro dcery. Králův majetek měl po jeho smrti připadnout české šlechtě.

Po korunovaci v r. 1311 bydleli mladí manželé na Starém Městě v domě U Zvonu, protože Pražský hrad byl neobyvatelný. Domníváme se, že stavitelem tohoto domu byla dokonce sama Eliška Přemyslovna. Královnám již za dob Přemyslovců patřilo několik měst zvaných věnná (Mělník, Hradec Králové), z jejichž daní královny žily, a také několik hradů (mezi jinými Loket v severních Čechách).

Velmi záhy musel Jan Lucemburský čelit odboji šlechticů, který vedl Jindřich z Lipé. Eliška Přemyslovna tohoto muže nenáviděla zejména proto, že se spojil s Alžbětou Rejčkou, její bývalou macechou. Král byl dokonce dočasně nucen odbojné šlechtě ustoupit. Rozhodl se, že odjede bojovat do války, v níž se rozhodovalo o tom, komu připadne římský trůn. Dočasnou správou země pověřil osvědčeného diplomata a šlechtice Petra z Aspeltu.

Otázky pro pochopení podstatného učiva:

  • Jaká byla Eliška Přemyslovna?
  • Jaký byl mladík Jan Lucemburský?
  • Co od něho požadovala česká šlechta?
  • Kde mladí manželé po korunovaci bydleli?
  • Čemu musel Jan Lucemburský záhy po nástupu na trůn čelit?
  • Kam se rozhodl odjet?

Příloha č. 3

3. den:
V roce 1316 se po dvou dcerách mladým manželům narodil očekávaný syn a dědic trůnu. Podle českých tradic dostal jméno Václav. V tomto roce však v Čechách vypukl v důsledku neúrody nebývalý hladomor. Královna Eliška se se svými dvěma dcerami a maličkým následníkem trůnu uchýlila na svůj hrad Loket, stavěla se proti jakýmkoli dohodám mezi králem a šlechtou. Přestože byl Jan podporován římským císařem Ludvíkem, musel před šlechtou kapitulovat.

Jan Lucemburský se sblížil s českým šlechticem Jindřichem z Lipé, jehož schopnosti stále více oceňoval. Mocný šlechtic obratně využil svého postavení a vzbudil v králi podezření, že jeho manželka Eliška chce postavit prvorozeného syna proti němu. Jan se v r. 1319 svého tříletého syna násilím zmocnil a odebral ho matce. Od této doby se již nikdy následník trůnu se svou matkou nesetkal. Eliška byla vykázána do svého věnného města - Mělníku.

Brzy nato se rozhodl Jan Lucemburský z Čech odjet. Správou země pověřil tentokrát velmi schopného šlechtice Jindřicha z Lipé, udělil mu hodnost zemského hejtmana. Před odjezdem si zajistil, aby za ním byly pravidelně posílány peníze. V Čechách se pak objevoval jen tehdy, když potřeboval zastavit nějakou část královského majetku. Svou ctižádost, schopnost, energii a čas věnoval diplomatické činnosti a vojenským tažením v mnoha zemích Evropy. Proto mu Češi začali říkat "král cizinec".

Malý Václav pobýval na Lokti (kde byl asi dva měsíce vězněn v hradním sklepení) celý rok. Až do svých sedmi let žil pak v péči chův a strážců na Křivoklátě. Své dětství trávil bez sourozenců, bez výletů do kraje, bez dětských radostí. V roce 1323 se Janova sestra Marie provdala za francouzského krále Karla, Jan Lucemburský, který byl častým hostem francouzského dvora, sňatek sám zprostředkoval. Nyní využil příležitostí pro svého prvorozeného syna, aby zajistil jeho výchovu a vzdělání jako budoucího vladaře.

Také zde vybral pro svého syna nevěstu, byla jí dcera francouzského šlechtice Karla z Valois Blanka, která byla stejně stará jako Václav, měla drobnou postavu, světlé vlasy a jemné vychování, jaké bylo v té době žádáno. Svatba se konala společně s korunovací francouzské královny. Před sňatkem byl Václav biřmován. Kmotrem mu byl sám francouzský král a podle dobového zvyku přijal mladý Václav jeho jméno Karel za vlastní. Ihned po svatbě se Karel začal věnovat činnostem spojeným s povinnostmi příštího vládce.

Otázky pro pochopení podstatného učiva:

  • Kdy se narodil očekávaný dědic trůnu a jak ho pojmenovali?
  • Jaké bylo jeho dětství do sedmi let a proč?
  • Kam se vypravil v sedmi letech?
  • Kdo se stal jeho manželkou?
  • Jak žil jeho otec Jan Lucemburský?
  • Jak říkali Janu Lucemburskému v Čechách?

Příloha č. 4
1.

 

 

Příloha č. 5

4. den:
Ve svém životopise "Vita Caroli" vzpomíná Karel na léta strávená na francouzském dvoře jako na šťastné období svého života. Na králův pokyn mu byli vybráni nejlepší učitelé - kněží s vysokým vzděláním, kteří nejprve zdokonalili Karla v umění číst a psát a prohlubovali jeho znalosti. Karel se naučil i několik jazyků: latinsky, francouzsky, německy, italsky, ale česky zapomněl. Byl rovněž dokonale zasvěcen do tajů diplomacie a vladařských povinností. Jeho významným učitelem byl opat benediktiského kláštera ve Fécamp, vynikající vzdělanec své doby, Pierre de Rosières, který vedl Karlovo vzdělání a podněcoval ho k přemýšlení o nejzávažnějších myšlenkách tehdejší doby i o jejich využití v praktickém životě.

Pařížská léta měla pro budoucího krále rozhodující význam nejen pro vzdělání a zkušenosti, ale i pro poznání nejvytříbenějšího prostředí a vysoké kultury této doby. Těsně před jeho příjezdem do Paříže byl dokončen klenot gotické architektury - královská kaple Saint Chapelle, kde se Karel, jako člen královské rodiny, účastnil bohoslužeb.

Karlův sedmiletý pobyt v Paříži ukončil otcův příkaz, aby se spolu se svou ženou Blankou odebral do Lucemburska. Z Lucemburska odjížděl v necelých 15 letech do Itálie, kde se jeho otec Jan pokoušel založit lucemburské panství. Hned první den mu zde bylo předloženo otrávené jídlo, ale protože se v ten den Karel zrovna postil, jídla se ani nedotkl, což mu zachránilo život. Jan Lucemburský uplatňoval svůj vliv zejména v bohatých italských městech, aby získal peníze pro svůj nákladný život v cizině.

Karel se v Itálii setkal se svým vlastním bratrem Janem Jindřichem, kterého dosud nikdy neviděl. Oba bratři se velmi sblížili a jejich přátelské vztahy trvaly až do smrti Jana Jindřicha. Karel založil pro správu tohoto území vlastní kancelář a svou první vítěznou bitvu vedl 22. listopadu 1332. V dalších bojích na italském území však již Karel tak úspěšný nebyl, přesto získal v bojích, kdy sám jako šestnáctiletý velel vojsku, cenné zkušenosti pro svůj další život.

Připomínkou Karlova pobytu v Itálii je pevnost Monte Carlo z r. 1333. Podruhé se Karel vrátil do Itálie v r. 1337, kdy musel cestovat za bratrem Janem Jindřichem pro neshody s rakouskými vévody přes Uhry. Lodí jel nejprve do Budína a na koni se dostal až do Chorvatska, kde poznal tamější náboženství i způsob života. Protože mu otec nedával peníze, bojoval cestou na straně Benátčanů. Poznal jejich kulturu, udržoval s nimi přátelské vztahy a snažil se je využívat ve prospěch Českého království.

Otázky pro pochopení podstatného učiva:

  • Jak dlouho žil Karel ve Francii a co se naučil?
  • Kam se odebral se svojí ženou ve svých čtrnácti letech?
  • Kam ho vyslal otec jako šestnáctiletého?
  • Jak se mu dařilo při zakládání lucemburského panství v Itálii?
  • S kým se zde poprvé setkal a jaké byly jejich vztahy po celý další život?
  • Na čí straně bojoval, jak využíval zkušenosti z mládí ve svém životě?

Příloha č. 6

5. den:
Krátce nato se setkal Karel IV. v italském Meranu se skupinou českých pánů, kteří mu vysvětlili, jak se v Čechách špatně žije, protože na českém trůnu chybí silná vládnoucí osobnost a přesvědčili Karla, aby s nimi odjel do Čech. Karel oznámil své rozhodnutí o návratu do Čech otci dopisem.

Kralevic Karel se do Čech velmi těšil. K Čechám cítil zvláštní vztah, protože se pokládal za přímého pokračovatele úsilí přemyslovských králů. Matčina pohřbu se zúčastnit nemohl, proto jeho první kroky vedly k jejímu hrobu ve Zbraslavském klášteře.

Karel i jeho žena Blanka se museli nejprve učit česky. Blanka si svou nádhernou výbavou a svým oblečením, ale i svou milou povahou získala srdce Pražanů i Čechů.

V lednu 1334 udělil Karlovi jeho otec Jan titul markraběte moravského. Tím vlastně obnovil přemyslovskou tradici, markraběcí titul používali prvorození královští synové, kteří byli pověřeni správou Moravy. Karel však zastupoval otce ve všech částech Českého království.

Rytíř Jan Lucemburský byl po otci silně krátkozraký, ale i když se jeho zrak postupně zhoršoval, nedával to najevo. V r. 1336 se se svým synem Karlem vydal na tažení do Litvy. Na zpáteční cestě zjistil, že vidí mnohem hůř, úplně oslepl na pravé oko a na levé viděl jen částečně. Po úplném oslepnutí doporučil českému sněmu za svého nástupce Karla.

V průběhu svého života připojil Jan k českému státu kromě Lucemburska i Chebsko, Budyšínsko, Zhořelecko a především Horní a Dolní Slezsko, které bylo součástí českých zemí až do poloviny 18. století. Jako vynikající bojovník a chrabrý rytíř připravil vzestup svého syna Karla až k metě nejvyšší - římskému císařství. V r. 1344 za přítomnosti Jana i Karla vznikl ve francouzském městě Avignonu plán na sesazení dosavadního krále Ludvíka, k jehož naplnění došlo o dva roky později (1346) a králem byl zvolen Karel IV.

Jan se však dlouho z tohoto úspěchu netěšil. Naléhavá žádost francouzského krále o pomoc ve stoleté válce mezi Anglií a Francií ho přivedla již zcela slepého na bojiště u Kresčaku. Z této doby je znám jeho výrok: "Toho bohdá nebude, aby Český král z boje utíkal." V této bitvě Jan Lucemburský padl. Jeho syn, římský král Karel IV., který byl jen nepatrně zraněn šípem, odvezl otcovo tělo do Lucemburska, kde ho dal pochovat a připravoval se na korunovaci českým králem.

Otázky pro pochopení podstatného učiva:

  • Jaký byl návrat Karla do Čech?
  • Kým ho jmenoval jeho otec?
  • Co pro něho jako statečný bojovník a diplomat připravoval?
  • Kdy byl Karel IV. korunován římským králem?
  • Jak skončil život Jana Lucemburského?
  • Která území připojil za svého života k českému království?

Reflexe:

Po stopách císaře Karla IV.: týdenní tematický blok
Článek je v těchto kolekcích:
Citace a použitá literatura:
[1] - MANDELOVÁ, H. České země za vlády Lucemburků. 1. vydání. Praha, 1993. ISBN 80-00-00-40-3-8. 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 15. 04. 2005
Zobrazeno: 16196krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ŠIMÍČKOVÁ, . Po stopách císaře Karla IV.. Metodický portál: Články [online]. 15. 04. 2005, [cit. 2017-07-21]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/216/PO-STOPACH-CISARE-KARLA-IV.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.