Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Třetí prostor jako podnikatelský záměr...

Ikona informativni

Třetí prostor jako podnikatelský záměr

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Informace o britském projektu, který s pomocí soukromé firmy a vzdálených, z indického subkontinentu působících učitelů pomáhá žákům z okolí Londýna prostřednictvím technologií dohnat zpoždění v matematice.
Klíčová slova: Third Space Learning, třetí prostor, matematika, vzdělávací technologie, umělá inteligence, velká data, doučování, Tom Hooper

Text článku:

Nedávno mě zaujala zpráva v Guardianu o tom, jak v Británii experimentují s využitím technologií při výuce matematiky na prvním stupni ZŠ (Could online tutors and artificial intelligence be the future of teaching?) [1]. Popisuje ze státních peněz podporovaný projekt soukromé firmy Third Space Learning, který je pro nás v mnoha směrech poučný, protože umožňuje nahlédnout do blízké budoucnosti využití technologií ve školství. Deklarovaným cílem projektu (i celé firmy) je pomoci dětem, které mají ve škole problémy s matematikou, a to tak, že pro ně připraví individualizovanou online výuku a spojí je se vzdáleným učitelem-tutorem, který toto „doučování“ řídí. Za tím účelem jsou najímáni angličtinou vládnoucí učitelé v Indii a na Srí Lance (bývalé britské kolonie).

K pochopení záměru zakladatele Third Space Learning Toma Hoopera je třeba nejprve vysvětlit, co skrývá pojem „třetí prostor“ (third space). Používá se primárně v psychologii, kde vyjadřuje oblast stojící mezi vnitřním světem člověka (žáka) a vnějším sociálním prostředím, které jeho vývoj ovlivňuje. Hodně spojitostí lze nalézt s Vygotského teorií zóny nejbližšího vývoje. Nejčastěji je třetí prostor zkoumán v souvislosti s potřebou ovlivnit vývoj socioekonomicky hendikepovaných jedinců (žáků) – typicky migrantů, jejichž vnitřní svět je mimořádně obtížné propojit se společností, v níž mají žít (např. viz [2]). Je na první pohled zřejmé, že od počátku bylo Hooperovým cílem ovlivnit právě žáky socioekonomicky hendikepované. Inspirací mu nepochybně byl Sugata Mitra a jeho projekt Granny Cloud.

How it works – Third Space Learning

Na počátku (2012) byly aktivity Third Space Learning orientovány téměř výlučně na spojení žáků s živým online tutorem, který svými schopnostmi zásadním způsobem ovlivňuje výsledek doučování. Z velké části je to tak stále, technologie však hrají stále větší roli.

Do projektu se zapojují celé školy (hlavně v okolí Londýna). Učitelé vytipovávají žáky, kteří jsou v matematice pozadu, a ti pak mají jednou týdně ve škole hodinu (45 min.) online doučování se vzdáleným tutorem a počítačem, přesněji řečeno se systémem poskytujícím vhodné výukové aktivity, s tutorem, kterého je pouze slyšet (není vidět), a s možností psát a kreslit tak, aby to bylo vidět na obou stranách. Domovský učitel není fyzicky přítomen, ale podílí se na stanovení cílů výuky a dostává detailní zprávu o výsledcích každého zapojeného žáka. Ve skutečnosti je zaznamenáván celý průběh lekce, to znamená, že je možno s těmito daty později pracovat.

Firma Third Space Learning postupně vyvinula vlastní počítačový systém i specializovaný digitální výukový obsah pracující s interaktivními prvky. Své zaměstnance (kvalifikované učitele) nutí k soustavnému zdokonalování (ve spolupráci s londýnským UCL Institute of Education) nejen v pedagogice, ale hlavně ve schopnosti v maximální míře využívat všech možností, které přináší aplikace technologií.

Ty se díky překotnému rozvoji, práci skupiny firemních programátorů a spolupráci s vědci UCL rychle zdokonalují. V minulém roce bylo do vyvíjeného počítačového systému zavedeno využití umělé inteligence (AI) pracující se všemi během výuky zaznamenanými daty (jen do současného projektu je zapojeno cca 4000 britských žáků). Z výsledků průběžně realizované analýzy lze odvodit, která interaktivní cvičení a které postupy tutorů jsou nejúčinnější. Takto získané informace jsou pochopitelně okamžitě implementovány do přípravy zatím cca 300 firemních tutorů nacházejících se na indickém subkontinentu.

Jenže aplikace AI umožňuje mnohem více. Dovoluje poskytovat sofistikovanou okamžitou zpětnou vazbu v situacích, kdy se průběh lekce začne odchylovat od ideálního postupu (např. když tutor začne mluvit příliš rychle, dává žákovi málo prostoru pro vyjádření či otázky). Individualizace jde tak daleko, že přizpůsobuje průběh lekce zájmům konkrétního žáka, např. dává odměnu (odznaky) podle toho, kterému fotbalovému klubu dotyčný žák fandí, apod.

Guardian na tomto místě vznáší oprávněnou otázku, jak daleko AI bude schopná jít v automatizaci výukového procesu. Zda jednou dokáže učitele úplně nahradit? Odpověď formuluje profesorka UCL Rose Luckin. Podle ní „nám AI dává jedinečnou možnost ověřovat, která výuková intervence u toho kterého žáka funguje a která ne“. Bez živého učitele se ale neobejdeme. Musíme jen identifikovat tu správnou úroveň kombinace živé a umělé výuky (blended learning). Jsou-li např. k dispozici data dlouhodobě popisující schopnost žáka číst, dokáže AI analýza dokonale identifikovat, které postupy vedou ke zlepšení. AI má před sebou obrovský potenciál. Je na učitelích, zda ho dokážou využít. Na závěr dodává: „Docela mi vadí, jak se lidé pořád nedokážou zbavit představy, že stačí děti připojit k počítači. Jde o mnohem víc.

Tom Hooper k tomu dodává: „Diskuze o tom, zda AI nahradí člověka, je zatím irelevantní. Jsme přesvědčeni, že dětem znechuceným stávající výukou, jež ztratily důvěru ke škole, žádný robot řízený algoritmem nepomůže.

Na závěr Guardian ještě zmiňuje problematiku ochrany osobních dat žáků spojenou s aférou a krachem firmy inBloom v USA. O té Spomocník psal již před třemi lety – viz Současný stav vývoje systémů adaptivního řízení výuky. Zájemcům o bližší studium zde popisované problematiky doporučuji i další články označené těmito klíčovými slovy: umělá inteligence, velká data.

Third Space Global – What we are all about!

Čím více se snažím proniknout ke smyslu aktivit Third Space Learning, tím více problémů vidím. Třetí prostor ze své podstaty odpovídá především informálnímu prostředí, jenže to, co se v tomto projektu děje, je výuka vysloveně formální. To je, dejme tomu, jen nepodstatný rozpor v pojmosloví. Mnohem větší problém vidím jinde. Indickým učitelům tento džob jistě přijde vhod. Možná se díky němu stanou nezanedbatelnou konkurencí těm britským. Kladu si však ještě jednu docela zásadní otázku. Kdo pomůže indickým a srílanským dětem?

Citace a použitá literatura:
[1] - DEVLIN, Hannah. Could online tutors and artificial intelligence be the future of teaching?. 2016. [cit. 2017-2-21]. Dostupný z WWW: [https://www.theguardian.com/technology/2016/dec/26...].  
[2] - GUTIÉRREZ, Kris D. Developing a Sociocritical Literacyin the Third Space. 2007. [cit. 2017-2-21]. Dostupný z WWW: [ http://www.academia.edu/657873/Developing_a_Socio...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 09. 05. 2017
Zobrazeno: 1032krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Třetí prostor jako podnikatelský záměr. Metodický portál: Články [online]. 09. 05. 2017, [cit. 2017-06-24]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/21307/TRETI-PROSTOR-JAKO-PODNIKATELSKY-ZAMER.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.