Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Příklady sestavování tektonických desek...

Ikona teoreticky

Příklady sestavování tektonických desek

Ikona odbornost
Autor: Jaroslav Vávra
Anotace: V této části textu ke vzdělávacímu tématu Tektonické (litosférické) desky a Kontinentální drift se zaměříme přímo na výsledky, které jsme získali u žáků šesté třídy ZŠ Lesní (u paní učitelky RNDr. Kohoutové) v březnu 2014. V této části nám nejde o hodnocení žáků, ale o to, jak žáci přemýšlejí a vytvářejí si svou „tektonickou/deskovou“ mapu světa.
Téma příspěvku:Jiné vzdělávací obory obecně
Klíčová slova: desková tektonika, sopečná činnost, zemětřesení

Text článku:

Žáci měli toto téma probrané a sestavení skládačky mapy světa z tektonických desek bylo pro ně spíše opakováním a zjišťováním, jak vytvoří svou mentální mapu světa. Zdůrazňujeme, že cílem bylo zaměřit se u žáka (u jednotlivých žáků) na aktivní, aktivně vytvořený vlastní obraz mapy světa a pro nás (učitele) pochopit metakognici žáka, tedy jak přemýšlí a jak se dostává k vlastnímu individuálnímu „obrazu“ světa.

Žáci šesté třídy pracovali s pracovním listem a se skládačkou litosférických (tektonických) desek se zaujetím. Během práce nevznášeli doplňující otázky a výsledky ukázaly, že zadání rozuměli. Čistý čas dokončení/složení byl v rozmezí 15 až 30 minut. Za tuto dobu se podařilo žákům celou skládačku sestavit.

Učitel musí být připravený některým žákům pomoci, např. s počátečním „založením“ či „základem“ mapy. Jako „orientační body“ v mapě žáci využívali zarovnaný severní a jižní okraj z původní předlohy (viz Obrázek 17), ze které se části skládačky vystřihovaly. Dalším „orientačně významným“ prvkem je plošně velká Pacifická deska, která polohově vyplňuje velkou střední část celého obrazu. Upozorňujeme, že v zájmu pochopení mapy světa jsme ve skládačce vynechali Africkou tektonickou desku.

Nejpodstatnější činností tohoto tematického listu je sestavení puzzle, prostorové uspořádání tektonických desek. Žáci neměli k dispozici mapovou předlohu a museli vycházet ze znalosti relativní polohy a „okrajů“ tektonických desek. „Pohybovali se tak po cestě,“ kterou započal Alfred Wegener na začátku 20. století, kdy jej zaujaly zapadající/doplňující se tvary pobřeží Afriky a Jižní Ameriky.

Naprostá většina žáků sestavila puzzle správě a nedělalo jim problémy vytvořit mapu světa tektonických desek. Následně se zaměříme jen na charakteristické odlišnosti. Začneme Klárou (Obrázek 17).

Obrázek 17 Sestavená mapa světa z tektonických desek Klárou z 6. třídy

Zdroj: Kolářová, 2015

Klára sestavila svou mapu světa velmi rychle a přesně. Podle sdělení paní učitelky Klára reprezentovala školu v zeměpisné olympiádě. Kromě správně sestavených desek se mapa vyznačuje i správně lokalizovanými čtyřmi body, které byly v mapě zvýrazněny a ke kterým měla přiřadit správné zeměpisné jméno. Klářina mapa nám poslouží jako srovnávací mapa světa z tektonických desek pro další žáky.

Další mapu (Obrázek 18) sestavil Lukáš.

Obrázek 18 Sestavená mapa světa z tektonických desek Lukášem z 6. třídy

Zdroj: Kolářová, 2015

Chlapec sestavil puzzle (Obrázek 18) obsahově správně s chybnou severojižní orientací. Má určitou a z pohledu relativní polohy správnou představu. Chybuje v absolutní poloze světové mapy, která je však pro desetileté žáky ještě obtížná (nerespektují ustavenou normu orientace mapy). Ale pokud se mapa otočí o 180 stupňů, lze ji využít pro další práci, vzhledem k okrajům tektonických desek i pro umisťování objektů do mapy.

Z Obrázku 18 je patrné, že žákovi dělal problém správně umístit do mapy islandskou sopku a další přiřazování zeměpisných jmen zcela pominul. Sestavení puzzle jsme považovali v hodnocení jako správné.

Obrázek 19 Sestavená mapa světa z tektonických desek Adélou z 6. třídy

Zdroj: Kolářová, 2015

Puzzle sestavené Adélou (Obrázek 19) ukazuje na způsob sestavování „podle okrajů“ (okrajů obrázku, ze kterého byly desky vystřihovány, a podle okrajů vystřižených desek). Nejvýraznější způsob prostorového myšlení u Adély je patrný na umístění a orientaci jihoamerické tektonické desky – nesprávná absolutní poloha i orientace. Její „ne-orientace“ se také projevuje v označování desek, zvláště u Australské a Pacifické. Přitom Pacifickou desku klade do středu puzzle, což vyznačuje, že chápe její významnost a pravděpodobně s ní začínala při sestavování své mapy světa. Při takto sestaveném puzzle (výsledku) měla Adéla i následně problém zjistit ze své mapy světa, kde (a zda vůbec) chybí na její mapě Africká tektonická deska, a přiřadit zeměpisné názvy k příslušným bodům v mapě.

Shrnutí

Kolářová (2015) uvádí, že ojediněle se vyskytly u žáků 6. ročníku následující odlišnosti (v porovnání s Obrázkem 19):

  • Obrácení světových stran S-J: porovnej s Obrázkem 18 (obrácení mapy „vzhůru nohama“). Uspořádání desek však bylo správné.
  • Odlišné umístění krajních desek V-Z: porovnej s Obrázkem 18; Australská litosférická deska na pravé straně obrázku anebo Euroasijská litosférická deska na levé straně obrázku. Uspořádání desek bylo správné.

Podotýkáme, že obě odlišnosti jsme posuzovali u žáků 6. ročníku (10–11 let) jako správné. Pro učitele je nutné si uvědomit, že žák v tomto věku si teprve vytváří „normovanou/dohodnutou“ podobu světa (co vidí / učí se, není jeho přímá zkušenost) a zároveň si vytváří svoji vlastní podobu na základě percepce z vizuální zkušenosti. Obě odlišná umístění dokládají, že žáci 6. ročníku chápali/rozuměli relativní poloze litosférických desek. V tomto věku je pro žáka relativní poloha významnější (pochopitelnější) než poloha absolutní. Avšak v tomto věku někteří žáci jsou schopni využívat a pracovat s absolutní polohou ve své mentální mapě (viz mapa Kláry, Obrázek 17).

Velmi důležitá při této „tvorbě“ vlastní mapy světa je role učitele, který žákům pomáhá s jejím vytvořením. Učitel vede žáka k podobě mapy světa (uspořádání) tektonických desek, která žákovi pomůže v následující letech výuky (minimálně až do absolvování základní školy) pracovat se svou mentální mapou světa.

Uvedené příklady ukazují na to, že taková činnost, vytvoření vlastní mentální mapy světa, je zvláště u desetiletých velmi důležitá a užitečná při představě o mapě světa. Je nutné se k ní vracet a pomocí této činnosti zafixovat takovou mentální mapu světa u každého žáka. Ve výuce zeměpisu dochází k rozvoji prostorového myšlení. To jsme si ověřili u žáků deváté třídy stejné liberecké školy (stejné paní učitelky), kteří rychle a přesně celý pracovní list i s puzzle zvládali v kratší době. Následně používali mapu jako nástroj a pracovali s ní při znalostních a dovednostních činnostech (např. vysvětlit subdukční zónu, hotspot, správné chování u pobřeží moře v případě ohlášení rizika vzniku tsunami a další).

Jednotliví žáci na základě takto vytvořené mapy světa tektonických desek jsou schopni v průběhu geografického vzdělávání na základní škole (nejpozději v 9. ročníku):

  • rozmístit kontinenty / tektonické desky v mapě světa vůči sobě navzájem (relativní poloha) a vzhledem k absolutní poloze (rovník, rovnoběžky, poledník, datová hranice);
  • lokalizovat a vysvětlit sopečnou činnost, zemětřesení, horotvornou činnost a vlny tsunami;
  • vysvětlit kontinentální drift a procesy na okrajích tektonických desek;
  • rozlišovat vhodné/nesprávné chování v případě, že nastane přírodní katastrofa (výbuch sopky, zemětřesní, zásah pobřeží vlnou tsunami);
  • porovnat charakteristiky prostorového uspořádání tektonických desek a podnebných pásů/biomů;
  • porovnat souhlas/nesouhlas lokalizace přírodních rizik s rozmístěním obyvatelstva světa a s ekonomickými aktivitami (vyspělostí) vybraných států.

Uvedený přehled dosažený očekávaných výsledků umožňuje učitelům na střední škole (zvláště na gymnáziu) navázat na tyto znalosti, vědomosti a dovednosti, které žáci získali na základní škole.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměření na transfer vědeckých znalostí a kvalitativní hodnocení s ověřením některých poznatků v 6. ročníku zeměpisu.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - KOLÁŘOVÁ, Alice. Návrh kooperativního vyučování zeměpisu na příkladu tematických celků. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2015. 91 s. ISBN Diplomová práce. 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 07. 07. 2017
Zobrazeno: 1288krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VÁVRA, Jaroslav. Příklady sestavování tektonických desek. Metodický portál: Články [online]. 07. 07. 2017, [cit. 2017-09-25]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21297/PRIKLADY-SESTAVOVANI-TEKTONICKYCH-DESEK.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 07. 07. 2017 14:06
Článek je závěrečným příspěvkem k seriálu s tematikou poměrně obtížného učiva deskové tektoniky. Uzavírá pohledy na didaktický transfer směřující do školní praxe.