Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměření na transfer vědeckých znalostí a kvalitativní hodnocení s ověřením některých poznatků v 6. ročníku zeměpisu
Odborný článek

Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměření na transfer vědeckých znalostí a kvalitativní hodnocení s ověřením některých poznatků v 6. ročníku zeměpisu

3. 7. 2017 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Jaroslav Vávra Ph.D.

Anotace

Předložený soubor textů představuje rámec znalostí, vědomostí, dovedností a poznávání v geografickém základním vzdělávání na příkladu litosférických desek a kontinentálního driftu. Téma je založené na vědomostech a dovednostech, které žák nemůže získat ze svého bezprostředního okolí, které by poznával svými smysly, a ze zkušenosti z pobytu v takovém měřítkově odlišném prostředí. Může jen navštívit a svými smysly a chápáním poznat určitá místa, například v Itálii nebo na Islandu. Studijní text je rozdělený do čtyř kapitol: Stav a vývoj vědeckého poznání litosférických desek a kontinentálního driftu; Transfer/zprostředkování těchto znalostí a vědomostí ve vzdělávacím geografickém obsahu; Kognitivní dimenze s použitím slovesa KRESLIT v tématu desková tektonika a kontinentální drift; Příklady konkrétních výsledků žáků 6. ročníku a jejich zhodnocení.

Čtenář/učitel by neměl očekávat hotový materiál, který může bezezbytku vzít a aplikovat ve vyučovací hodině. Smyslem tohoto souboru textů je ukázat odbornou vědeckou a vzdělávací problematiku, jak je v současné době poznaná, a jaká je možnost ji prezentovat s určitým zjednodušením, vhodným pro použití na 2. stupni základní školy a nižších/vyšších ročnících gymnázia jako vzdělávací téma. Učiteli by měl text pomoci se v této problematice orientovat (základní pojmy, jejich propojení/vazby, hierarchie, následnost, prostorové uspořádání, analogické využití, geografické myšlení) a to pak využít při vlastní přípravě zeměpisných hodin s tímto tématem. K tomu slouží uvedené obrázky a schémata, která většinou pochází ze zahraničních zdrojů, zpravidla v anglickém jazyce.

V textu autor věnuje pozornost výchozímu stavu vzdělávacího obsahu, který je založený na minimální kognitivní (poznávací) a znalostní (obsahové) úrovni (např. zapamatování/memorování faktů), a tomu, jak posunout toto „myšlení“ kvalitativně výše, na úroveň optimální a excelentní. K dalšímu rozšíření může posloužit text uvedený na tomto portále Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů? (Vávra, 2011).

Ve třetí kapitole, zaměřené na kognitivní dimenzi (Anderson & Krathwohl, 2001) autor nabízí demonstraci kognitivní dimenze Revidované Bloomovy taxonomie na činných slovesech, na jejich sémantickém významu. To přináší určité problémy, protože učitel využívá slovesa s různou morfologií, která mají sémantický hierarchicky uspořádaný význam, jak demonstruje například Vávra (2011) na překladu anglického originálu.

Navržený příklad, kdy sloveso (jeho základ/kořen) je modifikováno prefixem či mírně změněným základem, umožňuje hodnotit vztah mezi úrovněmi v taxonomii na základě „ceteris paribus“, tedy předpokladu, že vztah platí v očekávaných (neměnných) podmínkách. Avšak pokud do těchto vztahů vstoupí další faktor/faktory, může tento (příčinný, zkušenostní či logický) vztah selhat či dokonce nemusí vůbec platit.

Většina uváděných příkladů byla ověřena v diplomové práci A. Kolářové (2015), která uvedené téma jako kooperativní výuku ověřovala ve fakultní škole ZŠ Lesní v Liberci.

Lze předpokládat, že s postupným zaváděním hodnotících úrovni standardů (minimální – optimální – excelentní) se postupně vykrystalizuje podoba takového hodnocení. K tomu také má přispět tento text.

Nakonec snad ještě informace, že tato problematika se pravidelně objevuje v mezinárodních šetřeních TIMSS a PISA v oblasti Nauka o Zemi, ve které je silně zastoupeno učivo zeměpisu, ale také částečně přírodopisu (více viz např. Tomášek et al., 2016).

Literatura a použité zdroje

[1] – TOMÁŠEK, Vladislav; BASL, Josef; JANOUŠKOVÁ, Svatava. et al. Mezinárodní šetření TIMSS 2015. Národní zpráva. Praha : Česká školní inspekce, 2016. ISBN 978-80-88087-07-6.
[2] – VÁVRA , Jaroslav. Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů?. 2011. [cit. 2011-9-14]. Dostupný z WWW: [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/11113/proc-a-k-cemu-taxonomie-vzdelavacich-cilu-.html/].
[3] – KOLÁŘOVÁ, Alice. Návrh kooperativního vyučování zeměpisu na příkladu tematických celků. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2015. 91 s.
[4] – MULLIS, Ina V.s.; MARTIN, Michael O. TIMSS 2015. Assessment Framework. 2013. [cit. 2017-2-12]. Dostupný z WWW: [http://timss.bc.edu/timss2015/downloads/T15_Frameworks_Full_Book.pdf].
[5] – ANDERSON, Lorin W.; KRATHOWHL, David R. A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing. New York : Longman, 2001. ISBN 0-8013-1903-X.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Jaroslav Vávra Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
3. 7. 2017
Úvodní článek seriálu je příspěvkem k prezentaci poměrně obtížného tématu. Z didaktického hlediska umožňuje transfer do školní praxe.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Přírodovědná gramotnost