Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Chemie
Odborný článek

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Chemie

16. 2. 2017 Základní vzdělávání
Autor
Jakub Holec

Anotace

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům základního vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie tvoří nápadité úlohy zpracované na minimální, optimální a excelentní úrovni. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce. Smyslem materiálu je poskytnout učitelům metodický materiál, který obsahuje alternativní možnosti pro zjišťování dosažení výukových cílů.

Metodické komentáře ke standardům pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie je metodický materiál s úlohami vytvořenými za účelem zjišťování naplnění očekávaných výstupů vzdělávacího oboru. Úlohy jsou rozděleny do tří úrovní obtížnosti a opatřeny metodickými komentáři, které nabízejí nejen správnou odpověď, ale také popis požadovaných myšlenkových operací žáků, které vedou k vyřešení jednotlivých úloh. Tím jsou oporou učitelům, kteří zjišťují možnou chybu v postupu žáka, i vodítkem, jak lze postupovat při konstrukci úloh na daných úrovních obtížnosti.

Struktura materiálu

Struktura metodických komentářů vzdělávacího oboru Chemie se skládá ze tří hlavních částí:

  1. Očekávaný výstup podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV), který je dále konkretizován pomocí indikátoru standardu chemie;
  2. Soubor metodických komentářů k jednotlivým úrovním obtížnosti úloh;
  3. Úlohy na minimální, optimální a excelentní úrovni obtížnosti.

Obtížnosti ilustrativních úloh a jejich nastavení

Úroveň obtížnosti ilustrativních úloh vychází z taxonomie učebních úloh podle D. Tollingerové. V ní je aplikována Bloomova taxonomie prostřednictvím sledování náročnosti úloh na myšlení žáků.

  • Minimální úroveň obtížnosti úloh

Úlohy zařazené do minimální úrovně jsou založeny především na pamětní reprodukci poznatků s pouze drobným využitím jednoduchých myšlenkových operací. K řešení těchto úloh je mimo zapamatování a reprodukci dílčích poznatků zapotřebí také jejich uplatnění v jednoduchých problémových situacích.

Řešení úloh na minimální úrovni obtížnosti předpokládá schopnosti žáka rozpoznávat, popisovat, opakovat, identifikovat, pojmenovat, definovat a třídit základní obsahy vzdělávacího oboru.

  • Optimální úroveň obtížnosti úloh

Úlohy zařazené do optimální úrovně vyžadují od řešitele nejen reprodukci poznatků, ale především jednoduché myšlenkové operace s drobným přesahem do operací složitějších. K řešení těchto úloh je zapotřebí hlubšího porozumění obsahu vzdělávacího oboru včetně interdisciplinárních souvislostí a uplatnění na situace ze školní výuky i každodenního života.

Řešení úloh na optimální úrovni obtížnosti předpokládá schopnosti žáka interpretovat, klasifikovat, zobecňovat, odvozovat, srovnávat, vysvětlovat, rozlišovat a třídit získaný obsah oboru s důrazem na jeho význam ve školním i mimoškolním prostředí.

  • Excelentní úroveň obtížnosti úloh

Řešení úloh zařazených do excelentní úrovně vyžaduje od žáka složitější myšlenkové operace. Jsou postaveny na samostatném uvažování žáka a jeho hlubším porozumění přírodním vědám. Typicky je k řešení zapotřebí propojení širších poznatků z oblasti přírodních věd a jejich aplikace na daný problém. Jde např. o vyčtení dat z tabulky nebo grafu, které pak spolu s dalšími poznatky vedou k řešení úlohy.

Řešení úloh na excelentní úrovni obtížnosti předpokládá schopnost žáka formulovat a ověřovat hypotézy, plánovat a konstruovat postupy vedoucí ke správnému řešení, vyhledávat relevantní informace a následně je i správně vyhodnocovat.

Úlohy a metodické komentáře k nim byly vytvořeny ve snaze nabídnout učitelům širší škálu úloh, s jejichž využitím je možné rozvíjet přírodovědnou gramotnost žáků a současně získávat zpětnou vazbu o dosažení daných očekávaných výstupů. Nejedná se však o úlohy testové. Autoři se při tvorbě úloh místy nevyhnuli většímu množství textu v zadání. S ohledem na potřebu uvést jednotlivé prvky učiva do kontextu reálného života je to však pochopitelné. Tři úrovně úloh k jednomu očekávanému výstupu umožňují zadávat žákům úlohy dle jejich schopností a dovedností.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
3.7 MB
PDF
Metodické komentáře a úlohy je Standardům ZV (Chemie)

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Jaroslav Vávra
17. 2. 2017, 06:19
Tady je jako kvalitativní rozlišení použit "přepracovaný" původní Bloom (1956) Tollingerovou (1970). Proč není rovnou použita revidovaná Bloomova taxonomie (2001), když také zahrnuje znalostní dimenzi, se kterou se potýká právě Tollingerová? Kde je úroveň metakognice, kterou Tollingerová ještě neznala? 
Jsem si však vědomý obrovské práce, kterou autoři odvedli a nyní je potřeba tyto konstrukce využívat v práci učitele, ale podle Revidované Bloomovy taxonomie (2001) kriticky posuzovat (judging).
Při čtení těchto manuálu mně napadá, jak to, že se tomu na pedagogických výzkumných pracovištích (základní výzkum) věnovala taková malá pozorornost? Napadá mě jedině, že bez (odborného) obsahu se toto asi dělat nedá

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Článek pro obor:

Chemie