Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Svět nás zajímá – Události a změny ve svět...

Ikona teoreticky

Svět nás zajímá – Události a změny ve světě (Objevné cesty a vynálezy)

Ikona odbornost
Autor: Mgr. Petra Skalická
Anotace: Téma Objevné cesty a vynálezy umožňuje naplňovat tematický okruh Svět nás zajímá. Navržené 4 ilustrativní úlohy na sebe volně navazují, lze však s nimi pracovat i samostatně. Využívají práce s různými informačními zdroji (komiksové příběhy, kartogramy, internetové články, rozhlasovou reportáž, fotografie, obrázek). Žáci o získaných informacích diskutují, posuzují je, hledají souvislosti a utvářejí si vlastní názor. Prostřednictvím tématu objevných cest a vynálezů si uvědomují vývoj, vztahy a globalizační procesy v propojeném světě, a to i ve spojitosti s jejich vlivem na životy lidí. Současně se zamýšlejí i nad tím, co Česko (případně region, v němž žáci žijí) dává světu. Ilustrativní úlohy je možné využít v několika vzdělávacích oblastech (zeměpis, dějepis, český jazyk a literatura, informační a komunikační technologie, výchova k občanství). Text vznikl v rámci kmenového úkolu NÚV Metodická podpora pro výuku průřezových témat na ZŠ pod vedením PaedDr. Markéty Pastorové.
Téma příspěvku:Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Text článku:

Tematický okruh: Svět nás zajímá (2. stupeň)

Téma: Události a změny ve světě

Doporučené očekávané výstupy

  • Žák uvede, kam až pronikli Evropané do světa, a posoudí, co tyto cesty přinesly obyvatelům Evropy i ostatních světadílů a jak ovlivnily další vývoj ve světě a vztahy mezi zeměmi.
  • Žák rozpozná základní historické milníky Evropy a světa, které významným způsobem ovlivnily vývoj a přispěly k větší propojenosti světa.

OBJEVNÉ CESTY A VYNÁLEZY

Ilustrativní úloha: MOŘEPLAVCI

Cíle úlohy

Žáci na základě získaných poznatků o vybraných objevných cestách posoudí, jak tyto cesty ovlivnily Evropany a jaký vliv měly na domorodce v objevených krajinách.

Žáci uvedou argumenty podporující klady a zápory objevných cest.

Postup

  • Kdo je podle vás MOŘEPLAVEC? Jakým jiným slovem byste takového člověka označili? Sepisujte společně své odpovědi na tabuli.
    Jaké znáte mořeplavce? Víte něco o nich a o jejich cestách?
  • Ve skupinkách po čtyřech dostanete dva komiksové příběhy. Jedna dvojice si přečte o Kryštofu Kolumbovi a druhá dvojice se seznámí s příběhem Vasca da Gamy. Po přečtení si můžete případně vyhledat další informace o těchto mořeplavcích.
    Představte si vzájemně mezi dvojicemi, co jste se o slavných mořeplavcích dozvěděli, a porovnejte jejich příběhy. Co je spojuje a v čem se liší?
  • Diskutujte ve skupince nad následujícími otázkami a zapište si odpovědi:
    Proč mořeplavci uskutečňovali své cesty do neznámých krajin, co je lákalo? Jaká byla rizika jejich cest?
    Jak reagovali na jejich příjezd domorodci? Jaké byly vztahy mezi domorodci a cestovateli?
  • Na samostatné lístečky pište, co všechno (dobrého i špatného) přinesly objevné cesty ve středověku. Přemýšlejte z pohledu mořeplavců (slavných cestovatelů i spolucestujících námořníků), evropských panovníků, běžných Evropanů i domorodců.
    Roztřiďte lístečky, co jsou podle vás pozitiva a negativa středověkých objevných cest.
  • Zapište nejvýznamnější pozitiva a negativa objevných cest do T-grafu. Využijte nejen informací, které jste napsali na lístečky, ale přemýšlejte i nad dalšími možnými klady a zápory.
                  Středověké objevné cesty                       
               Pozitiva                     Negativa    

 

 

 

 

 

  • Vytvořte čtveřice, ve kterých se rozdělíte na dvě dvojice, které budou mezi sebou diskutovat prostřednictvím tzv. akademické debaty o tom, zda měly středověké objevné cesty spíše pozitivní, nebo negativní dopad. Debatující dvojice budou zastávat opačné stanovisko, které si vylosují. Poté si vyměňte stanoviska a pokračujte v debatě (případně můžete další debatu vést s jinou dvojicí).
  • Závěrem se sami individuálně zamyslete, jak byste na otázku Měly středověké objevné cesty spíše pozitivní, nebo negativní dopad? odpověděli. Svůj názor napište formou krátké eseje, včetně argumentů, které vás k němu vedou.

Metodický komentář

Lekce začíná úvodními evokačními otázkami, které žákům mají pomoci vybavit si, co všechno o tématu vědí. Dále se seznámí s příběhy 2 slavných mořeplavců z knížky Obrázky z dějin zeměpisných objevů. Je možné pracovat i jen s jedním příběhem. V případě Kryštofa Kolumba lze využít i celý příběh (zde je použita jen část příběhu). Mají-li žáci přístup k internetu, mohou si ještě sami dohledat další informace.

Následující diskuze by měla reflektovat nejen poznatky získané z textu, ale i jejich propojení s dosavadními znalostmi žáků. Nad středověkými objevnými cestami se budou žáci zamýšlet z různých úhlů pohledu a uvědomí si jejich přínosy i stinné stránky a dopady na další vývoj ve světě. Učitel jim může případně pomoci vést diskuzi nejen s ohledem na samotné životy lidí, ale i z pohledu ekonomického politického, sociálního a environmentálního.

Pro závěrečnou „akademickou debatu“ je dobré se předem domluvit na pravidlech, která si mohou žáci navrhnout sami. Tato metoda žákům pomůže lépe se zamyslet nad otázkou z opačných stran pohledu, budou nuceni uvádět argumenty pro určité stanovisko, vzájemně si naslouchat a reagovat na opačný názor.

Zdroj: Černý Jiří, Urban Ervín: Obrázky z dějin zeměpisných objevů, Albatros, Praha 1992

Ilustrativní úloha: KOLONIZACE SVĚTA

Cíle úlohy

  • Žáci dají do souvislostí objevné cesty a kolonizaci ve světě.
  • Žáci uvedou, jaké historické události měnily politické uspořádání světa.
  • Žáci posoudí, jaký vliv měl kolonialismus na vztahy mezi zeměmi.

Postup

  • Co se změnilo od dob Kryštofa Kolumba a Vasca da Gamy? Co by bylo jiné na jejich cestě v dnešní době?
    Vaše úvahy můžete ještě doplnit po přečtení textu o středověkých plavidlech (z knihy Obrázky z dějin zeměpisných objevů).
    Sepisujte společně nebo ve skupině své odpovědi.
  • Podívejte se do komiksového příběhu, odkud kam pluli Kryštof Kolumbus a Vasco da Gama a jak dlouho jim trvala cesta. Na mapě světa si jejich cesty ukažte. Zjistěte, jak rychle se dají zvládnout tyto cesty dnes.
  • Vzpomeňte si na další známé cestovatele či objevitele, nebo vyhledejte jejich jména. Odkud pocházeli a jaká území objevovali? Znáte i nějaké významné české cestovatele?
  • Pokud byste cestovali do Mexika, Brazílie, Tanzanie nebo Senegalu, jakým pozdravem byste oslovili místní obyvatele v jednotlivých zemích?
Bonjour!
¡Buenos días!
Good morning!
Bom dia!

Zdůvodněte svoji volbu.

  • Které evropské země a kde měly své kolonie? Jak to souvisí s objevnými cestami?
  • Podívejte se, jak se měnila politická mapa světa od konce 15. století do současnosti:
    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/89/Colonisation2.gif
    Prohlédněte si nejprve mapu světa ve všech uvedených letech a pak se zaměřte na změny mezi roky:
a) 1754–1822
b) 1914–1938
c) 1959–1974

Jak se mapa světa proměnila? S jakými historickými událostmi tyto změny souvisí?

  • Jak koloniální rozdělení světa ovlivnilo vztahy mezi zeměmi? Přemýšlejte, co znamenal kolonialismus jak pro evropské země, které kolonizovaly území mimo Evropu, tak pro země, které byly kolonizovány. Také se zamyslete nad tím, jakou roli hrálo vlastnictví kolonií ve vztazích mezi evropskými zeměmi navzájem.
    Jak se dřívější kolonialismus odráží v současné době? Zkuste najít příklad souvislosti mezi kolonialismem a tím, co se děje v evropských i v kolonizovaných zemích v současnosti.
    Sepište společně, co všechno vás k uvedeným otázkám napadá.

Metodický komentář

Úloha volně navazuje na předchozí úlohu Mořeplavci. Žáci nejprve přemýšlejí nad proměnami světa v průběhu posledních několika staletí. Srovnávají, za jakých podmínek podnikali mořeplavci své plavby ve středověku a co nám umožňuje dnešní doba. Text o středověkých plavidlech jim může pomoci představit si podmínky v 15. st. a lépe si tak uvědomit, co všechno je dnes jiné. Žáci mohou diskutovat o vědecko-technickém pokroku, komunikaci mezi lidmi, dopravní dostupnosti, šíření informací, předpovědi počasí, zdravotnictví apod. Nejprve by sami měli diskutovat o tom, co je napadne, až poté je učitel může navést otázkami k dalším tématům.

Otázky na další cestovatele je vedou k tomu, jak evropské země objevovaly a kolonizovaly území na dalších kontinentech. Podle pozdravů v cizích jazycích by žáci sami měli přijít na to, proč se v uvedených zemích dnes mluví zmíněnými jazyky. Pokud některé jazyky nepoznají, mohou zjistit překlad na internetu. Na internetu či v encyklopedii mohou také vyhledat, jakým jazykem se hovoří v uvedených zemích. Obě tato zadání (otázka na další cestovatele a pozdravy v cizích jazycích) jsou rozšiřujícími činnostmi a je možné je i vynechat.

Zkoumají také, kde jinde měly evropské země své kolonie a jak se měnila politická mapa světa. Mohou porovnávat buď tematické mapy na uvedeném internetovém odkazu, nebo mohou pracovat s tematickým školním atlasem Dnešní svět (nakladatelství TERRA, s. r. o., 1997). Je dobré mít také k dispozici nástěnnou mapu světa a školní atlasy. Změny na mapě dávají žáci do souvislosti se znalostmi o historických událostech. Případně je učitel může na některé informace navést. Např. aby se podívali na historii USA a některých států v Latinské Americe, ať přemýšlejí, jaká významná dění ve 20. st. mohla „zahýbat“ s politickou mapou světa a proč, ať zjistí, co znamená Rok Afriky (1960 – získání nezávislosti několika afrických států). Důležité je také, aby žáci přemýšleli, jak kolonialismus ovlivňoval vztahy mezi zeměmi, a to jak mezi evropskými a kolonizovanými zeměmi, tak mezi jednotlivými zeměmi navzájem.

Na závěr se zamýšlejí, jaký dopad mají historické události na aktuálním dění ve světě. Učitel může pomoci žákům v jejich přemýšlení např. těmito otázkami: Jak mohla kolonizace ovlivnit obchod mezi zeměmi? Kde všude mají velké firmy své továrny nebo pobočky? Proč? Odkud kam a proč se lidé stěhují (nebo cestují)? Jak si země pomáhají? Jaké mají země mezi sebou konflikty?

Zdroj: Černý Jiří, Urban Ervín: Obrázky z dějin zeměpisných objevů, Albatros, Praha 1992

Ilustrativní úloha: VYNÁLEZY MĚNÍ SVĚT

Cíle úlohy

  • Žáci jmenují příklady plodin, surovin či věcí, které se dostaly do Evropy z jiných částí světa, a odvodí, jak ovlivnily životy Evropanů.
  • Žáci uvedou vynálezy z minulosti i současnosti, které se rozšířily do celého světa. Vysvětlí roli globalizace při jejich šíření.

Postup

  • Víte, co Evropané před objevnými cestami neznali a co se k nám dostalo z jiných částí světa?
    Uveďte příklady a diskutujte, zda konkrétně jmenované věci změnily něco ve způsobu života lidí v Evropě.
  • Podobně přemýšlejte i o objevech či vynálezech, které se rozšířily do celého světa a přinesly změnu v životě lidí.
  • Zkuste z uvedeného textu odhadnout, o jakém vynálezu je v něm řeč. V textu je vynecháno slovo, kterého se vynález týká:


Vynálezkyně změřila a roztřídila ……. podle velikosti a tvaru na několik skupin. Potom zhotovila drátěné „poličky“ pro každou skupinu ……. a připevnila je k vodorovnému kolu uvnitř kotle. Když se kolo otáčelo, mýdlová voda z kotle stříkala na …….

(upraveno dle těchto zdrojů: http://www.nazeleno.cz/bydleni/domacnost/mycka-nadobi-slavi-127-let-vynalezla-ji-zena.aspx. Večerníček, Jaroslav N.: Historie všedních věcí, vydalo nakladatelství J. N. Večerníček v roce 2007)

  • Přečtěte si o vynálezu myčky na nádobí:

Svůj vynález si Josephine Cochran nechala patentovat 28. 12. 1886. Jednalo se o myčku nádobí s ručním pohonem. Ačkoli patenty na přístroje, které měly sloužit k mytí nádobí, jsou zaznamenány už z dřívějších let, až myčka nádobí od Josephine Cochran prokázala opravdovou funkčnost, šetřila práci a čas.

O Cochran se můžeme dočíst, že byla velmi krásná, poměrně brzy se vdala a užívala si s manželem pohodlný život s častými večírky, na kterých svým hostům servírovali pokrmy na historickém porcelánu. Cochran nemohla vystát, když se služebnictvo nechovalo k porcelánovým kouskům s dostatečnou péčí, a tak myla cenné nádobí raději sama. Při této neatraktivní činnosti často přemýšlela, proč někdo nevynalezne stroj, který by nádobí umyl. Až se jednoho dne rozhodla, že to udělá sama.

Nádobí se v její myčce skládalo do drátěných přihrádek určených speciálně pro talíře, šálky nebo příbory. Ruční klika poháněla celý stroj. Myčka měla horizontálně uložené kolo, dovnitř kterého se upevňovalo nádobí. Samotné kolo bylo umístěno v měděném kotli. Když se kolo otáčelo, mýdlová voda z kotle se rozstřikovala na nádobí.

Cesta k funkční myčce však byla dosti složitá. Cochran sice měla o technické problematice určitý přehled díky svému otci, neměla však dostatek zkušeností, musela se toho hodně naučit a najmout si pomocníky. Celý vývoj přístroje zabral asi osm let. Její manžel zemřel o tři roky dříve, než byla myčka patentována, zanechal po sobě mnoho dluhů, a tak se vize revolučního přístroje, který by mohl sloužit jako zdroj obživy, stala ještě naléhavější.

Myčku nádobí se zpočátku nepodařilo prosadit pro použití v domácnostech, jak Cochran původně zamýšlela. V tehdejší době se totiž ženám zdála myčka příliš drahá. Úspěch se však dostavil, když začala myčku nádobí nabízet pro hotely, nemocnice a jiná velkokapacitní zařízení. Svou firmu úspěšně řídila až do roku 1912, kdy jí bylo 73 let. Zemřela v následujícím roce. Později po její smrti firmu odkoupila společnost s dnešním názvem KitchenAid, která je součásti společnosti Whirlpool. 

Zdroj: http://www.nazeleno.cz/bydleni/domacnost/mycka-nadobi-slavi-127-let-vynalezla-ji-zena.aspx

  • Vlastními slovy shrňte příběh do 3–5 vět, které si zapište.
  • Pobavte se ve skupinkách po 3–4, v čem se liší myčka nádobí, kterou sestrojila Josephine Cochran, od dnešních myček nádobí. Veďte také diskuzi o tom, jak široce jsou dnes myčky nádobí používané.
  • Co v dnešní době pomáhá tomu, aby se vynálezy šířily rychle po celém světě? Co jsou vynálezy nebo objevy současnosti?
  • Vyberte si věc (může jít o předmět, potravinu apod.), která má cizokrajný původ a kterou dnes běžně používáme. Najděte informace o jejím původu a „cestě“ do našich domácností.
  • Zakreslete do slepé mapy světa různé příklady toho, co a odkud se k nám dostalo. Mapu se zakreslenými „trasami“ okomentujte.

Metodický komentář

Úloha rozšiřuje téma objevných cest (úlohy Mořeplavci a Kolonizace světa). Žáci přemýšlejí nad šířením věcí, které mořeplavci přivezli ze svých cest, a vynálezů v propojeném světě. Pro účely lekce byl vybrán příběh o myčce na nádobí. Záměrně jde o vynález, jehož příběh je méně známý. Je však samozřejmě možné pracovat i s příběhem jakéhokoli jiného vynálezu.

Nejprve si žáci vybavují, co vědí o šíření věcí nebo vynálezů, a poté odhadují, jaký vynález je na obrázku. Je tedy důležité, aby jim byl obrázek ukázán bez názvu a odkazu. Po úvodních evokačních otázkách a diskuzi žáci pracují s textem, jehož obsah mají shrnout do 3–5 vět. Při čtení příběhu je možné uplatnit i některou z metod pro práci s textem. V diskuzi o používání myček na nádobí v současnosti je dobré žáky vyzvat k tomu, aby přemýšleli nejen o rozšíření těchto spotřebičů v našich domácnostech a stravovacích zařízeních dříve a dnes, ale aby také zvažovali i podmínky pro používání myček v jiných oblastech světa, a především zdroje a náklady spojené s jejich provozem apod.

Otázky spojené s šířením objevů či vynálezů do světa by žákům měly pomoci porozumět procesům globalizace. K uvědomění si propojenosti současného světa směřuje na závěr i zakreslování „tras“ šíření různých předmětů a jiných věcí do mapy.

Ilustrativní úloha: CO DALO ČESKO SVĚTU

Cíle úlohy

  • Žáci na základě klíčových slov vyvodí téma a obsah diskutované problematiky.
  • Žáci ze získaných informací představí, jak se české korálky šíří do světa.
  • Žáci uvedou příklady výrobků a vynálezů, které pocházejí z Česka a rozšířily se do světa. U příkladů z jejich regionu vysvětlí také, jaký to má pro region a Česko význam. 

Postup

  • Prohlédněte si fotografie z různých koutů světa a řekněte, co mají společného.

Etiopie, foto: Jiří Škvor (Fotografie jsou zveřejněny za souhlasu autora.)

Indie, foto: Jiří Škvor (Fotografie jsou zveřejněny za souhlasu autora.)

 

Česko, foto: Jiří Škvor (Fotografie jsou zveřejněny za souhlasu autora.) 


  • Představte si, že připravujete krátkou rozhlasovou reportáž, na kterou chcete nalákat posluchače. Máte za úkol napsat na 3–5 řádků upoutávku, která bude obsahovat slova korálky, svět, obchod, Jablonec. Tato slova se týkají i tématu reportáže. Vymyslete také, jaký by mohl být název reportáže.
  • Poslechněte si rozhlasovou reportáž České korálky si podmanily Afrikuhttp://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/771172 (audionahrávku najdete dole pod textem) nebo přímo na http://media.rozhlas.cz/_audio/02114236.mp3. Nejprve si poslechněte celou reportáž. Pak si ji pusťte ještě jednou a zapište si informace, které považujete za důležité a které jsou pro vás zajímavé. Nahrávku si přitom můžete zastavovat. Vyberte si každý 3 informace, které vás zaujaly nejvíce, a sdělte si je ve dvojicích nebo trojicích.
  • Na základě získaných informací napište znovu upoutávku na reportáž. Můžete buď upravit svůj původní text, nebo napsat upoutávku úplně nově.
  • Víte, čím dalším Česko „obohatilo“ svět? Svoje nápady nejprve diskutujte v malých skupinách (dvojicích nebo trojicích) a poté je představte celé třídě.
  • Souvisí nějaká věc, která se dostala z Česka do světa, s regionem, kde žijete?
  • Zjistěte více informací o tom, co dal váš region světu, a diskutujte, co to pro váš region i pro Českou republiku znamená.

Metodický komentář

Úloha se zaměřuje na téma šíření českých výrobků či vynálezů do světa. Konkrétně se pracuje s příkladem korálků pocházejících z Jablonecka, učitelé jej však mohou vyměnit za příklad něčeho, co pochází z regionu, ve kterém žáci žijí. V takovém případě je třeba vyhledat vhodný text, např. novinový článek nebo jinou formu mediálního sdělení.

V úvodní části pomohou žákům klíčová slova odhalit téma a vybavit si, co už o něm vědí, zároveň mají příležitost rozvíjet svoji představivost a fantazii. Poté při poslechu audionahrávky rozpoznávají důležité informace a interpretují je vlastními slovy, a to nejprve ústně v malých skupinkách a následně písemně formou upoutávky na reportáž. Učitel může také se žáky diskutovat, jaké charakteristiky by měla upoutávka mít, aby přilákala posluchače.

Závěrečná část se zaměřuje na příklady dalších českých výrobků či vynálezů, které se rozšířily do světa. Žákům bude téma bližší, pokud se bude diskutovat o příkladech z jejich okolí či z míst, která znají. Snadněji tak i pojmenují význam dané věci pro jejich region a Česko, ať už jde o finanční přínosy, rozvoj obchodu, nabídku pracovních příležitostí, rozvoj turismu apod.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf915 kBStředověká plavidla
Odstranitpdf3749 kBKolumbus
Odstranitpdf2800 kBVasco da Gama
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 28. 02. 2017
Zobrazeno: 286krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
2 uživatelé Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
SKALICKÁ, Petra. Svět nás zajímá – Události a změny ve světě (Objevné cesty a vynálezy). Metodický portál: Články [online]. 28. 02. 2017, [cit. 2017-03-28]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21277/SVET-NAS-ZAJIMA---UDALOSTI-A-ZMENY-VE-SVETE-OBJEVNE-CESTY-A-VYNALEZY.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.