O varování psycholožky MIT Sherry Turkle, velmi jasně vyjádřeném v názvu její minulé knihy, jsme informovali před dvěma lety (Spojeni, ale sami!). Teď vydala další Reclaiming Conversation: The Power of Talk in a Digital Age (Obnovme konverzaci: Význam mluvení v digitálním věku). Přestože vlastně neříká nic nového, připomeňme si, jak to myslí. Za základ použijeme její vyjádření pro jeden z našich oblíbených zdrojů – portál EdSurge [1].
Podle Sherry se současné problémy spojené se soustavným kontaktem většiny lidí s technologiemi vyrovnají problémům, které řešíme v souvislosti s životním prostředím (což mi připomnělo sira Robinsona a jeho druhou „krizi lidských zdrojů“). To, jak se pořád zabýváme textovkami či tvíty, vede k iluzi existence kontaktu, která skutečné spojení nahradit nedokáže. Zapomínáme, jak jsme ve skutečnosti na sobě osobně závislí. Problémy vnímáme jako anomálie, které mohou být dočasné, a o budoucnost se nestaráme.
To se týká i školství. Na univerzitě je mnoho studentů, kteří dávají přednost elektronické poště (nebo záznamům přednášek) před osobním kontaktem s vyučujícím. Myslí si, že stačí, když položí perfektní otázku e-mailem a dostanou na ni odpověď. To však není skutečná diskuze, ale pouhá transakce. „Pokouším se svým studentům vysvětlit, že dosud nikomu, koho studium skutečně zaujalo, se nepodařilo k tomu dospět prostřednictvím e-mailu. Chci, aby přišli na konzultaci, kladli nedokonalé otázky, hledali odpovědi, a pak přišli znovu. Jsem tu pro ně!“
Ukazuje se, že dokonce již samotná přítomnost digitálních zařízení skutečný kontakt mezi lidmi poškozuje. Nedávný průzkum Pew Research Center ukázal, že 89 % Američanů přerušilo svou poslední přímou sociální interakci pohledem na mobil a 82 % přiznává, že to ovlivnilo jejich konverzaci [2] [3]. Totéž se samozřejmě děje ve školním prostředí. Mají-li studenti při výuce v ruce mobil či na lavici počítač, brání v soustředění nejen jim samotným, ale i nejbližšímu okolí.
„Ale nevykládejte si to špatně. Já nejsem proti technologiím. Jsem pro posílení konverzace.“ Přímý kontakt mezi učitelem a žákem nelze ničím nahradit. V následujícím rozhovoru pro PBS News se Sherry Turkle zmiňuje též o svém vlastním výzkumu, podle něhož „za posledních 10 let došlo k 40 % snížení schopnosti empatie u VŠ studentů“.
How your cellphone is silently disrupting your social life
Co z toho vyplývá? Že musíme být velmi opatrní, jak technologie používáme. Do výuky je třeba je zavádět s jasným cílem při zachování sociálních kontaktů mezi učitelem a žáky. Sherry to dokumentuje na aktuálně velmi oblíbené metodě převrácené třídy. Pokud se zdaří převést učení fakt prostřednictvím videotutoriálů mimo školu, je hrozně důležité, co pak žák dělá ve škole. Jestliže učitel jen kontroluje, co se žák naučil, je to špatně.
Asi se nám nepodaří nástup technologií do škol zastavit. Mohou být v mnoha věcech přínosem. Ale musíme jim rozumět a vědět, jak na to. Sherry doporučuje snažit se otevírat prostor pro posilování konverzace i tak, že se dohodneme, kdy a kde digitální zařízení odložíme nebo rovnou vypneme (tzv. „secret spaces“) a zůstaneme pro online svět nedostupní. Pozor ale, toto opatření musí být všemi zúčastněnými akceptováno a nesmí mít negativní dopad třeba na dosažení výukových cílů. Udělat z celé školy takové tajné, před světem utajené místo jen proto, aby došlo ke zlepšení sociálních vztahů, není cestou vpřed, spíše naopak (Kdo je zodpovědný za zneužívání technologií?).
What Happens When There's No Internet // Presented By BuzzFeed & Hyundai
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.